Stále více budov nejen v Česku, ale také ve světě, je vybavováno klimatizacemi. Podle Mezinárodní energetické agentury přitom klimatizace stojí za nejrychleji rostoucí spotřebu elektřiny. Kromě ekonomických vlivů má rostoucí poptávka po chlazení i důsledky ekologické. Klimatizace totiž zvyšují emise skleníkových plynů, především oxidu uhličitého, a tím přispívají ke znečištění ovzduší.Ve zdejších klimatických podmínkách přitom existují způsoby, jak doma mít i v létě příjemnou teplotu bez nutnosti klimatizaci zapínat. „Funkčním řešením je v tomto případě stínící technika. Ta kromě vysoké účinnosti oproti klimatizaci vyniká také zdravotní nezávadností a šetrnosti k životnímu prostředí,“ pochvaluje si Petr Přichystal, marketingový manažer společnosti LOMAX, která se výrobě stínící techniky věnuje. Podle Přichystala je přitom k ochlazení místností vhodnější zvolit venkovní stínění. Klasické interiérové žaluzie totiž světlo zachytávají až vevnitř, samy se přitom ohřívají a tím vpouštění teplo dále do místnosti. „Ať už se jedná žaluzie s hliníkovými lamelami či tmavé závěsy, interiérové stínění zabrání průniku světla, nikoliv však tepla,“ podotýká Přichystal. Oproti tomu venkovní žaluzie teplo odrazí ještě předtím, než má vůbec možnost do interiéru proniknout. „Zvládnou zadržet až 94 % tepelné energie. Venkovní žaluzie jsou navíc ekonomicky výhodnější než klimatizace. Jejich pořízením totiž výdaje na chlazení končí, nikoliv začínají. I v případě motorizovaných žaluzií činí jejich spotřeba zanedbatelný zlomek toho, co běžný provoz klimatizace," nastiňuje výhody moderních systémů Přichystal. Právě motorizace spojená s automatizací může majitelům venkovních žaluzií pomoct ušetřit další náklady. Ty totiž v dnešní době díky speciálním slunečním a větrným čidlům dokážou samy reagovat na změny počasí. Stínění se tak automaticky zatáhne vždy, když slunce svítí až příliš a mohlo by interiér bytu nepříjemně přehřát. V zimě navíc předokenní rolety fungují jako izolace, a naopak unikání tepla z interiéru zabraňují. Přestože klimatizace v horkých dnech nabízí svěží úlevu, může být také potenciálním zdrojem zdravotních problémů lidí v každém věku. S kvalitou vzduchu se totiž pojí takzvaný syndrom nezdravých budov. Syndrom nezdravých budov popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách a podle statistiky Státního fondu životního prostředí se tento jev v Česku týká tří čtvrtin škol, firem, kanceláří, zdravotnických zařízení a pečovatelských domů. Skupina akademiků z univerzity v čínském Čching-chua takové zdravotní potíže spojila právě s používáním klimatizace. Jejich výsledky ukazují, že příznaků je celá řada. Klimatizace totiž vzduch vysušuje což při nedostatečném pitném režimu může způsobit dehydrataci organismu. Ten se potom projevuje bolestí hlavy, únavou, či suché pokožky a pocitu točení hlavy.
