Rychlost výstavby, absence mokrých procesůOhromnou výhodou montovaných dřevostaveb je rychlost jejich výstavby. Není problém postavit na připravenou základovou desku hrubou stavbu dokonce během několika dnů. Běžně je přitom dodavateli uváděn jeden měsíc. Dobu výstavby ovlivňuje konkrétní volba stavební konstrukce a systému výstavby domu. Jednotlivé díly jsou nejprve připraveny ve výrobní hale a poté montovány na místě stavby. Tepelnou izolaci tvoří buďto minerální vata či polystyrénové desky, nebo i jiné materiály (například izolace z konopí). Minerální vlna se umisťuje mezi dvě sendvičové desky, polystyrén taktéž, nebo na vnější část nosné konstrukce. V sendvičových konstrukcích se nejčastěji používají OSB desky a obdobné materiály. Konečná úprava stěn bývá z interiérové strany realizována nejčastěji sádrokartony. Stavíme za absence takzvaných mokrých procesů výstavby, čili na sucho. Díky tomu je možné stavět po celý rok, bez ohledu na venkovní teploty – dřevostavba nemusí vysychat. Navíc můžeme dům začít užívat ihned po jeho dokončení. I fasádu je přitom možné realizovat suchou cestou, nikoli tedy jako tenkovrstvou stěrkovou omítku, aby dřevostavba vypadala zvenčí jako zděný dům, ale fasádním obkladem. Obzvláště dřevěný obklad vypadá na dřevostavbách výborně a je to logické, patří k nim. Úspora vnitřního prostoruDřevostavba je i přes své výborné tpelně izolační schopnosti velice subtilní konstrukcí, která nám ušetří obytný prostor, respektive zmenší potřebu zastavěné plochy až o 10%. Subtilní jsou obvodové konstrukce i vnitřní příčky. Dřevo jakožto stavební materiál přitom nabízí zdravé vnitřní prostředí a díky svým vlastnostem umožňuje využít úsporné technologie pasivních domů.Jak funguje pasivní dřevostavbaDřevostavby se od tradičně zděných domů zásadně liší způsobem svého užívání a hygienou vnitřního prostředí. Prvně jde v pasivním standardu o stavby vzduchotěsně uzavřené, musíme se proto naučit v dřevostavbě – pasivním domě - bydlet. Podstatou fungování pasivních, ale i nízkoenergetických domů není jen snížení nákladů za vytápění, ale vůbec způsob jejich užívání. Hlavní je správný způsob větrání. Větrat okny sice můžeme, ale skutečného úsporného efektu lze dosáhnout pouze řízeným větráním s rekuperací vzduchu. Vydýchaný a vlhký vnitřní vzduch je odváděn přes rekuperační jednotku, kde je tímto vzduchem ohříván vzduch příchozí (studený a suchý). Odchozí vzduch tedy předává teplo vzduchu příchozímu, čehož nelze běžným větráním samozřejmě dosáhnout. Navíc zde hraje roli fakt, že stěny dřevostaveb výborně tepelně izolují, ale dosahují nízké akumulace tepla. Při běžném větrání přitom požadujeme, aby teplo zůstalo akumulováno ve stěnách a předmětech. Taktéž je nutné použít alternativní zdroje energií. V pasivním domě s měrnou roční spotřebou energie 15 kWh/m2 nevyužijeme běžné způsoby vytápění. Podstatou je co nejlevněji a alternativně vyhřát vnitřní prostor a toto teplo pomocí rekuperace udržet. V úvahu musíme brát také fakt, že v pasivním domě vyhříváme interiér už jen my sami svým pobytem uvnitř (37 oC lidského těla představuje významný zdroj tepla a při pobytu několika osob v jedné místnosti je to již znát). V dokonale vzduchotěsném domě se prostě obejdeme bez běžného topného systému, nějak je ale přece jen třeba prvotní teplo získat. Řešením jsou solárně termické kolektory v kombinaci s nízkoteplotním podlahovým topením a ohřevem užitkové vody, doplněné například elektrickým zdrojem tepla. Podstatné jsou pak i pasivní zisky ze slunečního záření. Budovy jsou proto svými dominantními prosklenými plochami orientované na jih. A ještě jednou vzduchotěsnostProudící vzduch samozřejmě odvádí teplo a jelikož potřebujeme v pasivním domě dosáhnout co nejvyšších úspor za vytápění, je vzduchotěsně uzavřen. Už jen narušení vzduchotěsnosti domu přináší poměrně vysoké tepelné ztráty. A právě kvůli potřebě dosažení naprosté vzduchotěsnosti interiéru je nutné, aby realizační firma provedla veškeré řemeslné práce naprosto přesně, až do absolutních detailů. Preciznost je zde základem úspěchu. Navíc je otevíravá pouze část oken v pasivním domě a větráme přirozeně opravdu jen s rozumeme, čili minimálně – od toho je rekuperační jednotka.Vzduchotěsnosti přitom musí dosahovat všechny součásti pláště dřevostavby – tedy kromě stěn a střechy i okna, vchodové a terasové či balkónové dveře a základy. Vzduchotěsnost je testována blower door metodou, kdy je uvnitř vytvořen přetlak či podtlak a je měřeno množství vzduchu, procházejícího pláštěm dřevostavby. Konkrétně je ve vstupním prostoru do domu umístěn ventilátor a vchod je jinak dokonale utěsněn. Naměří-li se při testu nežádoucí hodnoty, je nutné najít problematické detaily – kudy vzduch uniká ven. Nejproblémovějšími místy pro dosažení vzduchotěsnosti pasivní dřevostavby jsou okenní a dveřní prostupy a napojení podlah a stropů na plášť domu. Pečlivě vybírejte dodavatele pasivní dřevostavbyJde vlastně o nejdůležitější krok výstavby. Tradice pasivních domů u nás teprve začíná, realizační firmy s nimi mnohdy nemají dostatečné zkušenosti, přitom však z marketingových důvodů nabízí pasivní domy většina stavebních firem. Vyhněte se podezřelým nabídkám extrémně laciných domů a opřete se při výběru firmy především o reference. Co vypadá dobře na papíře a v číslech, může být fatálním zklamáním. Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
