Frázi o tom, že před vstupem do venkovního bazénu bychom měli, v rámci osobní hygieny i zachování kvality vody, použít sprchu, si přečteme v každém návodu na použití bazénu. Jenže kde takovou sprchu vzít? Podobně bychom si rychlou sprchu měli dopřát poté, co z bazénu vylezeme, bohatší o pár čistících chemikálií. Venkovní sprcha se hodí k osvěžení, během práce na zahradě i slunění na lehátku. A využití najde i mimo hlavní sezónu, když fandíme otužování. Pokud jste už investovali hezkých pár desítek tisíc do pořízení luxusního bazénu, solární sprcha by u něj chybět neměla. Nejoptimálnější model použití si musí každý najít sám: někomu přijde absolutně zbytečná, a další co jí už vyzkoušeli, si teď léto bez ní neumí představit. Záleží tedy na vás. Co si tedy pod módním termínem „solární sprcha“ představit? Solární sprcha je zařízení, které disponuje zásobníkem s vodou, sprchovou hlavicí (někdy na hadici) a systémem na ohřev vody v zásobníku, který využívá energii dopadajících slunečních paprsků a tepla k tomu, aby vodu ohřál na komfortní teplotu. Poměrně dlouho si zahradníci a kutilové, sprchy žádostiví, vystačili s obyčejným černým plastovým barelem, naplněným dešťovkou. Stačilo zatáhnout za špagát, a už z výšky tekla voda prohřátá sluncem. Jen tu a tam bohatší o nějakou tu řasu nebo žabinec. Princip moderních je v zásadě podobný, jen mnohem sofistikovanější a designově propracovanější. Bez žabinců. Veškerý výběr se pak točí kolem několika málo vzájemně provázaných otázek: kolik lidí bude solární sprchu používat, jak moc do ní chcete investovat a jako často, respektive po kolik měsíců v roce, jí hodláte využívat. S první otázkou se pojí velikost zásobníku, kapacitní objem připravené vody. Katalogová nabídka začíná na 10-15 litrech, a ve standardních řadách vrcholí 35-40 litry. Je to takový rozdíl? Je. Při nejnižší kapacitě máte k dispozici vody tak na oplach rukou, hrnku, omytí lehce zablácených holínek anebo očištění chodidel před vstupem do bazénu. Není to mnoho. Při vyšší kapacitě se pohodlně a důkladně osprchujete, buď sami (máte asi 15 minut horké vody), anebo pokud jde o oplach před koupáním v bazénu, s přehledem postačí zásoba pro více lidí. Celou rodinu, partičku přátel. Větší zásobník se tedy na první pohled jeví jako jasná výhoda. Jenže se s ním pojí i větší váha požadavky na stabilitu. Proto do rozhodování vstupuje faktor toho, zda sprcha bude stabilní/trvalá anebo přenosná. Lehké přenosné solární sprchy (ovšem s nižším objemem nádrže) snadno zabalíte a nainstalujete třeba na chatě. Není problém je převážet z místa na místo, poskládat je není kumšt. Jsou ale dělané pro jednotlivce nebo skromné páry. Se stabilní, pevnou, už moc nehnete. Může mít podobu skutečné venkovní sprchy, zapracované třeba do zdi anebo venkovního sprchového koutu. Ano, s některými modely se sice dá hýbat, ale je to zbytečná fuška. Nabízí více vody, a možnosti jejich využití jsou tedy širší. S tím pochopitelně souvisí cena. Větší kapacita a stabilita znamená i vyšší náklady. Hodí se zmínit, že si většinou nepořídíte jen solární sprchu, ale i doplňky, které udělají ze sprchování zážitek. Dlaždice se zásakem, rohože, zástěny. A patřičné ukotvení. Jakmile totiž bude sprchu používat více lidí někde na trávníku, změní se okolí brzy na močál. Je dobré vědět dopředu, kam se bude odtékající voda ubírat. A to si někdy žádá promyšlené řešení. S cenou souvisí i volba materiálu. Z plastu dnes seženete všechno, ale asi tak nějak tušíte, že to není zrovna ten nejstabilnější a nejtrvanlivější materiál. Hliník je podobně lehký, v nerezové úpravě nemá problém s vlhkostí, vypadá vzhledněji. Nikdo vám ale nebrání jít do nerezové oceli, anebo portálového masivu mramoru s hektolitrovou nádrží. Nabídka mimo běžné katalogové zboží je skutečně široká, protože existuje nemálo lidí, kteří by venkovní sprchu chtěli užívat, nu, skoro celoročně. V Čechách na to nejsou zrovna nejlepší klimatické podmínky, ale otužilci a naturalisté vydrží se solární sprchou od jara do podzimku. Teoreticky by dostatečné oslunění potřebné pro provoz mělo vystačit 200 dní v roce, ale s takovým odhadem je třeba být opatrný. Hlavní výhodou zůstává, že „provoz“ solární sprchy jde na vrub slunci. Neplatíte za něj, a dokud svítí, máte teplou vodu bez poplatků za ohřev. Dá se tak docela slušně šetřit. A znovu, pokud plánujete delší než sezónní využívání, vyplatí se vám sáhnout spíše po stabilní verzi s vyšší kapacitou. Jak teplou vodu můžete ze solární sprchy získat? Ve slunečný den se dostanete na příjemných 40°C, v opravdu horký letní den klidně i na 60°C. To už tak úplně příjemné není. Naštěstí je většina dostupných modelů napojena na vnější zdroj vody z řadu a má mísící baterii, takže si můžete namíchat (anebo průběžně doplňovat vodu v zásobníku). Pro optimální provoz a dostatečně teplou vodu je důležité umístění. Logicky nejlepší je to tam, kam po celý den dopadají sluneční paprsky. Voda v zásobníku se pak ohřeje na provozní teplotu v řádu hodin. Ano, kdo přijde pozdě, bude mít vlažnou nebo studenou. Takový už je ale život. Jako všechny hezké věci i ta nejjednodušší solární sprcha potřebuje jistou údržbu. Asi nejvíc námahy pocítíte tam, kde jímáte vodu tvrdou (s vyšší koncentrací rozpuštěného hořčíku a hlavně vápníku, tedy kationty Mg2+ a Ca2+), protože se vám systém bude pozvolna zanášet. Je to riziko hlavně u vody ze studní. Sprchu je pak zapotřebí (přibližně po dvou až třech dnech provozu) nechat proplavit octem a pročistit. Důkladnou rozborku a čištění solární sprše dopřejte také na konci sezóny, když jí budete rozebírat. Hodí se také, pokud sprchu aktuálně nehodláte pár dní používat, odstavit od vody a vypustit její zásobník, aby nedocházelo k sedimentaci. Když pomineme jednoduché kempingové spršky za pár stokorun, kolísá pořizovací cena plnohodnotné solární sprchy od 1500,- Kč za nejlevnější modely, a vine se kolem pětitisícového průměru standardní kvality až k cifrám, ze kterých se dělá nevolno i peněžence, u luxusních zakázkových modelů. Platí, že o užitečnosti a nezbytnosti tohoto zařízení musíte být přesvědčeni dříve, než si jej rozhodnete koupit. Ideálně si jej někde ozkoušejte a uvidíte, jestli bez něj dokážete žít. Nakonec se vždycky můžete vrátit k vodě ohřívané sluncem v zavěšeném barelu.
