Základní pravidlo nám říká, že je třeba hnojit a zalévat především rostliny, které právě v zimě kvetou. U většiny pokojových rostlin dochází se zkracováním dní od začátku podzimu k útlumu, prostě začnou odpočívat a této době odpočinku říkáme období vegetačního klidu (oficiálně kalendářně od 1.10. do 31.3.). Období vegetačního klidu se samozřejmě netýká jen rostlin pokojových, ale vůbec všech rostlin v naší přírodě, v zahradách a parcích a nakonec i vytápěných arboretech. Důležité je vědět, že rostliny tak nereagují pouze na chlad, ale především na zkracování dne. A právě to se děje i v našich bytech, byť jsou vytápěné. Rostliny prostě poznají období vegetačního klidu podle snížené intenzity a kratší doby denního světla. A většina z nich se následně ponoří do odpočinku. Také si to zaslouží. Divného na tom nic není, rostliny přijímají živiny a vodu, dýchají jako živočichové, i když na jiném principu, tak proč by neměly také nárok na odpočinek. Nám pak nezbývá nic jiného, než toto právo na odpočinek respektovat, rostliny přestat zalévat a nebo častěji omezit zálivku na minimum a též přestat hnojit. Občasná zálivka i v této době prospěje, ale hnojení je většinou zcela zbytečné a naopak dokonce nežádoucí. Hodně zjednodušeně řečeno platí, že rostlinám chybí od podzimu do jara denní světlo, proto méně rostou a nepotřebují ani tolik péče. A pokud bychom v tuto dobu nadměrně zalévali a nebo dokonce hnojili, mohli bychom rostliny poškodit. Vadí jim v zimě dokonce i tepelné šoky a studený průvan. Nežádoucí je též stanoviště u radiátorů a přesušený vzduch. A aby to nebylo vůbec jednoduché, mnohým v zimě kvetoucím pokojovým rostlinám v tu dobu dokonce vadí jablka a citrusy na stole? Uvolňuje se z nich totiž etylén, který urychluje odkvétání. Paradoxně platí u těch rostlin, které v zimě kvetou, že je pro ně právě nedostatek přirozeného denního světla spouštěčem kvetení. O to více však vyžadují pohnojení (dostatečný, ale opatrný přísun živin), zatímco jiné odpočívají a hnojení jim v tuto dobu neprospívá. Na výše zmíněný etylén jsou nejcitlivější například bramboříky, vadí však kromě kvetoucích pokojových rostlin i těm řezaným. Pokud proto chceme, aby nám vydržely ve váze co nejdéle, pryč s jablky a citrusy.Bohatého kvetení se v zimě dočkáme například od afrických fialek, bramboříků, azalek, hvězdníků, vánoční hvězdy. Bramboříky dokonce ochotně kvetou po celé období vegetačního klidu (od října až do dubna), musíme jim k tomu ale dát podmínky. Konkrétně nižší teploty, pravidelné hnojení a zálivku vlažnou vodou spodem nádoby, tedy do podmisky. Nadbytek hnojiva (tedy minerálů) u rostlin, které v zimě odpočívají, způsobí růst slabých výhonů, zahnívání kořenů (pozor, příčinou může být i přelévání), schnutí a houbovatění listů. Hnojení se proto u nekvetoucích rostlin v zimě raději vyhněme a zalévejme opatrně jednou za jeden až dva týdny. S hnojením souvisí i přesazování do větších nádob a nového substrátu. Opět jde o krok, který stimuluje růst rostlin a proto s ním musíme počkat až na jaro či alespoň předjaří. Z hnojiv jsou ideální tekutá, vodou ředitelná a nebo hnojivé tablety, které se zapíchnou do substrátu v počtu podle velikosti nádoby a nároků konkrétní rostliny.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
