Naplnění požadavku na „skleníkový efekt“ se dá garantovat u skutečně obřích pěstebních prostor. Ještě donedávna držel Guinessův rekord skleník Flower Dome v Singapuru, překrývající plochu 1,28 hektarů. Teď jej ale trumfla dvouhektarová Tropicalia. Jenže ono není to o velikosti. Miniaturní skleníky fungují stejně. Často i možná o něco lépe. Jsou přenosné, vysoce estetické, praktické. Stačí jen dodržet základní principy, případně dodat odklápěcí víko kvůli odvětrávání. Netřeba mít „průchoďák“, když to jde i v malém formátu. Navíc takový si vyrobíte za pár hodin, a bez komplikací. Název skleník v nás pochopitelně evokuje, že to nutně musí mít něco společného se sklem. Ale nemusí. Zrovna tak dobře funguje i opláštění z plastu. Polyetylenový pokryv možná nepůsobí extra-estetickým dojmem, ale jestli jsou naším cílem optimální podmínky pro pěstování, žádný zádrhel tu nevzniká. Nenarazíte ani na bariéry spojené se stavebním povolením, nemělo by to vadit ani sousedům. Plastové zkrátka nemají charakter nějaké trvalé stavby, jsou nerušivé. Jinak platí, že u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci nevyžaduje povolení ani „skleník“ žádné zvláštní povolení, pokud u něj nepřestřelíte do 40 metrů čtverečních zastavěné plochy a výšky pěti metrů. Důležité je též dodržet i odstupovou vzdálenost dvou metrů od hranice pozemku. Nemusí to být nic odolného a trvalého. Vlastně, plně funkční skleník se dá poskládat – jako velmi úsporné řešení – i z PVC trubek coby strukturální opory. A zbytek pak zajistí plachta či plastová folie. Výhodou je, že takové řešení se hodí i na malé dvorky a výměrou skromné zahrady. A jako dočasné řešení nezabírá prostor trvale. Po sezóně jej zase můžete rozebrat na součástky a ponechat si jej stranou na další použití. Jen pozor na přehřívání a zapařování, které nahrává růstu plísní. Skleník musí být průsvitný/průhledný, transparentní? Ne. Často to ani není kvůli slunečnímu úpalu žádoucí. Proto se také přehřívané skleníky někdy zastiňují sítěmi a skleněné desky se jim zamalovávají. Skleník může být vyrobený i látky – má pak formát stanu – nebo třeba bílé plastové plachty. Je to o tom, co si zrovna žádáme. A pokud je to o teple a vlhkosti, tu zajistí i takové konstrukce. Samozřejmě, že když není zajištěný přirozený prostup světla, musí se to řešit umělým dosvícením. Ale to už je detail. Skleník tedy nemusí být ani skleněný, ani nemusí být vidět dovnitř. Poptávka vytváří nabídku, a ani zahrady v tom nejsou výjimkou. Proto teď boom zažívají všemožné skládací skleníky. Jsou záležitostí, s níž nemáte moc práce a dokážete s nimi „přežít“ 3-5 let v provozu, než se nějak fatálně poškodí a rozpadnou. Jejich předností je relativně nízká cena – v porovnání s těmi opravdovými skleníky. Místo vyšších tisícikorun tu platíte stovkami, a pěstební výsledek je totožný. Pravda, lehké konstrukce komerčně dostupných skládaček skleníků se trochu perou s větrem a je třeba je dobře zajistit, aby vám je vítr neodfouknul. Ale jejich bezstarostná montáž to docela slušně kompenzuje. Měnili jste doma okna za nové, a řešíte, kam s těmi starými? Zahradníci nemají potřebu mrhat materiálem, úspornost mají zafixovanou ve své DNA. Takže chápou, že výstavba skleníku nemusí být spojena se zásadní novotou a pro stavbu se dají využít třeba staré okenní rámy. Je to vlastně ukázka pokročilé materiálové recyklace. Ze starého tu vzniká něco dalšího, užitečného. Není to pro parádu, ale sloužit to bude ještě dlouhá léta. Navíc s rámy oken odpadá potíž s větráním. Zkrátka stačí otevřít „okno“ a je to. Skla výplní také není problém zavápnit, když je toho sluníčka v létě moc. Stará okna navíc slušně snižují tepelné ztráty přes zimu. Klasikou, která pamatuje ještě historické díly slavného kutilského Receptáře, byly skleníky stavěné ze skleněných lahví. Čtyřlitrovek, zavařovaček, sirupovek anebo těch od piva. Bylo to chytré, jen poněkud nepraktické. Protože tenhle materiál se sháněl trochu hůř. Pokud jste jej tedy doma nestřádali léta. Navíc třeba proti nevyužité vratné záloze. Jenže doba pokročila, a skutečně snadno dostupného odpadu, který se dá zužitkovat pro stavbu skleníku, teď máme víc než dost. Nouzí o PET láhve skutečně netrpíme. A stavět se z nich dá skvěle. Což z tomuhle plastovému nesmyslu dodává aspoň trochu smyslu. Zaužívaný význam dávají předmětům až sami lidé. Takže instantní a rychlé řešení pro kvalitní skleník netřeba hledat jen na webových stránkách zahradnictví a hobby-marketů. Dost dobře se můžete obrátit i na prodejce bazénů anebo k těm, co zajišťují širší servis pro vaše čtyřkolové miláčky. Perfektní, funkční a hlavně odolný „skleník“ se dá sehnat jako transparentní garáž z hliníko-ocelovou konstrukcí a polykarbonátovým pláštěm, a zrovna tak slušně se zahradničí i pod vysokými kryty bazénů. Skleníky se šikmou střechou ponechávají dost prostoru pro rozmístění regálů, nabízí i prostor k zavěšení rostlin do košů. A přitom efektivně řeší problémy s přehříváním a přílišnou expozicí vůči slunci. Snadný pohyb, nenáročná stavba i kvalita odvětrávaného prostoru staví nápad se šikmou střechou hodně vysoko. V našich podmínkách by si to pochopitelně zasloužilo nějakou adaptaci – důležité je u nás prosklení z jihu, ze severní strany už takový význam nemá. Je to skleník, nebo spíš zahradní domek? Sousedy nad touhle záhadou můžete nechat přemýšlet ještě dlouho, když vyzkoušíte postavit atypický „dřevěný“ skleník. Pochopitelně, že bez širokého prosklení směřujícího ke slunci to nepůjde. Výsledek je ale rozhodně potěšující. I proto, že tahle mikro-stavba „nezáří a neleskne“ se do okolí. V zimě se pak dá dobře vytápět.Zdroj: FamilyHandyman.com, Forbes.com, Gardeningetc.com, Discoveryuk.com
