Původní systém z přelomu milénia pracoval s PUR deskami o třech tloušťkách (30, 50, 80 mm). Desky byly pravidelně perforovány (aby umožňovaly prostup vlhkého vzduchu) s tím, že perforace byly vyplněny kalciumsilikátovou maltou (aby se transportovala i kapalná vlhkost skrz desky). Tři tloušťky výrazně omezovaly variabilitu, navíc u tenkého zdiva ani 80 mm deska nesplňovala požadovanou hodnotu U (0,3 W/m2.K) „zostřené“ ČSN 730540-2, natož doporučenou hodnotu U=0,25 W/m2.K.Inovovaný systém tedy umožňuje použití jakkoli tlustých desek, zatím od 30 mm do 120 mm. Náročná výroba, a zejména kontrola produkce plněných perforovaných desek byla nahrazena inovativní montáží v tenkých pruzích. Na stěnu se lepí místo 600x1200mm desek jen pruhy 125x1175 mm. Už sám tvar má výhodu: Pruhy se ohýbají v případě potřeby v jednom směru, zatímco desky se ohýbaly ve dvou směrech. Funkci vyplněných perforací přebírají maltou plněné spáry mezi deskami. Vrstva 1 mm spárové malty (nanáší se nátěrem štětcem) má stejnou funkci pro transport vlhkosti, jako v původním systému 5 mm plněné otvory v 5 cm rozteči. Zda vznikne či nevznikne kondenzát, to záleží na konstrukci stěn, uvažované teplotě uvnitř a výměně vzduchu. V každém případě k návrhu KZS vždy musí být proveden výpočet. V případě vnitřního KZS provádíme výpočet Glaserovou rovnicí, kdy kromě normovaných vnějších podmínek vstupují do výpočtu difúze vlhkosti skrz materiály, nasákavosti materiálů a rovnováhy s 80% r.v. vzduchu. Není důležité zajišťovat, aby kondenzát nevznikl, ale aby byl ze souvrství odveden. Celková bilance během roku, za tvrdých klimatických podmínek, musí být nulová. Tedy veškerý potenciálně vzniklý kondenzát za až nepravděpodobně tuhé zimy musí odejít během chladného léta beze zbytku. Tuto skutečnost je třeba doložit výpočtem, doba odparu musí být kratší než 90 dnů léta. Systémy vnitřního zateplení bez parozábrany (tzv. kapilárně aktivní, difúzně otevřené) vyžadují celoplošné lepení bez dutin za izolantem. Zde se praxe liší od fasádního systému, kde se lepí víceméně bodově. Pro celoplošné lepení je důležitá rovinnost podkladu. Rovinnost ve vodorovném směru může být +4 mm/m (u původního systému to byly +4 mm/m v obou směrech) a ve svislém směru se tato tolerance vztahuje k šíři 125 mm. Větší nerovnosti je třeba vyrovnat (zbrousit, doplnit) před vlastní aplikaci. Desky se lepí vždy výhradně lepidlem iQ Fix. Toto lepidlo je nasákavé, prodyšné a netvoří tedy bariéru pro případný kondenzát, ukládající se ve skladbě zdiva. Je třeba splnit tři požadavky: pevnost, soudržnost a nasákavost. Omítky by neměly být (s ohledem na možný vývin kondenzátu) citlivé k vlhkosti – nesmějí být sádrové a nemají ani obsahovat sádrové vysprávky a tmelení (elektroinstalace!). Nesmějí být ani rozpadavé, jako jsou občas staré, vlhkostí poškozené vápenné omítky. Takové doporučujeme nahradit nasákavými, pevnými vyrovnávacími omítkami SP Levell, které je možno přepracovat již po třech dnech. Na pevné starší omítky (ale i betony, cihly, bloky) je možné lepit desky po sejmutí povrchových úprav. Na podkladu nesmějí zůstat nepevné nátěry, malba, tapety ani textilie. Malbu a tapety sejmeme špachtlí po namočení. Tvrdší a nepropustné nátěry je třeba obrousit. Zbytky emailů, které na zdivu drží pevně, není