Přírodní nebo umělý kámen? Který z těchto stavebních materiálů je lepší a to nejen s ohledem na cenu?Pro takové srovnání musíme posuzovat vlastnosti obou typů materiálů včetně vzhledu, způsob jejich zpracování a nakonec samozřejmě i cenu. Z hlediska ceny záleží především na investorovi, zda sáhne po mnohem dražším kameni přírodním a nebo po kameni umělém, vyrobeném z betonu. Samozřejmě u historicky cenných objektů by měl být přírodní kámen samozřejmostí, zde náhražky neobstojí – je třeba zachovat historickou a architektonickou hodnotu budovy, ale v ostatních případech je cena skutečně zásadním kritériem. Přírodní kámen je v každém případě trvanlivý materiál, některé druhy jsou samozřejmě odolnější a jiné méně, ovšem ve srovnání s ostatními materiály není vůbec o čem hovořit. Horniny jsou na naší planetě podle svého typu tisíce až milióny, ale i desítky a stovky miliónů let. Některé druhy kamene jsou sopečného původu, jiné vznikly ze sedimentů. Na druhou stranu ale musíme počítat s tím, že kámen je ukryt v podobě velkých mas hornin a vystaven klimatickým a jiným vlivům též pracuje a jeho životnost se zkracuje. Restaurátoři by mohli vyprávět, jak dokáže třeba holubí trus poničit kamenné monolity. V každém případě je ale přírodní kámen extrémně mechanicky odolný, má velice vysokou životnost a pěkný přírodní vzhled. Ovšem náročné je jeho zpracování (ruční i strojové) a samozřejmě i cena. O vyšší náročnosti můžeme hovořit i v případě pokládky, pokud nejsou jednotlivé dílce precizně opracovány. Oproti tomu umělý kámen, který se vyrábí z betonu, není zdaleka tolik trvanlivý, ale jeho výroba je poměrně snadná, snáze se i opracovává a vždy se snáze pokládá, jelikož jde o poměrně přesné dílce. Navíc je tvarově variabilnější a samozřejmě i o řády levnější (v závislosti srovnání s konkrétním druhem přírodního kamene). Umělý kámen též nabízí větší výběr barev, vzorů a povrchových úprav.Přírodní kámen však naprosto přirozeně koresponduje s přírodním prostředím a je kombinovatelný s jakýmkoli materiálem. Klíčová je u přírodního kamene jeho struktura. Je to strukturovaný materiál, který vždy odpovídá konkrétní hornině a jejímu původu. A právě to definuje jeho vzhled, opracovatelnost a trvanlivost. A rozdíly dokonce najdeme i u jednoho druhu horniny. Jako důkaz můžeme uvést restaurátorské práce, kdy se často hledají alespoň kousky kamene ve starých, již zavřených lomech. A nejde ani o rozdíly v rámci světadílů a zemí, ale i velmi malých lokalit - například okresů České republiky. Většina kamenných materiálů odolává extrémním změnám teplot či vlhkosti, větru i účinkům slunečního záření. Na druhou stranu si však zkuste vzít do ruky různé kousky kamene z ruin, kde byl tento materiál dlouhodobě vystaven klimatu a zjistíte, že některé kameny se velmi rychle rozpadají, štípou atd. a jiné drží doslova 'jako kámen.' Z hlediska tvrdosti volíme měkčí kámen na obklady a především ty interiérové, velmi tvrdý kámen vybíráme tam, kde bude mechanicky vysoce namáhán. Tvrdost kamene je odstupňována podle Mohsova rozdělení od jedné do deseti. Dle této stupnice patří mezi nejměkčí kameny mastek, zcela nejtvrdším je pak diamant.Při výběru přírodního kamene, ale i vzhledu kamene umělého pro exteriéry, musíme také brát v potaz výskyt konkrétní horniny v lokalitě. Kámen, který je zde obvyklý, bude působit zcela přirozeně i jako obklad či přiznaný konstrukční materiál. Lépe bude takový kámen zapadat do krajiny i zahradních úprav.Širšímu využití přírodního kamene dnes nahrává jeho strojové zpracování. Ruční opracování je příliš náročné. Špičku ledovce představuje strojové opracování na CNC strojích, kde je kámen dělen, jemněji tvarován a nakonec upravován povrchově. CNC stroje navíc umožňují opracování kamene i prostorově do nejrůznějších nepravidelných tvarů, čili nevytvoříme jen krychle a kvádry, obkladové obdélníky či čtverce s přesnými, rovnými pohledovými stranami… Předností těchto strojů je přesnost, rychlost a výsledná kvalita, kterou nelze poměřovat s ruční prací. Alespoň ne z hlediska fyzické a časové náročnosti. Pokud je kámen opracován do podoby dlažby, má alespoň jednu z pohledových stran bez větších hran či nerovností. Pro pochůzné plochy stačí materiál o tloušťce 1 až 4 cm, pro pojezdové plochy 4 až 10 cm. Samozřejmě volíme tvrdší druhy kamene. V případě obkladových materiálů lze volit kámen měkčí.Zatímco jsou vlastnosti přírodního kamene dané a nezměnitelné, v případě kamene umělého je definuje výrobce. Vždy záleží na surovinách přidaných do betonu a nakonec i na povrchové úpravě dílců z pohledových stran. I umělý kámen může být mrazuvzdorný, otěruvzdorný a různě nasákavý. Povrchově lze navíc dosáhnout protiskluzové úpravy. Díky technologiím výroby a chemickým komponentům můžeme umělým kamenem napodobit nejen jednotlivé druhy přírodního kamene, ale i keramiku, dřevo a jiné materiály. Podle evropských norem je za umělý kámen považován betonový výrobek, jehož vzhled a povrch je cíleně upraven tak, aby se co nejvíce podobal přírodnímu kameni. Proto se umělý kámen různě povrchově upravuje: probarvování, štípání, zalévání oblázků a vymývání povrchu, pískování atd. Při výrobě se též používají speciální kameniva, třeba křemičité sklářské a slévárenské písky, s jejichž pomocí napodobíme pískovec. Důležitá též bývá hloubková penetrace (impregnace) umělého kamene, čímž zamezíme časové změně vzhledu dílců způsobené vnikáním vody a znečištěním. Zdroj: www.a-obkladacstvi.cz, www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
