Cesta k odstranění skvrny z laminátové desky - typicky v kuchyni – nevede ani tak skrze údernou čisticí chemii, ale spíš přes trpělivost. Dobrý je totiž prakticky každý čistič, jen je třeba ho nechat po aplikaci na nečistotu déle působit. Když mu dopřejete pět minut, jde to už snadno. Pokud řešíte „zažrané“ fleky od ovocných šťáv – tohle je specialita zapomenutých nakrájených rajčat a paprik – pomůže pasta vyrobená z jedlé sody. Působit ji nechejte aspoň hodinu. A povrch pak prosím nedrhněte, soda je jemně abrazivní, tak ať se to obejde bez škrábanců. To, co je u kávových skvrn nositelem problému, je ta hutná vyluhovaná barva z kávových zrn. Jak asi tušíte, s kávovými zrny si ruce neušpiníte, je třeba je nejdřív rozemlít, spařit a luhovat, abyste z nich vyrobili dokonalý životabudič. A právě na tu barvu ve skvrnách je nejlepší zase ta horká voda. Studenou to sice jde dolů taky, ale ne tak moc dobře. Takže skvrnu přestříkat ohřátou vodou z rozprašovače, vysušit papírovou utěrkou a pak zase znovu, opakovat, než ji definitivně odstraníte. Chvilku to trvá. Pomoci může i poprašek pracího prášku s odstraňovačem enzymů. Jedna věc vede k druhé a tomu, že si podlahu v garáži dříve nebo později potřísníte kapkami oleje a maziv zkrátka úplně zabránit nejde. A když přijde na velký úklid, zdá se to být neřešitelné. Mastnota se totiž zapustila do betonu a drží se ho, a zdařile odolává vodě. Co je k vyčištění zapotřebí? Zkuste třeba řídkou čisticí pastu s TSP nebo fosforečnanem sodným. Když ji nanesete na zamaštěný povrch a necháte zaschnout, nasaje to sebe i ty olejové nečistoty. Které pak už jde odstranit tlakem vody, například wapkou. Pokud v tomhle kroku nefandíte technice, pomůže vám ocelový kartáč. Ale je to fuška. S tím si v drtivé většině případů poradí obyčejná pračka, prášek a horká voda. Ovšem tu a tam se stane, že do světlejších tkaných látek se prosolený pot zapustí hlouběji. Pak si můžete vypomoci třeba studenou vodou smíchanou s (bílým) octem. S chemií, mimo doporučené odstraňovače skvrn, to u oděvů raději moc nepřehánějte. Abyste třeba neodbarvili nebo nenaleptali podklad. A co se skvrnami mastnými? Když jsou čerstvé, vede snaha je hned utřít jen k tomu, že je rozetřete. Pomoci si spíš můžete běžným dětským zásypem, pudrem. Ten mastnotu nasaje. Postup je třeba několikrát opakovat, než skvrnu umenšíte a zabráníte jejímu průsaku. Pak už jen vyprat. Ne, mísa na toaletě by skutečně neměla připomínat krápníkovou jeskyni. A pokud jsou navíc ty povrchové krusty vysráženého vodního kamene zažloutlé nebo rezavě hnědé, působí to vážně dost nechutně. Co s tím? Sáhněte po čističi se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, která je nahlodá. Čištění provádějte záchodovou plastovou štětkou s nylonovými štětinami – kovové kartáče by poškrábaly keramiku. Nespěchejte. Cáknout si takovou chemii do oka nechcete. A ještě jedno bezpečnostní doporučení: větrejte. Výpary z kyseliny chlorovodíkové skutečně inhalovat nechcete. Příliš měkká anebo příliš tvrdá voda mohou mít za následek, že se ty leskle čistotou zářící nerezové součásti vodovodní baterie, ať už páky nebo retro-kohoutky pokryjí bílými fleky vodního kamene. Co uberou na lesku, to přidají na matu a zašedlosti. Dobře to nevypadá. Čistit je ale není nic těžkého. Pomůže s tím nějaká slabá