Kam omítky patří Omítka je nepostradatelnou a většinou finální součástí celého obléknutí či jinak renovace exteriéru. Jde o vrchní krycí vrstvu, kterou se pokrývají zdi a stěny, především pak cihlové. Omítky vytváří rovný, hladký povrch svislých stěn a stropů, zakrývají nerovnosti zdiva i případné do zdi vestavěné instalace (elektroinstalace, vodovodní nebo odpadní potrubí). Povrch omítky se následně zušlechťuje nátěrem, malbou, nebo obkladem. Omítky se dělí na vnitřní (v interiérech budov) a venkovní (fasáda, či její součást). Z čeho se omítky zhotovují Běžné omítky se zhotovují z malty - ta se tradičně připravuje přímo na staveništi smícháním vody s vápnem, pískem, případně cementem. V dnešní praxi je však situace různorodější, na oblibě přitom získává především příprava malty smícháním průmyslově vyráběných omítkových směsí s vodou. Tyto směsi totiž mohou obsahovat mimo písku a vápna další ušlechtilé složky, které dodají omítce požadované speciální vlastnosti. K nejvyhledávanějším pak patří sanační omítky na vlhké zdivo (využívané především při rekonstrukcích starších či podmáčených objektů) nebo omítky tepelně izolační. při současném zateplení budov se však čím dál častěji uchylujeme ke stěrkám, které se rychle nanášejí a na povrchu vytvářejí zajímavé struktury (škrabané, roztahované, ...), závisející kromě jiného i na velkosti zrn stěrkovací směsi. Vnitřní omítky K nanesení vnitřních omítek je možné přistoupit ve chvíli, kdy jsou v domě provedené rozvody veškerých instalací a podklad je vyzrálý (není vlhký a prošel během zimy mrazem). Jak jsme se již zmínili, vnitřní omítky jsou totiž konečnou povrchovou úpravou a v převážné míře jsou dál upravované pouze nátěrem. Vnitřní omítku většinou tvoří několikavrstvý systém. Na povrch, který je zdrsněný cementovým postřikem, se nanáší vrstva jádrové (hrubé) omítky. Jádrová omítka může mít tloušťku i několika centimetrů a slouží především pro dokonalé vyrovnání povrchu. Vrchní vrstvu vnitřních omítek pak tvoří štuk (hladká nebo také fajnová omítka). Velmi jemná štuková malta vyhladí povrch a slouží jako podklad pro nátěry, malbu nebo tapety. Štukování ale není třeba v případě, že má být stěna následně obložena keramickými obklady. Vnější omítky Jádrová omítka je u vnějších omítek stejná jako omítka pro interiérové použití, štuková vrstva naproti tomu obsahuje vysoký podíl cementu a hrubší zrnitost použitého písku. Venkovní omítky totiž musí odolávat změnám teplot a povětrnostním vlivům. Pro venkovní použití existují kromě minerálních omítek také omítky dodávané v pastovité formě, kde jsou pojivem akryláty nebo silikony – ty jsou využívané zejména pro finální úpravu zateplovacích systémů (viz. výše). Jaké funkce omítky plní? Jak jsme se již zmínili, omítky nejsou jen prvkem estetickým – jejich zásadní funkcí je totiž především chránit zdivo před mechanickým poškozením (například povětrnostními vlivy) a zlepšovat technické vlastnosti konstrukce. Další funkce pak vycházejí z charakteru použitých příměsí – omítky tak mohou plnit funkce ochranné, sanační, akustické, tepelně izolační, protipožární či antistatické. Omítky samozřejmě slouží i k vyrovnání nerovností zdiva. Při výběru typu omítky je v každém případě nutné vzít v potaz charakter podkladu, především pak jeho rovnost. Strojní omítání Dříve se omítky nanášely jedině ručně, což je poměrně pracné. Moderní doba však přišla s efektivnější a přesnější metodou – strojním omítáním. Tato technologie skýtá mnohé výhody, ke kterým patří zkrácení času při hledání ideální konzistence omítací směsi či zamezení zbytečného nepořádku. Omítnutí za pomoci stroje je velmi kvalitní a zaručuje přesnou rovnost. Strojní omítání je možné využít u většiny možných použitých materiálů, a to i v kombinaci s předcházejícím provedením tepelné izolace. Strojově se nanášejí jak štuky, tak termoizolační jednovrstvé i dvouvrstvé omítky. Vnější zateplení Novostavba bez dobrého zateplení obvodové konstrukce je dnes již nemyslitelná. Hitem se však stalo i dodatečné zateplování již existujících budov (starších rodinných i panelových domů). Není divu – investice do zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí domu přináší řadu výhod, zejména pro peněženku jeho obyvatel. Asi nejdůležitějším a nejzodpovědnějším krokem je samotná volba charakteru zateplení (například jeho druh, tloušťka). Při jeho výběru je nutné přihlédnout zejména ke stávajícímu stavu a typu obvodové konstrukce (neznáme-li dříve použité materiály, tepelný odpor konstrukce je možné i změřit). Nejčastěji používanou variantou zateplení jsou kontaktní zateplovací systémy. Tyto systémy nejenže splňují požadavky na snížení spotřeby energie při vytápění, ale navíc minimalizují riziko kondenzace vodních par na povrchu stavby, se kterým se jinak pojí i následný případný vznik plísní. Tepelnou izolaci doplňuje ještě snížení hlukové zátěže a celá vrstva pak konstrukci chrání před přímým působením všech vnějších vlivů. Potřebujete svůj dům obléknout? Pak se neváhejte obrátit na odborníky z firmy STAMIKO s r.o., která má s realizací vnitřních i vnějších omítek, fasád a se zateplováním rodinných domů již mnoho zkušeností.
