Proč právě vitríny (pokojové skleníky)? Rostlina v květináči se vždy musí přizpůsobovat našemu prostředí. To však někdy není vyhovující a květina živoří nebo rovnou uhyne. Pěstování ve skleníku či vitríně znamená vytváření prostředí rostlině na míru přesně podle jejích požadavků. Květiny tam také nepocítí změny mezi létem a obdobím, kdy je místnost uměle vytápěna a tím často i vysušována. Mnoho pokojovek pochází z podnebných pásů, kde se roční období nestřídají. Chtějí proto stabilní teplotu a vlhkost a hlavně spoustu světla. Takové prostředí jim pěstební vitrína poskytne. Podobnou funkci jako vitríny splní také skleníčky mezi dvojitými okny. I u nich se ale doporučuje květinám svítit alespoň v zimním období. Co je epifyt? Aby zeleň rovnoměrně vyplnila prostor a působila esteticky, aranžují se do vitrín části kmenů či větve. Část rostlin se po nich popíná, jinými osadíme dno terária, které musí být samozřejmě dokonale nepropustné. Rostlinám, které vlastně bez opory v podobě větví vůbec nedokážou v přírodě přežít, říkáme epifyty. Proč právě vitríny (pokojové skleníky)? Rostlina v květináči se vždy musí přizpůsobovat našemu prostředí. To však někdy není vyhovující a květina živoří nebo rovnou uhyne. Pěstování ve skleníku či vitríně znamená vytváření prostředí rostlině na míru přesně podle jejích požadavků. Květiny tam také nepocítí změny mezi létem a obdobím, kdy je místnost uměle vytápěna a tím často i vysušována. Mnoho pokojovek pochází z podnebných pásů, kde se roční období nestřídají. Chtějí proto stabilní teplotu a vlhkost a hlavně spoustu světla. Takové prostředí jim pěstební vitrína poskytne. Podobnou funkci jako vitríny splní také skleníčky mezi dvojitými okny. I u nich se ale doporučuje květinám svítit alespoň v zimním období. Co je epifyt? Aby zeleň rovnoměrně vyplnila prostor a působila esteticky, aranžují se do vitrín části kmenů či větve. Část rostlin se po nich popíná, jinými osadíme dno terária, které musí být samozřejmě dokonale nepropustné. Rostlinám, které vlastně bez opory v podobě větví vůbec nedokážou v přírodě přežít, říkáme epifyty. Epifyty neboli přisedavé rostliny se pevně přidržují stromu, aby se dostaly výš a tím blíže ke slunci. Neokrádají však podpůrnou rostlinu o živiny a je tedy nesprávné zaměňovat je za parazitické rostliny. Uberou své opoře jen trochu světla a dešťové vody. Zdrojem závlahy pro tyto skromné rostliny je také mlha a nízká oblačnost. Obojí se hojně vyskytuje v nadmořských výškách nad 1.000 metrů. Právě tam je proto původní domov mnohých epifytů. Strategie vody a živin U různých přisedavých rostlin fungují různé strategie, jak si zajistit vodu a potřebné živiny. Například bromélie stáčí staré odumřelé listy pod sebe, ty tlejí a rostlina z nich pak čerpá živiny. Různé trychtýřky tvořené z listů slouží k hromadění vody i na zachytávání pevných částí (prach, odumřelé částečky rostlin) a ty poslouží rostlině jako výživa. Způsoby šetření vzácnou vodou jsou u těchto květin ještě pestřejší. Některé rostliny tvoří ze svých listů jakési nálevky shora uzavřené. Jsou to například tilandsie nesprávně nazývané španělský mech. Jiné rostliny mají masité listy jako sukulenty navíc pokryté voskovitou vrstvou, která brání odpařování vody. V době dešťů si v rostliném pletivu nahromadí dostatečnou zásobu. Těchto přisedavých rostlin je překvapivě hodně co do