Pokud chceme nechat půdu na naší zahradě, aby si pochutnala na zeleném hnojivu, prostě vypěstujeme konkrétní plodinu, kterou nakonec neposečeme či nevytrháme, ale zaryjeme do půdy. Některé rostlinné druhy totiž dovedou poskytnout půdě tolik prospěšných látek jako třeba chlévská mrva či koňský hnůj (z cca 50%). Především jde o to, kolik důležitých živin a jiných látek je v konkrétních rostlinách obsaženo.Zelené hnojení je vlastně druh organického hnojení, kdy nahrazujeme organická hnojiva živočišného původu rostlinnou biomasou. Zvyšujeme tak kvalitu půdy a její ochranu před půdní erozí – udržování rostlinného krytu po největší část vegetačního období má značný význam při ochraně půdního fondu.Zelené hnojení nejenže půdu pohnojí, ale též ji zlepší, jelikož stimuluje půdní organismy k jejich činnosti a vzniká humus. A právě humus na sebe váže živiny a chrání je před vyplavováním. Navíc se zároveň zlepšuje zásobování půdy vodou - humus na sebe váže dostatek vody. Dosáhneme tak zlepšení vodního poměru u lehkých a propustných půd a naopak lepší propustnosti u půd těžkých. Čili zlepšuje se i fyzikální stav půdy. TIP: Pro zahrádkáře se doporučuje nechat na zahrádce po první sklizni volnou půdu a vysít semena rostlin na zelené hnojení jako meziplodinu. Stejně tak se doporučuje vysít rostliny na zelené hnojení souběžně s užitkovými v meziřádcích. Po sklizni užitkových rostlin pak celou plochu zryjeme, čímž zapravíme do půdy dostatečné množství zeleného hnojiva. Kouzlo vojtěšky a jeteleAž 9 metrů hluboké kořeny vojtěšky dovedou vytáhnout ze země živiny na povrch, kde tyto živiny prostě zůstanou a my je zaryjeme do svrchní vrstvy půdy spolu s rostlinami vojtěšky. Například 1/2 hektaru porostu vojtěšky do sebe akumuluje a udrží v sobě cca 100 kg dusíku. Neskutečné číslo! Kromě toho vytáhne z hloubky i velké množství stopových prvků a minerálů. Výborná je vojtěška též k zapravení do kompostu, kde funguje jako aktivátor rozkladný procesů, stačí ji do kompostu zapravit, přikrýt zeminou a zalít. Rychle se zvýší teplota v kompostu a urychlí se rozkladné procesy. Jetel dokáže pro změnu měnit atmosférický dusík na proteiny ve svých kořenech. Čili jetel „netahá“ dusík ze země, ale naopak ze vzduchu. Po zapravení čerstvého jetele do půdy se tyto proteiny mění na amoniak, který rostliny využívají k tvorbě bílkovin. Jetel je proto zcela ideální doplňkovou rostlinou k mnohé zelenině, ale třeba i na vinicích. Další plodiny vhodné jako zelené hnojivoPro zelené hnojení můžeme využívat jednoleté rostliny s krátkým vegetačním obdobím - například hořčici, svazenku a bobovité druhy, které vytvoří dostatek zelené masy již za několik týdnů. Vlčí bob či jetel musí zůstat na záhonu alespoň čtyři měsíce. Například pohanka roste i v lokalitách s chudou a vápenitou půdou. Po zapravení do země ubírá půdě na kyselosti, čímž prospívá mnoha rostlinným druhům. Do země je též vhodné zapravit brukev řepku, vikev chlupatou, ozimou pšenici, proso, hrášek, aksamitník, měsíček a nebo sóju a další druhy.Jako zelené hnojení nesmíme nikdy používat rostliny, které jsou příbuzné s následnou, či souběžnou plodinou. Čili ke košťálovinám se nehodí hořčice a řepka, k luštěninám jetel a vikev apod. Jde o to, že stejné nároky a stejné choroby zvyšují možnost vyčerpání půdy a rozšíření chorob. Ovšem třeba svazenka nemá mezi zeleninami vůbec žádné příbuzné. Kdy zelené hnojení vysít a kdy zarýpat?Na zelené hnojení se nejčastěji zakládá na podzim. Porost bude v zimě chránit půdu před promrzáním, větrem a splavením živin rychlou oblevou (snižuje erozi půdy). Zlepšuje tak podmínky pro množení a život půdních živočichů, které půdě prospívají – hlavně žížal. Ovšem na běžné zahrádce se eroze příliš nebojíme, proto zde vysejeme na konci léta (po sklizni užitných rostlin) podzimní zelené hnojení, třeba právě jetel. Ten zapravíme do půdy na podzim, přes zimu se rozloží a už brzy z jara máme půdu připravenu na výsev a výsadbu. Zelené hnojení zapravujeme do půdy mělce a pokud chceme mít rostlinnou biomasu rozleženou již zjara, provedeme to nejpozději na začátku prosince. Pokud to nestihneme a porost na záhonu zmrzne, může tam zůstat až do jara, jelikož vytvoří půdě ochrannou vrstvu (viz výše). Do půdy pak zelené hnojivo zapravíme hned po skončení mrazů. Hlouběji kořenící druhy (vlčí bob, jetel, vojtěška) prokypří půdu svými kořeny do větší hloubky – rýč prostě nedosáhne příliš hluboko – a navíc jejich hlízkové bakterie obohatí půdu o dusík. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.dumazahrada.cz, www.ekoporadna.cz, www.shutterstock.com
