Stará továrna s několika komíny stála v opuštěné průmyslové zóně, kterou se městská radnice rozhodla revitalizovat. Mladý pár umělců hledal nemovitost, ve které by mohl vybudovat nejen bydlení, ale i ateliér pro svou tvorbu, a stará továrna se ukázala být ideálním řešením. Celý otevřený prostor budovy čítá 353 m2, což majitelům umožnilo realizaci velkorysých světlých místností a ještě zbylo dost místa na dílnu a galerii. Architekti rozdělili budovu do dvou úrovní, aby oddělili pracovní prostory od těch soukromých. Přízemí je tedy určeno práci: nachází se zde galerie a dílna s kanceláří. První patro potom slouží jako soukromé prostory mladých umělců. Obě podlaží jsou propojena krásným dřevěným schodištěm, které slouží zároveň jako nenápadný úložný prostor. Když vyjdete po schodišti nahoru a překročíte práh, překvapí vás velikost otevřeného prostoru. Ihned při vstupu se interiér jeví střízlivě a přívětivě, protože je definován třemi hlavními prvky: bíle lakovanými materiály, dubovým dřevem a mosazí, které spolu krásně ladí a vytvářejí dokonalou harmonii. Zcela bílé stěny jemně odhalují strukturální rastr a bílé průmyslové trámy něžně doplňují dřevěnou podlahu z dílců skládaných do takzvané rybí kosti. Tyto dva jednoduché prvky vytvářejí ve vzájemné harmonické rovnováze pocity klidu a pohody. Tři otvory ve stropě, které byly původně určeny továrním komínům, jsou nyní nahrazeny skleněnými průzory, jež do místností přinášejí další sluneční paprsky. Dominantním prvkem prostoru je nekonvenční otevřená kuchyň. Centrální kus, ostrůvek, byl pečlivě navržen a vyroben výhradně z mosazi. Kompletně je vyplněný skříňkami na každé ze čtyř stran a pokrytý krásným pultem z nerezové oceli. Elegantní design doplňují dva „speciály“: na zakázku vyrobené bronzové úchyty a výsuvné dřevěné police. Zadní stranu kuchyně tvoří systém otevřených bílých polic opřených o průhledný skleněný box hlavního vchodu. Velký dubový stůl a sada historických židlí jsou doplněny uměleckým dílem: vlastnoručně postaveným kajakem přeměněným v teplý světelný objekt visící vzhůru nohama nad celou délkou stolu. Kuchyň s jídelnou je od obývacího pokoje oddělena velkým otvorem ve zdi. Skutečný obývací pokoj je charakterizován řadou dřevěných uměleckých předmětů a vintage kusů nábytku, které dodávají prostoru přirozený pocit tepla. Hlavním kusem nábytku je zde pohodlná kožená pohovka v přírodní okrové barvě obrácená ke kamnům na dřevo. Ta jsou umístěna v prostoru a za nimi složené dřevo dotváří příjemnou atmosféru pokoje. V celém patře jsou ponechána původní tovární okna. Ta jsou nyní natřena na bílo a nově doplněna o systém minimalistických bílých okenic, které umožňují upravit původní otevřenost průmyslového objektu, vytvořit z něj obytný prostor. Zároveň poskytují obyvatelům možnost regulovat množství požadovaného světla po celý den ve všech prostorách domu. Z obýváku se už menším průchodem prochází do soukromé části s menšími uzavřenými místnostmi. Po stranách úzké chodby se nachází prostorná šatna s vestavěnými skříněmi, menší pokoj pro hosty, koupelna a záchod. Na konci chodby je hlavní ložnice majitelů s téměř dvojnásobnou výškou stropu. Prostorná místnost a přirozené světlo dovolují přítomnost různých pokojových rostlin, které vytvářejí kouzelnou atmosféru. Za ložnicí následuje balkonový prostor s volně stojící vanou se stropním oknem, které umožňuje pozorování hvězd při koupeli a je obklopeno mnoha rostlinami vizuálně spojujícími obě úrovně. Tohle trochu extravagantní uspořádání plně odráží povahu obyvatel domu. Bílá dlažba na toaletách a v koupelně doplňuje dubové dřevo skříněk a bílý mramor desky, zatímco vysoká zrcadla nad umyvadly zvyšují výšku stropu. Interiér bývalé továrny je místo, kde byla každá jednotlivá oblast navržena tak, aby využila původní budovu, ale zároveň nabídla svým majitelům maximálně příjemné bydlení i uměleckou tvorbu. Zdroj: Studio ModijefskyFoto: Maarten Willemstein