počtu druhů. Patří mezi ně některé kaktusovité, orchideje, kapradiny, liány, bromélie, tilandsie a další. Máte tedy z čeho vybírat. Substrát Některé přisedavky potřebují alespoň trochu substrátu, jiné se bez něj zcela obejdou. Namíchání ideálního substrátu je někdy hotová alchymie. Může obsahovat perlit, rašelinu, kousky polystyrénu pro provzdušnění, dřevěné uhlí, drcenou kůru, kokosová vlákna či molitan. Nasákavé složky zajišťují, že substrát v sobě udrží vlhkost. Nechcete-li experimentovat, kupte si prostě hotový substrách určený speciálně pro epifyty. Pomozte rostlinám uchytit se V přírodě se rostliny samy pevně přichytí kořeny. U vás doma jim po přenesení do vitríny musíte ze začátku trochu pomoci. Zároveň si je zkombinujete a naaranžujete tak, aby vše působilo zajímavě a dekorativně. Někdy jsou kořeny epifytů drátovité tak, aby mohly větve obtočit a pevně se na nich uchytit. Obecně je kořenový systém oproti jiným druhům zakrnělý, protože neslouží apriory k přijímání živin nýbrž k přidržování rostliny na podkladu. Existují druhy, které mají kořeny jen ve stádiu klíčení a později zakrní. Rostliny mohou mít také kořeny obsahující chlorofyl, stejně jako je to běžné u listů. Na co rostliny přichytíme? Na pěstování můžete také využít různé mechové sloupky a stěny. Mech drží připevněný na svislé tyči díky pletivu a funguje zároveň jako podklad a zároveň jako zásobárna vláhy. Kořeny pronikají sloupkem, aby dosáhly na vlhkost. Takovým způsobem pěstujeme například liány druhu Monstera. Substrát Některé přisedavky potřebují alespoň trochu substrátu, jiné se bez něj zcela obejdou. Namíchání ideálního substrátu je někdy hotová alchymie. Může obsahovat perlit, rašelinu, kousky polystyrénu pro provzdušnění, dřevěné uhlí, drcenou kůru, kokosová vlákna či molitan. Nasákavé složky zajišťují, že substrát v sobě udrží vlhkost. Nechcete-li experimentovat, kupte si prostě hotový substrách určený speciálně pro epifyty. Pomozte rostlinám uchytit se V přírodě se rostliny samy pevně přichytí kořeny. U vás doma jim po přenesení do vitríny musíte ze začátku trochu pomoci. Zároveň si je zkombinujete a naaranžujete tak, aby vše působilo zajímavě a dekorativně. Někdy jsou kořeny epifytů drátovité tak, aby mohly větve obtočit a pevně se na nich uchytit. Obecně je kořenový systém oproti jiným druhům zakrnělý, protože neslouží apriory k přijímání živin nýbrž k přidržování rostliny na podkladu. Existují druhy, které mají kořeny jen ve stádiu klíčení a později zakrní. Rostliny mohou mít také kořeny obsahující chlorofyl, stejně jako je to běžné u listů. Na co rostliny přichytíme? Na pěstování můžete také využít různé mechové sloupky a stěny. Mech drží připevněný na svislé tyči díky pletivu a funguje zároveň jako podklad a zároveň jako zásobárna vláhy. Kořeny pronikají sloupkem, aby dosáhly na vlhkost. Takovým způsobem pěstujeme například liány druhu Monstera. Velmi efektně vypadají rostliny pěstované na kameni nebo na pařezu (například druh Aralie). Kámen by měl ležet v misce s vodou. Při tomto způsobu pěstování vycházíme z toho, že mnohé epifyty rostou na skalách. Dalším oblíbeným podkladem je pro pěstitele kus korkové kůry, který lze do vitríny zavěsit. Vlhkost ve vitríně Vdeštných pralesích je sice v určitých obdobích vzdušná vlhkost velmi vysoká, ale epifyty rostou v horních patrech vegetace, protože jsou poměrně