Nic snadného. Zhruba tak jde shrnout dojmy architektů z projektu rekonstrukce nebytových prostor, původní zubní ordinace, na prostory bytové. Už proto, že i předchozí řešení pro stomatologa bylo do jisté míry improvizované. Stálo na podlouhlé chodbě, jež byla současně čekárnou, s vlastní ordinací vydobytou vybouráním příček. A dvěma toaletami, jež už byly v prostorách bytu nadbytečné. Háček byl v tom, že po vybourání už zůstaly vlastně jen nosné stěny, takže se většinou stěn a příček už moc hýbat nedalo. Bylo třeba vycházet z již existujícího plánu, a vsadit do něj naprosto odlišný program využití. Vyprázdněný byt před rekonstrukcí se přitom prakticky rozpadal do série nenavazujících zákoutí. Bylo to současně inspirující jako limitující. Pozitiva? Půdorys bytu byl obdélníkový, což bylo dobrým předpokladem pro další úpravy. Ovšem s ohledem na nové dispozice, vyhýbání se vzniku nových příček a hlavně, se snahou o maximální využití veškerého přirozeného denního světla, které sem přicházelo jen z jedné strany. Právě sem se proto v návrhu sunuly veškeré společenské funkce bytu, obývací pokoj, kuchyně a jídelna. A co dál? Dva pokoje, kuchyně, koupelna. To je to, co od rekonstrukce nová majitelé bytu, manželský pár, očekávali. Vše na 75 metrech čtverečních. Architekti museli dobře prostudovat půdorys, aby natrefili na to nejvhodnější řešení. Chtěli, stejně jako obyvatelé, aby do sebe jednotlivé pokoje přirozeně zapadaly a plynule přecházely z jednoho prostoru do druhého. Napomohly tomu vnořené prvky – třeba do středu usazená jednotka dřevěného multifunkčního nábytku, z bukového dřeva. Je současně skříní - šatnou, prostorovým předělem, průchodem na chodbu i policí. Záleží, odkud se na něj budete dívat. Materiály a barevné tóny pro rekonstrukci byly vybrány s ohledem na otevřený prostor, který bylo třeba zesvětlit. Proto jsou stropy v bílé, a obklady v kuchyni též. Podlaha je průběžná, z šedého mikro-cementu, který se vyhýbá zbytečným řezům a příčkám. Výsledkem je nadčasové ztvárnění interiéru, který je velmi elegantní. Kuchyně (v olivové zeleni) se svým ostrůvkem staví kolmo k oknům a terase, a tím propouští denní světlo dovnitř. Jedinou přirozeně neprosvětlenou místností tak zůstává koupelna. Nevadí to, její ztvárnění je totiž velmi luxusní, s propracovaným podsvícením. Celý byt představuje zajímavý soubor užitých prvků a nenápadných vychytávek, které jednotlivé místnosti polidšťují. Výsledkem je nestrojená útulnost na sebe navazujících zákoutí. Zdroj: OE Arkitektura, Sara ElizagarteFoto-kredit: Biderbost Photo
