V našich podmínkách trvá topná sezona (neboli otopné období) od 1. září do 31. května. Letošní topná sezóna bude tedy 272 dní. Možná méně, podle aktuálního počasí, ale i tak více než 8 měsíců. Dobře zateplený dům se tedy bude hodit po většinu roku. Jako příklad si vezměme středně velký rodinný dům postavený v období do roku 1975 se zastavěnou plochou 140 m2, jednopodlažní s nezateplenou střechou. Obvodové konstrukce, které přicházejí ke styku s venkovní teplotou, tvoří obálku budovy, klasicky je to obvodová zeď, okna, dveře, podlaha na zemině, podlaha půdy. Průměrný součinitel prostupu tepla U těchto konstrukcí by byl velmi vysoký, někde kolem hodnoty 1 kW/m2K. Přeneseně se dá říct, že obálku by tvořila 4 cm slupka ze skelné vlny. Vezměme si tedy konstrukci po konstrukci a spočítejme si, kolik by stálo zlepšení tepelněizolačních vlastností na úroveň dle nynější normy nebo spíše již na úroveň pasivního domu. V této kalkulaci se budeme zabývat jen ztrátou tepla vzniklou prostupem konstrukcemi, které je možné zateplit minerální vlnou nebo polystyrenem. Ztrátu tepla vzniklou nedostatečně izolujícími skly oken, dveřmi a ztrátu tepla vzniklou větráním do výpočtu zahrnovat nebudeme. I tak je to u starého domu cca kolem 88% všech ztrát. Po zateplení se pak tento poměr sníží na cca 75%, zvýší se poměr ztráty tepla větráním. Z celkové kalkulace tedy vyplývá, že v případě zateplení na úroveň normy lze ušetřit cca 71% ztrát tepla, tak v případě zateplení na úroveň pasivního domu je to až 81%. Pokud topíme plynem a těmito konstrukcemi nám za rok uteče cca 115 GJ (cca 50 tisíc Kč) tak při přepočtu na 1m2 zateplené konstrukce je to úspora za energii 85 Kč/m2 respektive 98 Kč/m2. Když sečteme náklady na práce týkající se jen zateplení (nepočítají se práce a materiál, který by byl potřeba tak jako tak, třeba lešení, omítka, nová podlahová roznášecí deska atd.), tak nám průměrné náklady na 1m2 zateplovacích prací vyjdou na 532 Kč (hodnoty U dle normy) respektive 803 Kč (hodnoty U pasivního domu) na 1m2. Pokud podělíme průměrnou cenu na zateplení v případě splnění normy 532 Kč/m2 úsporou 85 Kč /m2, tak nám vyjde návratnost cca 6 let. V případě splnění pasivního standardu je návratnost kolem 8 let. Ve výpočtu se pro zjednodušení nepočítá se zdražováním ceny energií a rovněž s amortizací investice (úroky z půjčky na zateplení), navzájem se totiž mohou vykrátit. TIP pro Vás: spočítejte si velikost Vaší obálky domu – tedy všechny plochy, které jdou zateplit a vynásobte si plochu 120 Kč, to je cena energie, která vám těmito konstrukcemi uniká. A z této celkové ceny se dá po zateplení ušetřit až 81% částky. V našem případě je to takto: 413,75*120*(81/100)= 40 216,5 Kč úspora každý rok. (viz tabulka výše)A jak nám pomůže zateplení v letních měsících? Vzduch v létě má sice teplotu venkovního vzduchu například „jen“ kolem 25 °C, ale pokud jde o osluněné plochy, tak třeba střecha může být rozpálená až na 70 °C, takže rozdíl teplot mezi interiérem a exteriérem pak může být i 45 °C (jen pro představu, v zimě je výpočtový rozdíl teplot 35 °C). A v tomto případě větší vrstva tepelné izolace hraje významnou roli. Ovšem nejvíce tepelných zisků bývá exponovanými prosklenými plochami oken a dveří, takže je nutné řešit obálku budovy komplexněji a počítat třeba s venkovními žaluziemi. Stojí. V případě konstrukcí, které lze zateplit vlnou nebo polystyrenem ze sortimentu produktů značky ISOVER, je úspora až 81% a návratnost mezi 6 až 8 lety.www.isover.cz