kyselina, například obyčejná citronová šťáva. Pak už to jde snadno. Jen prosím nedřít. Pokud řešíte větší nános – třeba na sprchové hlavici – je asi nejsnazší ji odmontovat a přes noc namočit do octové lázně. Po propláchnutí je pak jako nová. Sprchové gely, šampony, tekutá mýdla i ta klasická mýdla „v kostce“ mají tu nepříjemnou vlastnost, že se dobře usazují na hladkých površích a postupně vytváří kluzkou vrstvu. Která běžným čističům odolává, nanejvýš tak drze pění. Doporučený postup? Povrch s mýdlovými usazeninami nejprve navlhčete, a po chvilce se do něj pusťte kartáčem. Až napění, nastříkejte na plochu odmašťovač. Ten s nečistotami rychle zatočí. Pak jen opláchnout a dosušit. Ve spárách u dlaždic, kde se ta „mýdlovina“ usazuje nejvíc, to bude chtít možná chtít reprízu. Tak trochou doufáme, že se s touhle dobře míněnou radou nedostaneme do krimi-zpravodajské relace. Ale co dělat, když potřebujete z podkladu odstranit krvavé skvrny? Raději neřešme, jak se tam vzaly. S krví dokáží zatočit čisticí prostředky na dusíkaté bázi. Pokud to obsahuje amoniak (čpavek), je to dobré a funkční. Forenzní specialisty tím nejspíš neošálíte, ale k tomu, aby po předvánočním kuchání kapra vaše domácnost nevypadala, jako po masakru to postačí. Pro mytí podlahy postačí nekoncentrovaný roztok amoniaku s vlažnou vodou. S pomocí čpavkové báze se také můžete při čištění zbavit zažloutlých skvrn od moči na povlečení. Nezapomeňte vyvětrat. Ale když se tam přeci jen dostane? Ta zásadní věc je jednat rychle. Čím déle na místě zůstane, tím hůře jde dolů. Čerstvě rozlitý lak na nehty je třeba z koberce „vycucnout“ papírovými utěrkami nebo kapesníčky. Nestírejte, nedrhněte - lak byste tak jen rozmazali. Laku přitom můžete zabránit propíjení do koberce, když jej přestříkáte vlasovým fixatérem. Když už ubrousky nasajete maximum, pusťte se do skvrny s postřikem alkoholu. Koncentrovaný líh rozpouští lak. Pořád platí, že je třeba lak spíše nasát, než rozmazávat. Napravit jednu takovou skvrnku vás bude stát dost času, příště buďte raději opatrnější. O tom, jak naložit se skvrnou od inkoustu na šatech, rozhoduje povaha inkoustu. Jsou totiž inkousty na olejové bázi (typicky je mají kuličková pera a propisky), na vodní bázi (plnicí pera, gelové popisovače) a inkousty na bázi alkoholu (lihové popisovače, fixovky). A teď to nepoplést – na inkoust s olejovou bází zaútočte nejprve mýdlem a pak alkoholem; vodní bázi nahlodáte lázní v mléce, drhnutím a poté normálním čisticím prostředkem; lihovou bázi můžete vydrhnout s pomocí alkoholu a kusu látky. Samozřejmě, pokud jde o skvrnu obří, nejspíš se takového nechtěného autogramu na oblečení už nezbavíte. Pokud řešíte skvrnu od zvýrazňovačů, pomoci by mohla citronová šťáva. Že se v zimě solily silnice, to je je jedna věc. Ale nespíš, nepotřebujete, aby se vám to připomínalo ještě v létě. Tím, že jsou koberečky a podložky/podrážky v autě pokreslené bílou solnou mapou. Která nejde dolů, ať děláte - co děláte. Čištění je tu dvou fázové. Předně, je to důsledném vyklepání a vysání podlahy. A poté o přestříknutí vodného roztoku octa, který necháte chvilku působit. Pak by už většina těch slaných skvrn měla při kartáčování rychle zmizet a auto bude zase vypadat jako nové.Zdroj: FamilyHandyman.com, CleanInstitute.org, NCBnews.com, TheSpruce.com