nutno opalovat, lepidlo na nich drží. Čistě z principu je ale třeba umožnit prostup vlhkosti celým souvrstvím, proto je plošné ponechání nenasákavého nátěru nežádoucí. Na očištěný podklad, mírně zvlhčený, se nanese lepidlo bez jakéhokoli penetrování. Výpočtem v programu iQ-Lator okamžitě zjistíme nástřelem tloušťky, zda systém vyhovuje. Pro orientaci, typické zdivo z plné cihly o tloušťce 30 cm zateplení 80 mm deskou (plus 5 mm lepidla a 5 mm omítky) ještě nevyřeší (U=0,311 W/m2.K – tedy více, než požadovaných 0,3). Ale 120 mm deska již posune hodnotu U níže, než je doporučené hodnota (U=0,222 W/m2.K; tedy méně, než 0,25). Pro 15 cm tenkou zeď (občas stěny do dvora, spíže a záchody) vyřeší 120 mm deska rovněž (U=0,232 W/m2.K). Betonové zdivo 40 cm rovněž 120 mm desky vyřeší na jedničku (U=0,232 W/m2.K). Je třeba počítat vždy s nutnou vyrovnávkou zdiva, pokud se nelepí na stávající pevnou omítku. Vlastní souvrství tedy zahrnuje:5 mm lepicí malty iQ FixDeska iQ Therm ve vypočtené tloušťce (většinou 50 nebo 80 mm)5 mm armovací omítka iQ Top SLSNátěr Color Si (desetiny mm) Za jistých podmínek lze zateplit i suterénní zdivo zevnitř. V první řadě je nutné zajistit, aby krom kondenzátu nevstupovala do souvrství voda zezadu, ze zdiva v kontaktu s terénem. Proto je nutné nejprve provést hydroizolační opatření. V systému iQ-Therm se provádí hydroizolace vlhkého zdiva plošnou stěrkou na líci vyrovnaného zdiva. Zdivo se zbaví omítek, případně se vyčistí spáry od nepevné malty (pevnou lze ponechat) a zdivo se zaspáruje a vyrovná pomocí nesmrštivé rychletuhnoucí těsnicí malty WP DS Levell. Pokud je zdivo nerovné (větší nerovnost více než 4 mm/bm ve vodorovném směru a více než 4 mm/25 cm ve směru svislém), je vhodné je srovnat vyrovnávací podkladní maltou SP Levell ještě před izolováním. Vyrovnané zdivo se napenetruje mineralizační penetrací Kiesol MB pro zlepšení adheze izolační stěrky. Poté již následuje hydroizolační stěrka v tloušťce 3 mm. Ta zajistí povrch nejen proti průsaku vody zezadu, ale i proti solím a proti prostupu vodní páry a radonu. Takto izolované zdivo lze již opatřit standardní skladbou iQ-Therm. Pokud je instalace v trubkách, jedná se o dutinu – je třeba ji uzavřít před vstupem teplého vlhkého vzduchu třeba maltou. Použití sádry je vyloučeno. Původní krabice se doporučují vyplnit maltou, vodiče nastavit a elektricky zaizolovat. Poté osadit nové krabice až do líce desek iQ-Therm tak, aby byly v rovině nové omítky zateplení. Pokud by původní krabice zůstaly prázdné, s napojením na vzduch v místnosti přes zásuvku, docházelo by tam ke kondenzaci vlhkosti a nebezpečí zkratu. Proto je elektroinstalaci třeba věnovat při montáži velkou pozornost. Vytápění, tedy teplé prvky potrubí a radiátorů vždy brání vzniku plísní. Pokud bychom ale za radiátorem nenaistalovali tepelnou izolaci, bude část tepla odcházet jako ztráta do zdiva. Proto je vhodné přeinstalovat jak radiátory, tak i potrubí. Pokud potrubí vede několik cm od zdiva, je možné použít tenčí desku iQ-Therm, a potrubí nechat dotýkat desky, aby se nezvyšovaly náklady montáže. V žádném případě ale není dobré zakrýt potrubí topení izolačními deskami, hned ze tří důvodů:Teplo, vyzařované potrubím by šlo celé do ztrát ve zdivuTeplota kolem potrubí v případě odstávky