Tamní playscape, přičleněný k lokálnímu komunitnímu centru, totiž pokrývá plochu 2657 metrů čtverečních. A město jeho zřízením přispělo k vyřešení víc než jednoho problému. Kromě toho, že nabídlo chvályhodné pohybové vyžití dětem, se zrovna zbavilo i vysloužilého industriálního areálu. Přesněji tedy velkokapacitnímu skladu obilnin a mlýna, který ukončil svou činnost už v roce 1970 a od té doby neutěšeně chátral. Areál se pod taktovkou architektů dočkal stavební rekonstrukce, a v druhé vlně pak úpravy do podoby místa, kde se mohou děti bez ostychu vyřádit. Prostor měl pro takové účely řadu výhod: rozlehlé zastřešené plochy, zvýšené stropy, stabilitu a strukturní odolnost. Pochopitelně bylo zapotřebí vyladit všechny detaily směrem k posílení bezpečnosti. Jistící prvky a záchranné sítě, měkčené plochy, bezpečnostní balustrády, externí podpůrné prvky, dopadové matrace, nová zábradlí. Vše propočítané na to, že „uživatelé“ se budou svým věkem pohybovat od tří do šesti let. Jednotlivé hrací programy se tu rozkládají uvnitř všech pater, na nádvoří mezi objekty areálu, i na jeho střeše. Že to zní trochu nebezpečně? To ano, ale ve skutečnosti je tohle místo velmi rozumné. A umožňuje dětem v každém věku, aby si zvolily „zátěž a zábavu“ podle vlastního uvážení. Jen namátkou: ze střechy můžete do přízemí vyrazit skluzavkou. Jestli to budou skluzavky dvě, tři anebo jedna 7,3 metrů dlouhá, to už si vybírají děti. Podobné je to s dopadovými plochami u tobogánů, končící v kuličkových bazénech. A pokud se necítí na skluzavku, mohou vyrazit až na střechu po umělém svahu, lezecké stěně. Jde tu o to, aby děti posouvaly hranice svých možností, ale přitom se neohrožovali na zdraví. Co se tu dá zažít? Běhání rourami a nejrůznějšími labyrinty. Překonávání nejrůznějších překážkových a opičích drah, rafinované průlezky. Lezení a šplhání, ručkování, trénování rovnováhy. Je tu speciální aréna pro hru na schovávanou, ergonomicky propracované žebříkové bludiště, místa pro hledání pokladů i další úseky, podněcující fantazii. Dají se tu řešit skládačky a rébusy. Zkrátka a dobře, je to dokonale promyšlené doupě pro rozmanité hry. Z nichž některé je možné absolvovat individuálně, a jiné podněcují týmovou spolupráci. Kromě architektů, kteří se postarali o řekněme technické zpracování, spolupracovali na vývoji návrhu nejrůznější experti z oblasti školství, vzdělávání a pediatrie. Zařízení má totiž potenciál diagnostikovat pohybové vady a problémy s jemnou či hrubou motorikou, a napomáhat tréninkem k jejich odstranění. Je tu od toho, aby děti mohly poznávat samy sebe a své možnosti. Je to prostě něco jiného, než se do omrzení točit na kolotoči. Součástí areálu jsou i učebny pro uzavřené programy, kam mohou děti docházet třeba na kurzy dílenských prací a trénování manuální zručnosti. Je to podle zřizovatele i architektů lepší a smysluplnější forma trávení volného času, než vysedávání u televize nebo počítače. Pekingský playscape je v provozu za každého počasí, a nedostatkem zájemců rozhodně netrpí. Projekt architektů, podpořený městem, odstranil z mapy Pekingu jednu nelichotivou ruinu minulosti, a nahradil ji krajinou plnou zábavy a her.Materiály: waaFoto-kredit: Fangfang Tian
