Důležitým, zajímavým, ale velmi opomíjeným kritériem kvalitní podlahy je i rychlost pohybu po ní. Podlaha ale také člení interiér a umožňuje rozmístění jeho vybavení. Jakmile dojde k poruše v podlahové konstrukci, začne se projevovat jako omezení, která se stupňují. Nakonec může dojít až k nezbytnému přerušení provozu a tedy užívání jak podlahy, tak místnosti, ve které je podlahová konstrukce poškozena. Pak nám nezbývá nic jiného, než podlahu opravit, ovšem za co nejkratší dobu. Jako zdatný pomocník se v takových situacích ukazují materiály a postupy, které dosahují od své aplikace až k okamžiku opětovného zatížení podlahy co nejkratší doby. Kromě materiálu a konkrétní použité technologie je však důležitá i odborná způsobilost a praxe řemeslníků. Opravená podlahová konstrukce musí být plně funkční a dosahovat maximální životnosti. Kromě mechanického poškození podlahy pádem předmětu, častým užíváním či již nadměrným stářím způsobuje poškození podlahové skladby především nesprávná volba materiálu, nevhodné provedení podlahy za nedodržení technologického postupu a nutných přestávek a poté velké výkyvy ve změnách teploty a vlhkosti. Hydratační smršťování betonu Beton se však smršťuje už při vysychání – zrání. U vyzrálých betonů jsou jeho objemové změny v důsledku vlhkosti vratné a velmi malé. Nepředstavují tedy pro betonové konstrukce vážné riziko, pokud zrovna nedochází k pravidelnému střídání nežádoucích extrémů (mráz a vysoké teploty v kombinaci se zvýšenou vlhkostí v prostoru). Jinak je tomu však právě při zrání betonu, kdy dochází k velké a nevratné objemové změně. Nejčastěji smršťování betonu probíhá v rozsahu 0,7 mm/m, u nevhodně složených směsí však není výjimkou ani 2,5 mm/m. Hydratační objemovou změnu vyvolává reakce cementu s vodou. Chemické smršťování betonu se však příliš nepromítá do vnějších rozměrů, ale vznikáním či zvětšováním vnitřních pórů. A právě zde dochází k zárodku budoucích poruch. Platná norma ČSN EN 206-1 vyžaduje, aby byl u každého betonu vždy uveden doplňující požadavek na velikost jeho smršťování. A jelikož je smršťování betonu jednou z hlavních a nejčastějších příčin poruch betonových podlah, je tento požadavek odůvodněný. Materiály pro rychlou opravu podlahy Při opravě betonových podlahových konstrukcí v zásadě existují dvě možnosti jejich rychlé opravy. Za prvé materiály na bázi cementu a za druhé použití epoxidových materiálů plněných kamenivem (hovoříme o takzvaném plastbetonu). Materiál na bázi cementu Hlavní výhodou těchto materiálů je vzájemná kompatibilita s původní betonovou podlahovou konstrukcí. Nesplníme jimi však hlavní předpoklad opravy – rychlost. Proto stavebníci raději sáhnou po materiálech na bázi cementu, které obsahují přísady urychlující tuhnutí a tvrdnutí opraveného povrchu. Tuhnutí a tvrdnutí hmoty urychlí co největší jemnost všech jejích složek (reakce probíhá rychleji), nebo použití přísad, které reakci urychlují. Nakonec lze použít i slínkové minerály, které tuhnutí hmoty zrychlují (pozor, některé působí opačně). Pokud tedy chceme co nejpřesněji nastavit začátek i konec tuhnutí, je nutné použít synteticky vyrobené a smíchané minerály. Začátek tuhnutí jejich pomocí nastavíme v čase od desítek vteřin až po minuty. Další výhodou těchto materiálů je zvýšení chemické odolnosti betonu tam, kde je použit. Abychom však dosáhli požadované reakce, je nutné nezanedbávat ani přípravu podkladu, který chceme ošetřit (opravit). Materiál na bázi epoxidu Další možností je sáhnout po novince - epoxidových materiálech plněných kamenivem. Tento materiál je vlastně obdobou materiálu na bázi cementu, je stejně vhodný, liší se však postupem své aplikace, vyšší povrchovou tvrdostí a hutností a je dražší. Jde však o běžně praktikovaný způsob sanace betonových a železobetonových konstrukcí. Použití mají materiály na bázi epoxidové pryskyřice v prostorách s chemicky náročnými podmínky. Navíc u tohoto materiálu nedochází prakticky k žádným objemovým změnám při zrání. Výborná je i přilnavost k podkladu, nevhodný je však příliš vlhký podklad nebo vysoká teplota při zrání materiálu. Rychle tuhnoucí materiály Hovoříme o takzvaných rychlovazných materiálech určených k opravám podlahových konstrukcí. Tyto materiály jsou třeba především v prostorech, kde je trvalý provoz a jakékoli jeho zastavení by představovalo velké ztráty. Jde tedy především o výrobu, prodej a distribuci. Prvořadým kritériem je tedy v těchto prostorách rychlost opravy. Nejčastěji se pro tyto účely používají takzvané plastmalty. Použitelné jsou pro lokální i plošné opravy. Po aplikaci plastmalty je nutné celou podlahu na povrchu ošetřit, případně položit novou finální vrstvu podlahy. Je logické, že materiály, které urychlují opravu, jsou vyvíjeny a vyráběny velmi sofistikovaně a jsou tedy i dražší. To je však kompenzováno co nejmenšími ztrátami při výrobě či prodeji. Určitě se nevyplatí stavební práce urychlit zanedbáváním předepsaného technologického postupu.
