Tento hrubý a divoký dojem pak vyvažuje svým pohodlným a bezpečným interiérem. Jako by se kolem nic mimořádného nedělo. Ale děje – pravidelně tu v sezóně dochází k požárům. A stavba na to svou skladbou reaguje. Obydlí je proto trochu nesnadné přesně zaškatulkovat. Materiálem fasády, oplechováním, působí venkovsky. Nicméně oplechování je nutnost vycházející z bezpečnostních, proti-požárních norem. Konstrukcí z lodních kontejnerů pak působí alternativně, a dispozicemi vlastního provedení pak spíš noblesně. Architekti ze studia Benn + Penna Architecture si navíc dali záležet na tom, aby podtrhli prostorovou izolaci stavby od okolí, uzavřeli jí a obehnali hradbou vlastního objemu. Proto Colo vypadá jako nepřístupná tvrz, skoro na samém vrcholku. Až na to, že v Austrálii hrady a tvrze nevedou, a 215 metrů čtverečních jeho zastavěné plochy je vedeno v duchu nestředověkého komfortu. Interiér domu je za sebou řazen po obvodu, jako průchozí smyčka. S betonovými podlahami s integrovaným vytápěním. Vnitřní cirkulace přímo odkazuje na vnější topografii, nepřímo pak na pohyb slunce po obloze, protože okna jsou tu směrována hlavně východo-západním směrem. Uvnitř je tedy pořád dostatek denního světla, ale ne přímo úpalu. Půdorys obytné plochy je ve tvaru písmene U (prosklený spojovací krček uzavírající objem je jen průchozí). Stavba v sobě nese 3 ložnice, 2 koupelny a otevřený půdorys kuchyně a obývacího pokoje. Obydlí má zvláštní horizontální formu, což je patrné při pohledu z údolí: využívá třítónovou barevnost, která budovu asimiluje do krajiny: na vrcholku skaliska vyrůstá z černé platformy, obaluje ji zelené pásmo křovin a celé to završuje stříbřitá střešní plocha, zrcadlící kinetiku mraků. Ze vstupní promenády je dům periferií pro výhled do krajiny, prosklený centrální chodník slouží jako čočka dalekohledu, která staví do popředí bezprostřednost místa. Poetičnost zpracování tu má ale řadu racionálních prvků. Konstrukce je řešena jako kontejnerová, usazená na podpůrné prvky fixující stavbu k pískovcovému podloží. Vyšlo to levněji, než plošně provedený betonový základ nebo sokl. Na druhé straně, geo-technici a statikové museli ukotvení stavby do skály dlouho řešit. Energii na provoz zajišťuje fotovoltaika, pasivní tvorbu tepelné hmoty pak umocňuje provedení domu. Střechy disponují vodo-sběrnými nádržemi, které jsou objemem silně předisponované. Nevykrývají totiž jen běžný provoz, ale i případné hašení. Situaci s požárem pak pomáhá řešit i samotný bazének uprostřed: slouží jako poslední útočiště obyvatel před ohněm, když není úniku. Kryje je nehořlavá masa domu, bazén chladí.Materiály: Benn + Penna ArchitectureFoto-kredit: Tom Ferguson
