Sehnat v Anacostia - historické čtvrti Washingotnu DC zastavitelný pozemek - jehož pořízení by vás nezruinovalo, je skoro nemožné. Na druhé straně, relativně lacino tu můžete pořídit pozemek již zastavěný, s nějakou památkově chráněnou stavbou. Tyhle pozemky totiž moc žádané nejsou, protože se k nim vztahuje věcné břemeno a spousty konstrukčních omezení. Architekti ze studia BLDUS s tím ale počítali. Pořídili si „dům“ z roku 1892, v němž vůbec neplánovali bydlet. Šlo jim čistě o zahradu, která k domu přináležela. Protože na ní mohli, v rámci kritérií a platné legislativy, znovu-postavit zahradní domek, který tam kdysi dříve stál. Může se to zdát jako poněkud zvláštní, ale pořízení nedotknutelného historického domu kvůli pozemku vyšlo levněji, než shánět stavební pozemek volný. Ale to byl teprve začátek. Zmínění architekti už několik let podléhají fascinaci japonskými dřevostavbami, jejich propracovaností a udržitelností. Proto se rozhodli, že onen zahradní domek, do nějž si přáli zakomponovat svou kancelář, pojmou ve stylu východní estetiky. Tedy jako tradiční stavební materiály zpracované jednoduchými, ale plně funkčními či případně moderními technikami. Zahradní domek měl reprezentovat „trochu jinou a zdravější alternativu“ ke standardním konstrukcím z tyčových rámů. Možná se ptáte, proč se tu dělá věda z dvoupodlažního domku s celkovou výměrou 65 metrů čtverečních. Inu, i když je to jen doplňková stavba, je vůbec první svého druhu na celém severoamerickém kontinentu, která dosáhla na certifikaci LEED Platinum. Tedy nejvyššího možného standardu udržitelných budov. A současně je tento mini-objekt, nazvaný Grass House, první bambusovou stavbou na východním pobřeží, která vyhovuje stavebním předpisům. BLDUS tu dokázali, že i když dělají „malé“ věci, umí o nich hluboce přemýšlet. Stavba plně ladí se svým okolím, do profilu historického a památkově chráněného domu vůbec nezasahuje. A přestože vytvořili samostatnou stavbu, funguje v harmonii se svým okolím. Harmonická a vyladěná je i zevnitř, ona inspirativní atmosféra čajového pavilonu je tu skutečně silná. Grass House je pozoruhodný částečnou absencí pevných spojů a přehlídkou kombinací různých druhů organických materiálů, které se ve stavební praxi sice používaly, ale spíše v minulosti. Různé druhy bambusu, dřeva pro detail i v masivu, opracovaného i neošetřeného, mechů, ovčí vlny jako izolačních materiálů. Vše je tu precizně zpracované, vypilované a vyladěné. Je to dům, jehož každá součást má svůj vlastní příběh. Jak říkají sami architekti, Grass House zpochybňuje základy zastavěného prostředí a zároveň si zachovává kořeny v tradiční estetice a řemeslném zpracování. Je navržen tak, aby se ho člověk mohl dotýkat rukama a čichat k němu, stejně jako aby ho vidělo oko, a přitom vyzývá své obyvatele, aby přehodnotili svůj vztah ke vzduchu, vodě, slunečnímu světlu a půdě. Navenek zůstává – tak, aby vyhovoval stavební legislativě – zahradním domkem. Je obklopen zelení, za deště se rozezvučí jeho dešťový řetěz. Uvnitř je ateliérem, pracovnou, kanceláří, zasedačkou. Nevšední je v každém ohledu, a přitom důvěrně lidský. Čistý, přirozený, přírodní, zdravý. A překvapivě nenákladný. Přitom vyhovuje těm nejnáročnějším kritériím udržitelnosti. Grass House je možná malý projekt, ale v praxi bude mít velmi výrazný dopad na to, jak stavět jinak, zdravěji.Materiály: BLDUSFoto-kredit: Ty Cole