náročné na světlo. Tam se vlhkost pohybuje kolem 50 procent. Takovou bychom tedy měli dodržovat i ve vitríně. Některé druhy vyžadují relativní vlhkost vyšší a potřebují tedy občasné rosení. Platí to například u bublinatek. Tento vlhkomilný druh je velmi přizpůsobivý. Může žít jak na zemi v močálech, tak epifytně (pokud má vlhkost alespoň 70%). Zvýšení teploty o 10 oC způsobí pokles vlhkosti až o 50%. Z toho vyplývá nutnost rosit především za slunných dnů a to nejen listy, ale i substrát či mech. S rosením souvisí také správné větrání vitríny tak, aby se v ní nezačaly rozmáhat plísně. Rostliny a zvířátka se mohou doplňovat Vaše vitrína ještě více ožije, stane-li se domovem nějakého živočicha. Proč si nepořídit malého plaza nebo strašilky či pakobylky. Minimálně tím uděláte radost svým dětem a povedete je k lásce k přírodě. Terária a vitríny k sobě mají velmi blízko. Jen je třeba vycházet z toho, v jaké oblasti původně námi zvolené druhy žily nebo rostly. Ve vitríně pak imitujeme například tropické či subtropické podmínky. Musíte zkombinovat rostliny s ještěrem či želvou takového druhu, který má shodné požadavky jak na teplotu, tak vlhkost. Vytvoříte-li mezi vegetací miniaturní jezírko, může se stát vaším domácím mazlíčkem žába či jiný obojživelník. Dalším klíčovým prvkem úspěchu je správné osvětlení vitríny. Pro fotosyntézu a růst rostlin je třeba UVA záření, pro správný metabolismus vápníku u živočichů UVB záření. Ve specializovaných prodejnách nebo na internetu najdete nejrůznější typy žárovek a zářivek, které splňují tyto nároky. Tamtéž se určitě dozvíte vše potřebné o časovém režimu svícení a dalších technických parametrech důležitých pro vaše pěstitelské a chovatelské úspěchy. Je nasnadě, že promyšlené nasvícení vitríny se stane dalším dekorativním prvkem v interiéru. Obchody jsou plné bytových doplňků, ale jen těžko může některý z nich konkurovat koutku přírody, který si vytvoříte svýma rukama a se zapojením vlastní fantazie. Rostliny a zvířátka se mohou doplňovat Vaše vitrína ještě více ožije, stane-li se domovem nějakého živočicha. Proč si nepořídit malého plaza nebo strašilky či pakobylky. Minimálně tím uděláte radost svým dětem a povedete je k lásce k přírodě. Terária a vitríny k sobě mají velmi blízko. Jen je třeba vycházet z toho, v jaké oblasti původně námi zvolené druhy žily nebo rostly. Ve vitríně pak imitujeme například tropické či subtropické podmínky. Musíte zkombinovat rostliny s ještěrem či želvou takového druhu, který má shodné požadavky jak na teplotu, tak vlhkost. Vytvoříte-li mezi vegetací miniaturní jezírko, může se stát vaším domácím mazlíčkem žába či jiný obojživelník. Dalším klíčovým prvkem úspěchu je správné osvětlení vitríny. Pro fotosyntézu a růst rostlin je třeba UVA záření, pro správný metabolismus vápníku u živočichů UVB záření. Ve specializovaných prodejnách nebo na internetu najdete nejrůznější typy žárovek a zářivek, které splňují tyto nároky. Tamtéž se určitě dozvíte vše potřebné o časovém režimu svícení a dalších technických parametrech důležitých pro vaše pěstitelské a chovatelské úspěchy. Je nasnadě, že promyšlené nasvícení vitríny se stane dalším dekorativním prvkem v interiéru. Obchody jsou plné bytových doplňků, ale jen těžko může některý z nich konkurovat koutku přírody, který si vytvoříte svýma rukama a se zapojením vlastní fantazie.
