Jak je vůbec možné, že se zdánlivě nevinné osvěžovače vzduchu, které si můžete zakoupit v každé drogerii, dají považovat za zdraví škodlivé? Nu, podstatnou měrou to vychází z toho, že žádný z výrobců přesně nedefinuje, kde a jak mohou být užívány. Záleží přitom na celkovém objemu vzduchu v místnosti, jejím pravidelném větrání, počtu osob a zvířat, které se uvnitř pravidelně vyskytují. Tohle je ta část, ve které hřešíme my, spotřebitelé. Snažíme se totiž zabydlený prostor často přesytit a přehlušit jeho přirozené pachové pozadí, a tím přispíváme k akumulaci oněch aromatických látek z osvěžovačů, které ve větší koncentraci škodí. Přitom pravidelné větrání je ten nejlepší recept na zdravé bydlení.Vedlejší účinky, které zamrzíPak je tu pochopitelně otázka složení produktu. Výrobce potřebuje, aby se všechny ty fragrance, vůně a aromata uvolňovala průběžně a vytrvale. A proto si vypomáhají chemickými látkami, které to dovedou, ale bohužel mají i nepříjemné účinky. Při pročítání složení výrobku tedy můžeme narazit na výrobky obsahující benzen (na jehož jádra se vážou aromatické složky) a formaldehyd (jehož doménou je zase „dlouhodobé“ působení a konzervace). Problém? Po relativně krátkém čase vás z nich začne bolet hlava. V lepším případě. V případě dlouhé expozice, tedy v příjemně provoněném ale v nevětraném pokoji mohou působit potíže s dýcháním, a dokonce i rakovinotvorně. Snadnému uvolňování aromatických látek napomáhají zase těkavé xyleny a styreny.I ty jsou nosičem umělých aromat. Nezamýšleným důsledkem jejich používání je poškození dýchacích cest, případně poškození jater. Ftaláty zase ovlivňují činnost vašich hormonů, a jak jistě víte, hormony na oplátku ovlivňují celý váš metabolismus. Není radno si s nimi hrát. Byt přesycený xylenovým pyžmem se může odrazit na vaší reprodukci, schopnost zplodit a donosit zdravého potomka. Není to prostě žádná legrace, ve hře je vaše psychická i fyzická pohoda. A je to přitom krutě logické: pokud budete ve své domácnosti dlouhodobě dýchat nějaký nepřirozený (byť příjemný) uměle vytvořený zápach, nemůžete očekávat přirozený výsledek. Jak to tedy zařídit jinak, lépe a hlavně zdravěji? V zásadě potřebujete vědět jen dvě věci: jaký zápach potřebujete „přerazit“ a jakou máte představu o budoucím aromatickém klimatu. Klasikou je, že v jídelně nejspíš nepotřebujete cítit páry unikající z kuchyně, potažmo v kuchyni nepotřebujete cítit fritézu. Případně nechcete, aby se vaše šatna nebo botník v předsíni stal zdrojem nepříjemného zápachu pro celý byt. Třeba máte psa? Druhá část volby je příjemnější: radši byste klima navozující pocit svěžesti a čistoty, chcete se inspirovat klidnými vůněmi lesa anebo dáte přednost uvolněné atmosféře svátečního okamžiku? Pak už je to vlastně snadné. Tipů, jak přirozenou, neagresivní cestou provonět svůj dům či byt, je dlouhá řada. Cestou nejmenšího odporu a nejlepšího výsledku je osazení bytu pokojovými květinami, které už tak nějak přirozeně ze své povahy vzduch přečišťují, lapají nečistoty a jako velmi příjemný bonus ještě uvolňují do okolí přírodní vůně. Například? V kuchyni nebudou malé truhlíky nebo květináčky s aromatickými bylinkami vůbec působit rušivě, a kromě praktického zužitkování dodají i lehce rustikální dojem. Sáhněte po meduňce, rozmarýnu, mátě nebo citronové trávě. V obývacím pokoji nebo ložnici se rozhodně neztratí mučenka, zimolez, popínavý jasmín nebo levandule. Provensálské ladění tím bude dokonalé. Do ložnice můžete nasadit pelargonii a pracovnu zase pročistí exotický kávovník. Společné těmto rostlinám je, že jen za byt a vodu dělají práci, do které byste v drogerii investovali i stovky korun. Kutilství není hřích, a pokud náhodou ano, patří mezi ty opravdu příjemné. Vlastní osvěžovač vzduchu si můžete snadno vyrobit sami. Budete jen potřebovat dostatečně velkou láhev se šroubovacím uzávěrem. Nad designem i zpracováním už jistě popřemýšlíte sami, ale princip se nemění. Nejprve potřebujete surovinu nabitou aromatickými silicemi. Nakrájené plátky citronů a limetky do začátku postačí. Umístíte je do láhve, přelijete vodou, zavřete šroubovacím víkem (ale nedotáhnete). Nu, a