Stromy jsou zvláštní organismy. Když jim dopřeje klid k růstu, přežijí vás. V jejich kmenech a rozrostlých korunách se tak může uchovat paměť na minulost, vzpomínky na dětství. Mladý muž z Thajska řešil v roce 2014 poněkud nepříjemnou situaci: hledal vhodné místo, na němž by vystavěl dům pro svou rychle se rozrůstající rodinu. Jediný zastavitelný pozemek, kterým v daný moment disponoval, byl ale porostlý řídkým lesem. Lesem, jehož stromy o 30 let dříve vysázel jeho otec. Proto nechtěl, aby stromy zmizely. Byla to příliš cenná vzpomínka. Jaké jiné řešení se ale nabízelo? Architekti z místního ateliéru nabídli skutečně netradiční řešení: nechat stromy dál růst, a stavět přímo mezi nimi. Přizpůsobit se situaci tak, aby nikdo neztrácel a všichni tím získali. A tak se zrodil projekt Forest House, plán netradičního domu, připoutaného ke kmenům stromů. Samozřejmě, že se něco takového snáze řekne, než udělá. Prvním krokem architektů muselo být přeměření vzdáleností. Ukázalo se, že nejmenší odstup mezi stromy definuje 2,70 metrů. Tato míra se pak stala základem měřítka stavby, které dále v poměru 7:12 v různě uzpůsobených „kostkách“ objektů sázela mezi les. V principu šlo o to, aby zástavbou nebyly nikterak omezeny stromy, ani kompromitován jejich další růst. I z toho ale bylo jasné, že si plánované rodinné obydlí nebude moci uchovat dispozice jednolité stavby. V lese tak vyrostla vyvýšená paluba spojité terasy (usazená na dřevěné konstrukci 120 centimetrů nad terén), nahrazující funkčně podlahu. A z ní rostou čtyři samostatné objekty, jednotlivé pokoje otevřeného domu. Pokud tedy chcete přejít z ložnice do kuchyně, musíte vyjít ven. Hranice mezi exteriérem a interiérem je tu tedy silně smíšená. To, co by jinak působilo krajně nezvykle, ale zjemňuje les a rozrostlé koruny stromů. Jejich zelenavý zástin totiž vytváří něco jako vnější obal, takže nemáte pocit, že korzujete mezi jednotlivými objekty. Spíš, jako byste se nacházeli v jednom velkém pavilonu, obřím skleníku. Tomu ostatně nahrává i zdejší tropické klima, které činí z „domu rozděleného na jednotlivé místnosti“ velmi příhodnou realizaci. Každý pokoj, místnost, totiž získává maximum čerstvého povětří a přirozené klimatizace, než by mohl mít uzavřený v jednom kompaktním boxu celistvé domácnosti. Terasa je hlavním spojujícím prvkem. Navazuje na ni průchozí společenská část, obývací pokoj, koupelna i ložnice a kuchyně. Některé části jsou mírně vyvýšeny nad jiné, tak aby optimalizovaly svůj výhled nebo garantovaly soukromí obyvatel v jiných pokojích. Vizuální i akustický kontakt je tu stejný, jako v každé domácnosti. Objekty dělené domácnosti jsou schopny fungovat i za nepříznivého počasí, během monzunových dešťů. Pravda, cestou do koupelny trochu zmoknete, ale kvalita celoročního bydlení mezi stromy to prý víc než dostatečně kompenzuje. Thajský Forest House, připomínající velký dětský hrad v korunách stromů nebo bytelnou průlezku lanového centra je unikátem. Ve světě už vzniklo několik podobně koncipovaných staveb, ale v zásadě jde vždy o turistické atrakce, hostely a další variace nabídek sezónního bydlení. Jsou dělané „na oko a na efekt“. Tady jde o skutečný dům o výměře užitné plochy 132 metrů čtverečních. Místo pro jednu rodinu, která si nechtěla vybírat mezi lesem a bydlením.Materiály: Studio MitiFoto-kredit: art4d magazine / Ketsiree Wongwan
