Klasická žárovka se 'narodila' před 122 lety. Její velkou nevýhodou je především fakt, že proměňuje na světlo pouhých 8% elektrické energie. 92% tvoří teplo - od toho také název ŽÁRovka. Z toho vyplývá, že v jejím případě platíte více za topení než za osvícení. Klasickou žárovku koupíte zhruba za deset korun. Žárovka má vysokou spotřebu energie a krátkou životnost. Vyplatí se tedy jen tam, kde se svítí krátce a přerušovaně (např.: toalety, chodby a další). Projeví se to nejen na stavu našeho rodinného rozpočtu, ale také na životním prostředí. Například 100 W žárovka produkuje oxidu uhličitý, což je hlavní skleníkový plyn. Dalším velmi známým zdrojem světla je úsporná zářivka. Už samotný název nám prozradí, jaký je rozdíl v porovnání s klasickou žárovkou. Žárovka vydává především ŽÁR, zářivka zase ZÁŘÍ. Úsporná zářivka, která se někdy nesprávně označuje jako úsporná žárovka, pracuje na principu elektrického výboje v parách rtuti. Dosahuje 4x - 5x vyšší produkce světla na jeden Watt příkonu v porovnání s klasickou žárovkou. To znamená, že úsporná zářivka je až o 80% energeticky úspornější. Má také daleko delší životnost (tři až patnáctkrát) a na rozdíl od žárovky je k dostání v různých odstínech světla (od denní bílé až po teple bílou). Jednou z nevýhod úsporné zářivky je fakt, že obsahuje 3-10 mg rtuti. Což je pochopitelně další zátěž pro životní prostředí. Pokud ale budeme k naší přírodě ohleduplní a nefunkční úspornou zářivku odevzdáme do tříděného odpadu, tak je možné až 95% rtuti recyklovat. Úsporné zářivky se prodávají s klasickým závitem i se závitem miňonkovým. Jsou vhodné tedy do všech svítidel. K dostání jsou dokonce i ve tvaru hrušky - klasických žárovek. Lineární zářivka - i tento zdroj světla je relativně úsporný. Velkou nevýhodou a zátěží pro naše oči je její nepřirozeně bílé světlo, doprovázené efekty jako je kmitání, záblesky a pak i nepříjemné rušivé bzučení. Ke spuštění lineární zářivky budete potřebovat startér, což pochopitelně představuje složitější instalaci. Světlo 'vyrobené' lineární zářivkou kmitá stejně jako televizní obrazovka (tj. 50x za s). Pouhým okem toto kmitání nijak nepoznáte, naše psychika z toho ale není dvakrát nadšená. Výrobci jsou ale šikovní a tak se daří u poslední generace velmi tenkých lineárních zářivek tuto nepříjemnou vlastnost odstraňovat. Pochopitelně, že vedle úspornosti se může lineární zářivka pochlubit také dlouhou životností. Poslední generací zdrojů světla jsou kompaktní zářivky. Spojují veškeré výhody lineární zářivky a klasické žárovky. Kompaktní zářivky se můžou pochlubit praktičtějšími tvary a hlavně usazením do zářivkové patice se závitem, ve které je umístěn přeřadník. To má jednu nespornou výhodu - eliminuje nepříjemné kmitání, které doprovází provoz lineární zářivky. Na rozdíl od klasické žárovky umožňuje také časté zhasínání bez výrazného vlivu na životnost. Kompaktní zářivka zdědila vysokou úspornost a příjemné barevné spektrum světla. Nevýhodou ale na druhou stranu je vyšší cena. Vynaložené náklady se vám ale vrátí v podobě uspořených peněz za její provoz. Kompaktní zářivky se doporučují hlavně pro svítidla na pracovním stole. Dalším typem je žárovka halogenová. Ta se většinou vyrábí v trubkovém provedení či jako speciální a miniaturní typ. Není o moc větší než hrášek a ukládá se do malého reflektoru. Halogenová žárovka má o něco lepší parametry než klasická žárovka. Úsporné zářivce se ale nevyrovnají. Posledním druhem jsou bodová světla. Jsou o něco méně energeticky nákladná než klasická žárovka. Výhodou je ale to, že se jejich světlo dá koncentrovat do vymezeného prostoru. Bodové světlo využijete například tehdy, pokud si budete chtít nasvítit obraz, sošku, vázu, nebo jiné části interiéru. V druhém díle tohoto seriálu si povíme něco o tom, kam se hodí jaké svítidlo.
