Protea královská (Protea cynaroides) je velmi pohledným keřem, který však teprve ožije ve smyslu zkrásní, až když vykvete. A dokonce již nakvétající a tvořící se plody působí celkem až monstrózně, ale sympaticky. Zajímavostí je, že květy této rostliny neodolatelně přitahují ptáky pro svůj sladký nektar. Květy a poupata jsou však též vynikající do živých květinových vazeb a ve váze vydrží dlouho. A abychom mohli tuto rostlinu pěstovat, stačí znát jen pár jednoduchých pravidel. Protea (Protea) je rostlinný rod z čeledi proteovité. Carlem von Linné byl tento rod pojmenován po bohu Proteovi, který se pyšnil velmi proměnlivou podobou. Ve volné přírodě rostou rostliny tohoto rodu především v jižní Africe, kde tvoří keře až stromy se stálezelenými listy. Rostou zde na suchých, vyprahlých půdách a skalnatých svazích v oblastech tropů. Jednotlivé druhy rodu protea přitom často úzce koexistují s ptákem strdimilem kapským, který se živí nektarem z květů a přitom květy opyluje. Mezi druhy rodu protea patří kromě Protea cynaroides také Protea caffra, Protea repens, Protea lanceolata, Protea odorata (hrozí jí vyhynutí, v Západním Kapsku najdeme jen několik exemplářů), Protea amplexicaulis, Protea cordata, Protea decurrens, Protea humiflora a Protea subulifolia. Při pěstování těchto rostlin je hlavní napodobit co nejvíce podmínky, v jakých tyto africké divošky rostou. Byť má protea minimální nároky na zálivku a výživu, je přesto dobré kromě kyselejšího pH zeminy či substrátu občas zalévat, jelikož půda nesmí zcela vyschnout. Určitě pak ne v prvním roce pěstování. Stanoviště volíme slunné a vzdušné (místo, kde vzduch dobře proudí), nikoli temné a zatuchlé, protea dokonce dobře snáší i návětrná stanoviště. Rod protea nabízí více druhů (viz výše) a právě podle zakoupeného druhu nám naroste rostlina vysoká 1 až 5 metrů. S čím je u tohoto keříku dosti problém, to jsou však teploty. Bez potíží by měl přečkat i mráz do -4 oC, což ale znamená, že vyžaduje na zimu v našem klimatickém pásu pořádné zakrytí (tepelnou izolaci) i v teplejších oblastech a nebo zazimování v teple. Určitě bude vhodnější (a jistější) pěstovat proteu ve velkém květináči a na zimu ji ukrýt do prostředí o teplotách cca 10 oC a do polostínu. Což jsou vlastně podmínky odpovídající jakékoli prosvětlené a nevytápěné místnosti (sousedící s vytápěnými), případně jen temperované. Pokud žijete v teplejší oblasti úrodné nížiny a obvykle u vás mrazy nedosahují ani v lednu a únoru příliš nízkých hodnot, lze proteu vysadit i do zahrady a na podzim ochránit např. obalením bílou netkanou textilií. Výsadbovou jámu připravíme dvakrát objemnější než jaký je objem mobilní nádoby, ve které si proteu zakoupíme a nebo již pěstujeme v interiéru a letníme. Je logické, že zvětšený objem vysypeme původní zeminou smísenou s pískem a lesní hrabankou. První dva roky zaléváme jednou týdně, starší rostliny jsou již vůči suchu odolnější. Po výsadbě je dobré nasypat na povrch zeminy vrstvu mulče, nejlépe z jehličnanů včetně lesní hrabanky či jehličí, zvýšíme tak kyselost pH půdy. Mulč navíc ochrání rostlinu před pleveli a v zimě kořínky před namrzáním. Vrstvu mulče každoročně doplňujeme, jde o materiál, který slehává a postupně se rozkládá. Mulč navíc zajistí postupné hnojení „kyselejší výživou“ a udrží v půdě více vláhy. Jiné přihnojování již pak není vůbec nutné. Pouze když na rostlině objevíte žloutnutí, je třeba do půdy přidat železo (např. v podobě chelátu železa), ale pozor, jen minimální doporučenou dávku. Pokud chcete proteu pěstovat v interiéru, lze začít i ze semen, v teple nám rostlina bude postupně poporůstat, aniž by ji mohlo ohrozit klima. Semínka namočíme před výsevem na 24 hodin do teplé vody. Po výsevu pak nádobu zakryjeme fólií s otvory a počkáme si jeden až tři měsíce, než nám semínka vyklíčí. Klíčení urychlí nižší teploty v noci (větší chlad), ale ne zase příliš. Přes den je vhodná běžná pokojová teplota. Pokud se chcete dočkat krásných květů, je třeba provádět pravidelný řez. Právě řez totiž podporuje tvorbu květů a zvyšuje jejich kvalitu. Navíc podporuje vzdušnost v korunce keříku, čímž eliminujeme rizika chorob a prodlužujeme rostlině život. Řez provedeme poprvé dokonce již u 6 měsíců až rok starých rostlin, ideálně na jaře a nebo na konci léta. Při řezu zároveň odstraňujeme slabé a poškozené části. Tím nejhorším, co můžeme pro proteu udělat, je těžká, alkalická půda, přemokřený substrát, stín a nevětraný kout. Kořeny protei jsou velmi citlivé na jakékoli napadení houbami a při vysazování též na poškození. Jsou velmi křehké. Nikdy pak nenarušujte půdu okolo kořenů. Výsadbu zasypte mulčí a cokoli, co budete chtít přidat, přidávejte shora vždy po odhrnutí mulče. Kvůli zálivce samozřejmě mulč neodhrnujeme.Ani v případě, že je ve vaší zahradě těžká jílovitá a podmáčená půda, se nemusíte zálusku na proteu vzdát, pouze ji budete pěstovat v mobilní nádobě, letnit a zazimovávat. Do nádoby rostlinu vysadíme do substrátu z lehčí písčité půdy a kyselejší složky. A navrch opět přijde mulč kvůli udržení vláhy.Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
