Novela stavebního zákona nemění lhůty pro povolování staveb, které byly schválené v předchozím stavebním zákoně. Proces povolování staveb má být plynulý a rychlý díky zachování rozhodování v území (neruší se menší stavební úřady a nevznikne centrální superúřad), nižšímu počtu úkonů, které bude stavební úřad vykonávat, a především díky procesní integraci a digitalizaci. Rozhodování má být blíže lidem, kdy si většina z nás má moci vše vyřídit na svém stavebním úřadě. Ať už je s novelou někdo spokojen a jiný nespokojen, je na světě, poslanecká sněmovna ji schválila a dnes zamířila do Senátu. A kromě jiného se novela (resp. nový stavební zákon) zabývá i černými stavbami. Právě s nimi hodlá zatočit. Původně měla novela dokonce ambice se stát bičem na tisíce černých staveb, mění totiž podmínky jejich případné legalizace. Nakonec však do Senátu putovala ke schválení mírnější verze. Novela stavebního zákona však v každém případě zpřísňuje podmínky pro dodatečné povolování takzvaných černých staveb. Poslanci ale ustoupili od nulové tolerance pro všechny hříšníky. Úřady sice mají po nabytí účinnosti zákona postupovat přísněji u dodatečného povolování všech černých staveb, za určitých podmínek však bude jejich legalizace nadále možná. V paragrafu 256 nového zákona najdeme podmínky dodatečného povolení černých staveb. Kromě jiného je zde uvedeno, že stavebník musí v rámci žádosti o dodatečné povolení prokázat, že postupoval v dobré víře. Avšak typické scénáře, kdy stavebník ví, že by povolení nedostal, například proto, že si chce postavit chatu v chráněné krajinné oblasti, by se nově neměly v žádném případě vyplatit. Právě v těchto případech má být šance na dodatečné povolení stavby již nulová. Nejvíce volali po kompromisu zástupci místních samospráv, tedy starostové. Za nepřiměřenou tvrdost považovali prakticky nulovou toleranci k jakýmkoli černým stavbám. Ty by vlastníci museli po nabytí účinnosti zákona v původním znění odstranit. Pozměňovací návrh nakonec prosadila ve výboru pro veřejnou správu poslankyně a předsedkyně Sdružení místních samospráv České republiky Eliška Olšáková ze STAN. Šlo především o to dát šanci těm stavebníkům, kteří sice z nějakého důvodu stavěli bez povolení, ale pokud by povolení chtěli řešit, dostali by ho. Nejde tedy o žádnou plošnou legalizaci černých staveb. Především jde o toleranci vůči menším stavbám, které mají lidé na svých zahradách (pergoly, kůlny apod.). Zde lze předpokládat, že bude možné splnit podmínky, čili získat dodatečné povolení. Bez pardonu však bude podle novely stavebního zákona nakládáno se stavebníky, kteří by stavební povolení nezískali bez udělení výjimek, případně vůbec. Pokud si tedy někdo myslí, že když stavěl bez povolení třeba rekreační chatu v chráněné krajinné oblasti, zaplatí pokutu a povolení získá dodatečně, žije v omylu. Nadále bude černým stavebníkem a bude muset stavbu odstranit. Nová právní úprava má také zlepšit postavení obcí při vymáhání nákladů vynaložených na odstranění staveb. V těchto případech je podpoří stát, jelikož na sebe může dle novely převzít závazky za odstranění, načež bude finanční náklady od černého stavebníka vymáhat. Obce dosud hradily odstraňování černých staveb ze svých rozpočtů a poté složitě vymáhaly. Starosta byl kdekoho známý atd. V případě státního závazku taková rizika odpadají. Když někdo dluží třeba finančnímu úřadu, také mu starosta obce nemůže jakkoli pomoci z obecního rozpočtu. Jedině osobně, osobní půjčkou. Jako občan, soused, přítel či příbuzný. Předpokládá se, že se černé stavby budou zpočátku účinnosti novely řešit stejně jako dosud, tedy na základě udání. A co bude třeba splnit, aby stavba mohla být dodatečně povolena? Především musí být v souladu s územním plánem obce či územními opatřeními, navíc je nezbytný i soulad s veřejnými zájmy či požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Pokud stavba vyžaduje výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas všech účastníků řízení (čili většinou sousedů), budou úřady tuto podmínku považovat za splněnou. To je však jediná výjimka, kterou budou akceptovat. Jinak ale hrozí za černou stavbu pokuta ve výši až dva milióny korun. U menších prohřešků (např. nezajištění zpracování zákonem stanovené dokumentace, případně nesplnění oznamovací povinnosti vůči stavebnímu úřadu) pak lze uložit pokutu ve výši až 400 tisíc korun. Výše pokuty bude vždy závislá na posouzení správního orgánu projednávajícího přestupek. Ten vždy musí přihlédnout k povaze a závažnosti přestupku. U menších stavebních záměrů proto lze očekávat výše pokut spíše v dolní polovině zákonem stanoveného intervalu. I tak ale bude mít odrazující efekt. Nový stavební zákon již schválili poslanci a 10. května, čili právě dnes, zamířil do Senátu, který má v podstatě dvě možnosti. Buďto přijme balíček zákonů beze změn, nebo ho s pozměňovacími návrhy pošle zpět do Sněmovny. Novela kromě jiného odsunula účinnost připravovaného zákona na 1. ledna 2024. A pro nejvýznamnější (takzvané vyhrazené) stavby v plném rozsahu na 1. července 2024. Za jakých podmínek bude možná legalizace černé stavby:Stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu (jsou splněny odstupové vzdálenosti nebo dotčení sousedé dají souhlas, je splněn koeficient zastavění pozemku a podobně).Byla uhrazena pokuta za přestupek.Stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu.Zdroj: mmr.cz, psp.cz, denik.cz