je hotovo. Svěží citronová vůně se bude během odpařování dostávat do okolí. Vyrobíte si jich, kolik jen potřebujete, a vypadají velmi stylově. Vydrží dva až tři týdny, dobu životnosti můžete prodloužit přisypáním lžičky soli (prevence proti plísním). Nabízí se tu velký prostor k originálním experimentům. Na aromatické oleje pějí všichni chválu. Zaslouženě. Spektrum jejich vůní je skutečně velmi široké, a každý si může vybrat aroma, které mu sedí. Debatu o tom, jestli doceníte spíše antiseptickou vůni borovicové pryskyřice nebo krevní oběh a mysl inspirující růžovou esenci přenecháme povolanějším. Vyberte si takovou, jaká vám sedí. Doporučíme vám jen dvě věci: vyhněte se jakékoliv syntetice (a opravdu berte jen 100 % přírodní produkt). A za druhé? Nechte svíčky pod aroma-lampami nezapálené. Proces hoření sice výpar urychluje, ale ono přepalování kvalitě vzduchu v domácnosti opravdu neprospívá. Výrazně méně invazní formou užití je nechat pár kapek na volném povrchu (keramiky, dřeva) volně rozplynout to okolí. Rozšířením této vychytávky jsou nenáročné domácí difuzéry. Zní to složitě? Skutečnost je velmi prostá. Nejprve je třeba vytvořit vonnou emulzi, roztok. Obvykle stačí voda, do které přidáte pár kapek aromatického oleje. A pak se musíte postarat o to, aby se emulze náhodou nerozlila. Je tedy dobré ji nalít do láhve s vyšším užším hrdlem, které zajistíte korkovou zátkou. Proděravělou. Protože otvorem prostrčíte několik špejlí (tyček, bambusových zlomků, lístků, srolovaných pláten), po kterých se bude tekutina vzlínat vzhůru a zvolna uvolňovat do okolního prostředí. Zajímavým kouskem nenáročného bytového designu se může stát obyčejná miska, naplněná dřevěnými štěpinami či nařezanými kostkami dřeva. Ty samy o sobě „voní lesem“. A pokud je pokapete pryskyřičnou esencí, budou uvolňovat vůni dlouhou dobu. Potpourri se také počítá mezi klasiku, a lidstvo doprovází už od starověku. O co jde? V originále se jedná o jemně nasušené okvětní lístky vonných bylin, rozprostřené na talíři či misce. Je to luxus přirozenosti, který si můžete dopřát bez obtíží. Důležité je vybrat si jen příhodné aroma. Magnólie? Ořechové skořápky? Nemusíte se pochopitelně omezovat jen na okvětí. Mátové listí také dokáže zázraky, a zajišťuje vysoký stupeň svěžesti ovzduší. Podobu dekorace může mít sušená citronová nebo pomerančová kůra, svazeček levandule. Anebo jen miska plná hřebíčku a kůry lékořice. Fantazii se meze nekladou. Dočista jinou dimenzí vůní jsou pak octové misky. Že to zní podivně? Nemyslíme teď zrovna na čtyřprocentní bzenecký kvasný. Malá nádobka s aromatizovaným octem (levandulovým), odložená například za skříní (aby se nevylila), vydává velmi příjemnou vůni dlouhou dobu. A aromatickými svíčkami je potíž, protože se v nich poslední dobou nachází průmyslové chemie tolik, co v komerčních osvěžovačích. Než hledat jehlu v kupce sena, bude účelnější se jim prozatím vyhnout. Elegantní a vytrvalý osvěžovač vzduchu si ale můžete vyrobit třeba z želatiny. Bude to chtít také aromatický olej a neutrální potravinářské barvivo, s barvou dle vašeho výběru. Povařenou želatinu zformujete do požadovaného tvaru a necháte zatuhnout, a tím vytvoříte originální prvek. Jednobarevný, žíhaný? To už je na vás, stejně jako jeho aroma. Tímhle trikem si ale dokážete doma umíchat stylový prvek, který bude dokonale ladit s vaším pokojem. A není to pracné. Vůně jsme zatím spíše vyráběli, ale jak pohlcovat nežádoucí pachy? Mezi originální přírodní pohlcovače patří například obyčejná jedlá soda, která lapá vše nežádoucí ze svého okolí. Nasypaná do lahvičky dokáže „pročistit“ vzduch v okolí botníku, nebo u kočičího záchodu. Samozřejmě, že k ní můžete přidat i pár kapek aromatického oleje, pro efekt. Stejně tak působí i černo-černé aktivní uhlí. Sehnat ho jinak než v pilulkách není zase tak těžké, a jeho schopnost lapat toxické látky z prostředí je ohromující. Není to o tom, nasypat lopatku uhlí tam, kde to zrovna nevoní, ale vyrobit třeba nenápadný box v dřevěné bedýnce. Ideální místo? Třeba pod odpadkovým košem v kuchyni, nebo pod dřezem.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
