Na opadavých keřích zůstanou do zimy pouze jejich okrasné plody, stálezelené keře budou zdobné jak svými listy, tak plody. Za mrazíků pak představují obzvláště spolu s jinovatkou opravdovou pastvu pro oči. A většina okrasných keřů má za plody bobule, malvice, nebo lusky různých velikostí. V každém případě platí, že pokud rostliny plodí, dokazují nám tím, že se o ně dobře staráme. Nejčastěji pěstované rostliny s okrasnými plodyNejčastěji pěstovanými okrasnými (a nejen okrasnými) keři v našich zahradách jsou pámelníky, kdoulovce, dřišťály, skalníky, kaliny, hlohyně, z pnoucích (lián) břečťany, révovníky, vistárie, ze stálezelených cesmíny a mahony. Méně často se v zahradách setkáme s bobkovišněmi, tavolami, aroniemi, rakytníky, střemchami a jinými druhy. Rostliny s plody jedovatýmiV každém případě platí, že mnoho z plodů okrasných dřevin je pro člověka nepoživatelných či dokonce jedovatých. Proto volíme k výsadbě druhy i s ohledem na děti. Pokud jsou již ve věku, že pochopí nebezpečnost jedovatých plodů, nemusíme se obávat. V opačném případě je však třeba hodně zvažovat. Prudce jedovaté plody má štědřenec (Laburnum, prudce jedovatá je celá rostlina), lýkovec (Daphne), brslen (Euonymus), břečťan (Hedera). Jedovaté plody má také mahon (Mahonia, jedovatá je celá rostlina, plody jsou nechutné, ale neškodné pro ptáky), cesmína (Illex), dřišťál (Berberis), kalina tušalaj (Viburnum, opět je jedovatá celá rostlina), ruj vlasatá (Cotinus) a ptačí zob (Ligustrum, plody jsou neškodné pro ptáky). Zajímavostí je též jehličnatý tis (Taxus, prudce jedovatá je celá rostlina, ovšem právě s výjimkou plodů – červených bobulí, na kterých si pochutnávají ptáci, jedovaté pecky však ignorují).Vůbec mnohé z těchto jedovatých plodů v zimě obírají ptáci, zatímco nám by způsobily minimálně střevní a žaludeční potíže. Ovšem například lýkovec či štědřenec nás zaručeně zabije. Rostliny s plody jedlými a zdravýmiA které dřeviny mají naopak chutné a zdravé plody nejen pro ptáky, ale i pro lidi? Dřín (Cornus, z plodů se vyrábí marmelády), okrasné jabloně (Malus, plody vydrží na stromcích dlouho do zimy), rakytník (Hippophae, džemy, likéry, tinktury), mišpule (Mespulis, jedlé po přemrznutí), hlošina (Eleagnus, zavařeniny, džemy), temnoplodec (Aronia, džemy, likéry,sirupy). Tyto plody jsou plné vitaminů a například plody rakytníku (rakytník řešetlákový) jsou neuvěřitelně léčivé, stejně jako plody růže šípkové - šípky (Rose, obrovský obsah vitaminu C, ale i dalších vitaminů). Rostliny s plody nejedovatými, ale také nejedlýmiMnohé dřeviny sice nemají plody jedovaté, ale také ne jedlé a právě ty pěstujeme pouze pro radost (stejně jako „jedovky,“ u nichž však musíme být ostražití. Bát se nemusíme hlohu (Crataegus), hlohyně (Pyracanta), jesence (Celastrus), kaliny obecné (Viburnum opulus), kdoulovce (Chaenomeles), krásnoplodky (Callicarpa), meruzalky krvavé (Ribes), pámelníku (Symphoricarpus), révovníku (Ampelopsis), skalníku (Cotoneaster), šácholanu (Magnolia), tavoly (Physocarpus), ale i mandloní, jeřábů a okrasných keřových višní. Některé plody lze navíc sušit a použít do aranží. Výsadba keřů okrasných plodyZásadní je najít okrasným dřevinám vhodné místo a zvolit vhodnou dobu výsadby. Termín výsadby je závislý na tom, jak byl keř ve školce pěstovaný a také na tom, jestli je opadavý či stálezelený. Prostokořenné (pěstované ve volné půdě) opadavé keře sázíme buďto na podzim (po opadu listů), nebo brzy na jaře (ještě před rašením), zatímco stálezelené keře vysazujeme na konci léta (konec srpna až začátek září), aby nám stačily zakořenit ještě do příchodu mrazů. Pokud to nestihneme, počkáme až na jaro (ještě před rašením). Rostliny, které byly pěstované v pěstebních nádobách, můžeme vysazovat celoročně (i za bezmrazého počasí v zimě). Tyto rostliny mají kompaktní kořenový bal, čili o přesazení prakticky ani neví. Ovšem teplomilnějším druhům neprospívá zimní výsadba.Výsadbová jáma by měla mít průměr i hloubku alespoň dvakrát větší, než je kořenový bal vysazované dřeviny. Volný prostor okolo kořenů vyplníme kvalitní zeminou (stačí dobře rozložený kompost), některé druhy vyžadují přimíchání rašeliny nebo jehličnaté hrabanky. Při výsadbě vždy platí, že kořenový krček vysazované dřeviny (místo, kde kořeny přechází v nadzemní část keře) musí zůstat ve stejné výšce, jako byl původně (ve školce i nádobě). Hlouběji vysazujeme pouze růže a keře očkované či roubované těsně nad zemí.Po výsadbě zeminou zasypaný keř pořádně přišlápneme, vydatně zalijeme a okolo nasteleme cca 5 cm kompostu, posečené trávy, opadaného listí, případně nejlépe drcené kůry. Ušetříme tak půdní vláhu a zabráníme přeschnutí zeminy. Zejména pro stálezelené keře je vláha zásadní i v zimě, jelikož jejich listy odpařují vodu i v zimě.Většina listnatých keřů nemá velké nároky na pěstování, dobře snáší i silné mrazy a po namrznutí obráží (s výjimkou teplomilných druhů). Většinu listnatých keřů navíc můžeme časem zmladit, tedy seříznout nízko nad zemí, čímž prodloužíme jejich život na mnoho dalších let.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
