Větrání přirozené, kombinované a nucenéPřirozené větráníPřirozeným větráním rozumíme běžné krátkodobé otevírání oken a dveří, větrání šachtové a takzvanou aeraci.Zastaralé šachtové větráníS přirozeným větráním má své zkušenosti každý z nás. Co je však větrání šachtové? Větrací mřížky z větraných místností jsou vedené do sběrné větrací šachty. Tato šachta může být podobná komínům, světlíkům, může být zděná či potrubní. Šachtami lze vzduch odvádět nebo přivádět, nejčastěji je jimi však odváděn. Přiváděn je pak otvory za topnými tělesy. V zimě je tak zajištěn ohřev přiváděného vzduchu. Nevhodné je přivádění vzduchu z prostor, kde hrozí riziko vzniku podtlaku – z chodeb a schodišť (podtlak větrání znemožňuje). Jde o levný a bezúdržbový způsob větrání, již ale neodpovídá současným požadavkům na větrání a požadavkům hygienickým. Navíc tak proniká do místností hluk zvenčí, vlivem větru dochází k poruchám šachtového větrání (najednou je větrání prostě přerušeno), větrání je nefunkční také při vyrovnání vnitřních a vnějších teplot a v létě může dokonce dojít k obrácenému proudění vzduchu. Prostě nerozhodujeme o tom, kdy větrání funguje a kdy jej potřebujeme, což je nepřípustné hlavně pro koupelny a kuchyně. AeraceAni aerace není vhodným řešením pro bytové jednotky. Je to přirozené větrání regulovatelnými větracími otvory ve stěnách a ve střeše, které je rozšířeno především v teplých a horkých průmyslových provozech, kde je měrná tepelná zátěž od vnitřních zdrojů větší jak 25 W.m-3 (např. hutní či sklářské podniky). Kombinované větráníKombinované větrání nabízí 2 možnosti: přivádět vzduch přirozeně a odvádět nuceně, což je vhodné pro prostory s velkým znečištěním vzduchu (např. malá kuchyň), nebo přivádět vzduch nuceně a odvádět přirozeně. Druhá možnost je vhodná pro prostory s nízkým znečištěním vzduchu, kdy se nuceným přívodem čerstvého vzduchu vytvoří přetlak. Nejčastější využití najde tento způsob větrání v administrativních a jiných veřejných budovách. Nucené větráníPři nuceném větrání je ventilátory zajištěn přívod i odvod vzduchu. Nucené větrání se instaluje jako nízkotlaké nebo vysokotlaké. Běžnou součástí nuceného větrání je ohřev přívodního vzduchu. Při teplovzdušném vytápění musí mít přiváděný vzduch vyšší teplotu, než je vzduch v interiéru. Konkrétní řešení se zde může lišit. Nucené větrání je dnes požadováno kvůli zateplování budov, výměnám oken a také izolačním materiálům v novostavbách. Především jde o lidské zdraví a komfort bydlení. Nuceně přiváděný vzduch je teplotně a filtračně upravován. A nuceně je samozřejmě také odváděn vzduch odpadní. V komerčních objektech se takto větrají veškeré prostory, v bytových jednotkách záleží na konkrétním typu domu – pasivní domy vyžadují řízené větrání s rekuperací všech prostor, ostatní domy si vystačí s nuceným větráním exponovaných prostor – koupelny, kuchyně, wc. Za hodinu je „orientační“ potřeba nucené výměny vzduchu (vztaženo na 1 m3 prostoru) 0,3 x v bytech, 3 až 5 krát v kancelářích, 8 až 10 x v restauracích, 20 až 25 krát v kuchyních, 1 x v koupelnách a 1 x na WC. Vzduchotechnická zařízení Vzduchotechnická (a klimatizační) zařízení představují poměrně vysoké investice. Proto je nutné navrhnout správné konstrukční řešení. Pokud je navíc ohříván přívodní vzduch (teplovodní či elektrický ohřev), může být návratnost investice velmi krátká. Základním úkolem vzduchotechnických zařízení je doprava a úprava vzduchu. Přívodní vzduch může být kromě své tepelné úpravy také obohacován o vzdušnou vlhkost, odpadní vzduch je nemilosrdně odstraňován ven (odváděn). Vzduchotechnické celky mohou navíc nabídnout další doplňkové funkce: chlazení či rekuperaci. Vzduchotechnika je nejčastěji používána u větších budov, dnes již ale není výjimkou ani v případě bytových jednotek. Nezbytná je samozřejmě také v průmyslu a jiné výrobě, kde je vzduch uvnitř hal znečišťován. Zásadně se doporučuje komplexní dodávka vzduchotechniky od jednoho dodavatele. Může dojít k chybám a nedorozumění mezi více dodavateli. Dodávka vzduchotechniky začíná nakreslením projektu. Poté jsou až objednány dílčí prvky vzduchotechnického systému – vzduchotechnické jednotky, potrubí, montážní prvky, regulace pro automatický provoz, strojní zařízení. Po instalaci vzduchotechniky se měří nastavené hodnoty průtoku vzduchu a další hodnoty včetně hlučnosti a zaznamenávají se do protokolů, které se stanou součástí předávací projektové dokumentace. Jsou pak podkladem pro hygieniky a kolaudační řízení. Každé 2 roky je pak nutné provádět revize zařízení – měření průtočného množství vzduchu, hlučnosti a teplot. Cenu za vzduchotechniku není možné určit bez znalosti konkrétního projektu a místních podmínek, vždy je samostatně kalkulována. Často je instalace vzduchotechniky kombinována také s instalací klimatizace.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com, www.kskpraha.cz
