V podstatě je jen jedna cesta k dosažení dobrého výsledku: důkladně vybrousit podlahu a použít povrchovou úpravu špičkové kvality. Někdy se stává, že se problém objeví až po nanesení povrchové úpravy. V takovém případě nelze vybrousit jen chybná místa a lokálně je přelakovat. Naopak , musíte vybrousit celou podlahu a nanovo nanést povrchovou úpravu. Broušení dřevěné podlahy je postupný proces. Doporučují se minimálně tři stupně broušení: Silné broušení – jeho cílem je odstranit nečistotu, starý lak a různé stopy na dřevu. Nejčastěji se v praxi začíná se zrnitostí 36 anebo 40. V mimořádných případech, tam, kde je nerovný povrch anebo jde o borovicovou podlahu natřenou starým lakem, možná budete potřebovat zrnitost 24 nebo dokonce 16. Střední broušení - zrnitost 50 až 80, díky němu se odstraní stopy silného broušení a začínající stopy. Jemné broušení – se zrnitostí 120. Při nedostatečné pozornosti může dojít po broušení k přehlédnutí rýh na povrchu dřeva. Takovéto „schválnosti“ se objeví v plné kráse ale až po nanesení laku. Tento problém může vzniknout v důsledku použití špatného brusného materiálu.Vhodné je využít brusné materiály vyrobené pomocí velmi kvalitních lepidel, která drží brusná zrna na podkladu a tím minimalizují riziko tvorby rýh. Nejčastějším problémem, s kterým se lze setkat při renovaci parket, ale také při reklamaci ze strany zákazníků, je zvlnění parket, které se stává viditelným rovněž až po nanesení laku. Příčin může být hned několik: například se části podlahy ohýbají při pohybu těžké brusky po podlaze, nebo přehnutý záhyb na pásu dře podlahu, nebo brusný materiál není správně napínán na obvodu brusného válce pásové nebo válcové brusky a podobně. Dřevo má svou přirozenou barvu. Po nanesení laku nebo oleje se barva dřeva mění. Způsob, jakým se podlaha brousí, ovlivňuje konečný odstín. Silnější brusný materiál dělá povrch drsnějším. Lak nebo olej mají sklon pronikat hlouběji do dřeva nežli při použití jemného brusného materiálu, čímž se barva stává tmavší. Proto je důležité používat stejnou zrnitost jak pro hlavní plochy podlahy, tak i pro okraje a rohy. Pokud správně brousíte a používáte na konečné broušení zrnitost 120 nebo jemnější, obyčejně nedochází k žádným problémům. Pokud však použijete silnější materiál jako je zrnitost 120, lak má sklon pronikat do pórů dřeva a tím způsobit zdvihnutí vláken. Druhou příčinou, proč tato abnormalita vzniká, je množství laku, které použijete. Když nanesete na obroušené dřevo příliš mnoho laku, přichází do kontaktu s dřevěným vláknem víc vody, čímž se mohou výrazně zdvihnout vlákna.Ta se mohou zdvihnout i po nedostatečném proschnutí prvního nánosu laku. Kromě toho si je zapotřebí uvědomit, že některé druhy dřevin více podléhají zdvihnutí vláken než jiné druhy. Obzvlášť problematická je borovice.
