Čeleď zvonkovité (Campanulaceae) vzbuzuje skutečnou úctu, zahrnuje přibližně 2380 druhů v 84 rodech a je rozšířena po celém světě. Nejznámějším je u nás rod zvonek (Campanula) s jednadvaceti původními druhy naší květeny a dvěma kříženci, jinak však tento rod ve světě nabídne cca 450 druhů. Z dalších rodů můžeme zmínit například raritu kanarínu kanárskou (Canarina canariensis), jejíž květy nenechají chladnými snad nikoho. Nyní ale chceme představit zástupce jiného rodu čeledi zvonkovité, boubelku velkokvětou (Platycodon grandiflorus) z rodu boubelka (Platycodon), kterou lze pěstovat i v našich zahradách a nebo v květináči. Platykodonu velkokvětému čili boubelce velkokvěté (Platycodon grandiflorus) se také říká zvonkovec a nebo boubelík velkokvětý. Jde o trvalku s velkými, výraznými květy, která pochází z Asie. Je to přitom jediný druh rodu platykodon. Platykodon velkokvětý je až 80 cm vysoká bylina (obvykle 20 až 40 cm), která nese na své lodyze přisedlé, střídavé listy a jeden nebo až několik květů. U divoce rostoucích rostlin jsou tyto zvonkovité květy vždy modré až modrofialové, mnohé kultivary však mají barvu květů odlišnou, často bílou. Květy boubelky velkokvěté jsou pěticípé a velké až 9 cm, na rostlinách vykvétají v červenci až srpnu. Plodem je pak hranatá tobolka. Listy vejčitého tvaru jsou zelené až modrozelené, tenké a kopinaté. Rostliny vyrůstají z členitého, bílého, mrkvovitého kořene. A právě kořen je zásobním orgánem, díky němuž boubelky přežijí zimu. Při poranění vytéká z kořene mléčná šťáva obsahující inulin a další důležité látky. Poupata květů připomínají malý balónek, který postupně vyroste až do velikosti květu, rozvinou se a květ se otevře. Angličané proto rostlině říkají balónová kytka, rozkvétání připomíná párání balónu. Po odkvětu se objeví tobolka, načež můžeme rostlinu množit semeny. U nás je tato rostlina pěstována výhradně jako okrasná, ale ve východní Asii jde o cennou potravinu a lék. V kuchyni se využívají mladé lístky a různým způsobem zpracovávaný kořen, v tradiční čínské medicíně je pak využíván výhradně kořen nahořklé chuti. Kořen obsahuje kromě inulinu také saponiny, betulin, steroly, glukózu, těkavé oleje a další látky. Kořen působí antibakteriálně, protizánětlivě a mírně analgeticky. Podpoří vykašlávání a snižuje hladinu krevního cukru. Léčí se jím nachlazení, chřipka, kašel, bolesti v krku a onemocnění průdušek. Kořen též podporu trávení. Nejčastěji je podáván jako součást různých bylinných směsí, pije se v podobě čaje, užívá se tinktura a bylinné kapsle. Kořeny se sklízejí na jaře nebo na podzim ze dvou až tříletých rostlin, jsou také prodávané jako nakládané a konzervované v sirupu. V Japonsku dávají mladé listy do salátů, v Koreji přidávají kořeny bez vnější kůry do polévek. V přírodě roste v mírném pásu Číny a Japonska na křovinatých stráních, loukách a pastvinách a proto je i u nás tato rostlina mrazuvzdorná. Vyžaduje přitom propustnou a výživnou půdu a slunné stanoviště. Snese i polostín, ve stínu však nekvete. Navíc jde též o oblíbenou rostlinu pokojovou. Boubelka nesnáší přesazování. Nejlepší je vysadit sazenice na konci léta do propustné, vzdušné, písčité zeminy, která nemůže být přemokřená. Zálivka pak již stačí jen mírná. Při pěstování též nesmíme narušovat okolní půdu, pouze opatrně vytrháváme plevel. Mrazuvzdornost rostliny je až do mínus 30 °C. Rostliny v květináči můžete umístit k oknu a v létě letnit. Na zimu také můžeme rostlinu zapustit i s květináčem do záhonu, případně vybereme chladnou a světlou místnost, přičemž minimalizujeme zálivku. Květináč by měl mít objem alespoň 3 litry, lépe však alespoň 5 litrů. Více substrátu zajistí stabilní vlhkost a také dostatečnou vzdušnost pro kořeny. Ve spodní části květináče musí být drenáž, ideálně z písku. Na povrch zeminy je dobré uložit vrstvu mulče. Boubelka se množí výhradně semeny. Z prodávaných kultivarů nabízí modré květy má Platycodon blue nebo Astra Blue. Bílé květy s jemným žíháním zbarveným do fialkova má kultivar Astra White, kultivar Platycodon Fuji Pink má pro změnu květy zbarvené do růžova.Zdroj: ifaster.cz, suprbydleni.cz, wikipedia.org
