Půdy dříve fungovaly (a dosud často fungují) jako skladiště věcí, případně k sušení bylin, květin, hub a podobně. Ovšem již před rokem 1990 jsme začali objevovat jejich přednosti v podobě lacině dosažitelného bydlení a s rokem 1990 se jejich rekonstrukce rozběhly na plno. Přesto je v ČR stále ohromné množství bytových a rodinných domů s nezateplenými půdami, které na své objevení teprve čekají.Rekonstrukcí střechy a realizací půdní vestavby buďto zvětšíme obytný prostor staršího rodinného domu na maximum, nebo získáme samostatný byt, který využijeme ke svému bydlení, či jej můžeme pronajímat. U větších objektů si lze díky půdní vestavbě zřídit pension, ale také kancelářské prostory a podobně. Obzvláště velké půdy v centrech měst pak nabízí možnost vytvoření skutečně luxusních prostor a dlužno dodat, že opět za nejnižší možnou cenu. O to víc pak můžeme investovat do vlastního vybavení bytu včetně vybavení technologiemi, které výrazně zpříjemní bydlení.Pokud bychom měli srovnat přízemní přístavbu k domu a realizaci podkroví, opět vychází podkroví finančně výrazně výhodněji, přičemž uspoříme místo v zahradě, nezvětšujeme zastavěnou plochu, nemusíme budovat základy, stavět nosné stěny a to vše nakonec – ZASTŘEŠIT! Realizací půdní vestavby navíc zlepšíme tepelně izolační vlastnosti domu a v neposlední řadě zásadně zvýšíme jeho nominální hodnotu. Jak postupovat při realizaci půdní vestavbyNejprve musíme zvážit dispozice půdy, stav střešní konstrukce a možnosti její rekonstrukce. Pokud bude třeba postavit novou střechu, můžeme si dispozice podkrovních prostor trochu přizpůsobit, ovšem nemůžeme čekat, že nám úřady povolí natolik odlišnou střechu, že by se obytný prostor pod ní řádově zvětšil. V historicky chráněných objektech nám budou do rekonstrukce střechy včetně původního krovu navíc mluvit památkáři. Budeme muset komunikovat se statikem a architektem (projektantem). A nakonec si též musíme uvědomit, že ne každá střecha je pro půdní vestavbu vhodná.Problematickými body může být nedostatek průchozího místa, příliš velký sklon střechy, kdy nebudeme mít dost místa pro nábytek a ten bude třeba nechat vyrobit na míru, aby mohl stát u šikmin, vzdálenost hřebene střechy od podlahy půdy (nejčastější důvod, proč nelze půdní byt vybudovat) a také přístup na půdu (odkud, jak). Přístup do půdního bytu je ošemetný i z hlediska stěhování nábytku – po žebříku to prostě nepůjde! Ze statického hlediska nás pak zajímá kvalita konstrukce krovu, ale i stropů posledního podlaží a domu jako celku. Krov stačí mnohdy pouze zpevnit dodatečnými prvky a opatřit izolacemi, latěmi (či bedněním) a novou střešní krytinou, často je však třeba krov zásadně rekonstruovat a nebo postavit znova, byť můžeme některé zachovalé části původního krovu znova využít. Dřevěné prvky původního krovu nesmí být napadené především dřevomorkou a tesaříkem. Červotoč je v historicky cenných objektech tolerován a stopy po něm dokonce i žádoucí (samozřejmě je ale třeba dřevo ochránit), u běžných rodinných domů je však též nežádoucí. Dalším důležitým krokem je napojení podkroví na rozvody vody, elektřiny, odpadu, plynu a realizaci otopného systému a větrání.Zásadní jsou v podkroví také izolace. Izolujeme tepelně, proti vodě a také akusticky, a to jak střechu, tak podlahu půdy. Hydroizolace musí zabránit pronikání vody do střešního pláště, tepelná izolace nás v zimě chrání před úniky tepla a v létě před přehříváním podkroví a akustická izolace chrání obyvatele bytu pod námi (kročejová izolace) a nás před hlukem pronikajícím zvenčí. Co se týká tepelné izolace střechy, je současným trendem izolace nadkrokevní, která navíc zvětší obytný prostor a umožní přiznat některé prvky krovu. Pokud se však rozhodneme pro izolaci mezikrokevní, je ji třeba spojit s izolací podkrokevní, abychom dosáhli potřebných tepelně izolačních hodnot. Příčky v podkroví a opláštění šikmin můžeme realizovat pomocí sádrokartonu a nebo palubkových obkladů. Většinou se nedoporučují zděné příčky kvůli zatížení konstrukce domu a též podlahy bývají navrhovány odlehčené, nikoli klasické betonové (např. polystyrenbeton, nebo prkenný záklop na tepelné izolaci).Přirozené denní světlo můžeme do podkroví dostat pomocí štítových oken, střešních oken a vikýřů. Obzvláště volba vikýřů bývá velmi choulostivou záležitostí, měli bychom totiž vycházet z typu vikýřů, který je místně obvyklý. I střešní okna však nabízejí různá řešení a rozměry. Volbu oken a vikýřů prostě musí citlivě vyřešit architekt stejně jako volbu střešní krytiny. Například u historicky cenných budov je vysoká pravděpodobnost, že vám památkáři nepovolí jinou krytinu než nové bobrovky.K realizaci půdní vestavby budeme také potřebovat stavební povolení. V tomto ohledu je ideální zvolit realizaci na klíč, kdy nám dodavatel vyřídí vše včetně potřebné projektové dokumentace a právě stavebního povolení.Zdroj: www.vstavby.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