topení bude velmi nízká – hrozí i promrznutíInstalace by byla skryta, v případě odkapávání vody by nebylo poškození identifikovatelné Desky iQ-Therm jsou vždy převrstveny systémovou maltou, do které je vložena armovací mřížka – perlinka. Systém pracuje buď s hrubší omítkou o tloušťce 10 mm iQ-Top, nebo s jemnější maltou iQ-Top SLS o tloušťce 5 mm. Vždy se nanese celoplošně poloviční tloušťka malty, do ní se zatlačí celoplošně perlinka, a poté se nanese druhá vrstva malty. Pro velmi jemné štukové povrchy je určena systémová tmelicí stěrka iQ Fill se zrnem 0,5 mm, kterou lze vyhladit jako vápenný štuk omítky. Omítka je nejen estetickou povrchovou úpravou, ale i technickou součástí skladby. Omítka totiž roznáší vlhkost (v zimě nahromaděný kondenzát), která v letních měsících přichází zpoza skladby, do větší plochy povrchu. Tam se vlhkost rychle odpaří.Povrchová úprava může tedy vypadat jako hrubší omítka (jádrová) nebo jemnější štuková. Vždy je možno ji ponechat ve smetanově bílém odstínu nebo opatřit systémovou výmalbou silikátovou barvou Color Si ve stovkách odstínů barevnice RFK Remmers. Žádnou složku systému iQ-Therm, tedy lepidlo iQ Fix, desky iQ-Therm a omítky iQ-Top, iQ Top SLS a stěrku iQ Fill a Color Si nelze nahradit jinou. Systém funguje pouze společně, je jemně nastaven k transportu vlhkosti souvrstvím. Ani povrch omítky není možno přetřít jiným nátěrem, či dokonce přelepit tapetou. Při nahrazení by došlo k hromadění vlhkosti někde ve skladbě a nefunkčnosti souvrství. Čistě technicky je to proveditelné, systém na zavěšení předmětů pamatuje speciálními úchyty. Opatření povrchu málo prodyšnou, nebo naopak tepelně izolující vrstvou může mít velmi negativní následky. Skříň, přistavená k zateplení, a naplněná textilem, nebo papíry, funguje jako součást souvrství. Rosný bod se může posunout ze skladby zdiva až do svetru ve skříni, nebo do alba s fotografiemi – tam potom v zimě klíčí plísně a ničí uložený materiál. Proto se doporučuje vždy ponechat mezi nábytkem alespoň 5 cm (lépe 10 cm) mezeru s pohybem vzduchu kolem zatepleného zdiva. Obrázky se doporučují věšet s ponechanou mezerou alespoň 1 cm s distančními podložkami. Závěsy kolem oken nejsou výjimkou, i ty je třeba pověsit ve vzdálenosti 10 cm od zdiva. Obecně ale platí, že vnitřně zateplené zdivo je lepší ponechat zcela bez zakrytí. V první řadě je nutno zateplené prostory větrat, abychom udržovali stále vlhkost vzduchu v interiéru pod 60% r.v. Dále je třeba dbát na odstup předmětů, které brání odparu vlhkosti a prodyšných a nasákavých předmětů, které zvyšují tepelný odpor souvrství. Při výmalbě interiéru zabránit přetření zateplovacího systému jiným typem malby, než je Color Si. Systém (izolační desky) je hořlavý, tedy nesmí být v kontaktu s otevřeným ohněm (např. vařiči a grily) s teplotou nad 200°C. Jiná úskalí systém nemá. Vnitřní zateplení není alternativou zateplení fasády. Pokud je možné zateplit fasádu, je to pro stavbu vždy lepší. Pouze tam, kde se rozhoduje zateplit zevnitř – nebo nezateplit vůbec, je systém iQ-Therm tou nejvhodnější volbou z hlediska výkonu, tloušťky izolantu a funkce. Při projektování rekonstrukcí je třeba vždy splnit požadavky požární ochrany, systém je v kategorii B1. Hodí se pro pobytové prostory, nikoli pro únikové chodby.
