PalubkyPalubky jsou univerzálním materiálem, vhodným do interiérů vybavených v různých stylech, stejně jako pro exteriérové zvýraznění architektury stavby. Jednoduchá je jejich pokládka i údržba, snadno nahradí například i sádrokartonové desky (nejčastěji v podkroví). Příznivá je i cena palubek (do 95 Kč/m2). Pro aplikaci palubek v interiéru platí, že bychom je měli nechat 20 až 30 dnů aklimatizovat právě ve vnitřním prostředí, za pokojové teploty. Tohoto stavu lze dosáhnout uměle v dílně či třeba garáži, není nutné, aby nám palubky měsíc překážely v bytě, pokud v něm již bydlíme. Jednodušší je situace při rekonstrukcích bytů a v novostavbách. Pozor však, konstrukce a jejich povrchy, které byly realizované mokrými procesy, již musí být dostatečně vyschlé, jinak se vlhkost v palubkách zvýší a poté bude opět klesat, což způsobí deformace materiálu. Standardně jsou palubky vyráběné ze dřeva vysušeného na 10 až 12% vlhkosti. Palubky aklimatizujeme na suchém a rovném podkladu, aby se při aklimatizaci nemohly zakřivit. Druhy palubekPalubky rozlišujeme podle účelu jejich použití na obkladové (interiérové i exteriérové obklady), podlahové (podlahy v interiérech) a terasové (pochozí plochy teras, balkónů, …). Obkladovými palubkami se obkládají vnitřní stěny a stropy, ale i fasády či jen jejich části (například štíty), často pak i spodní části přesahů střech. Lze jimi obkládat v bytech bytových domů i v domech rodinných. Nejčastěji jsou nabízené palubky ze smrkového či borovicového středového řeziva, případně z modřínu. U těchto dřevin oceníme především jemnou, ale typicky lesní vůni dřeva. Pro venkovní obklady je možné si připlatit za dřevo například severských stromů. Podlahové palubky se používají při realizaci podlah. Jde o praktičtější řešení, než jsou klasické prkenné podlahy, jelikož mezi jednotlivými díly nevzniknou mezery, které by bylo nutné tmelit. Terasové palubky lze použít i na balkónech či lodžiích, nejen na terasách, případně i kolem bazénů. Chůze bosýma nohama je po přírodním dřevě příjemná, přírodní dřevo navíc pozitivně ovlivňuje naši psychiku. Pro toto venkovní použití je však důležité palubky dostatečně ošetřit – impregnovat a nejlépe upravit i na povrchu. OSB (Oriented Strand Board) deskyTyto víceúčelové desky jsou vyráběné z kompozitního dřeva – jsou dohromady slepené a plošně lisované z jednotlivých kusů dřeva. Hovoříme o „technologii lepení orientovaných třísek ve třech vrstvách.“ K lepení (fixaci) se používají umělé pryskyřice. Ve středové vrstvě jsou třísky orientované příčně, v obou vnějších vrstvách podélně (rovnoběžně). Předností OSB desek je jejich univerzální použití a rovinnost ploch bez suků a prasklin. Jsou poměrně silné a dosahují nízké náchylnosti na vlhkost. Výroba těchto desek však vyžaduje poměrně vysokou spotřebu energie, pojivo je aktivováno za vysoké teploty a tlaku, díky čemuž získávají OSB desky svou pevnost. OSB desky se používají při konstrukcích podlah, přepážek, stěn, stropních podhledů, záklopů střech a k dalším účelům. Lze je dokonce využít i jako alespoň částečnou tepelnou a zvukovou izolaci. Snadno se s nimi pracuje a nemají vysoké nároky ani na uskladnění. Jde o zdravotně nezávadný materiál, který je nabízen nebroušený nebo v podobě multifunkčního panelu. Hoblovaná a nehoblovaná prkna, fošny, hranoly a latěHoblovaná prkna se nejčastěji používají jako plotové výplně nebo při realizaci teras, případně mohou sloužit i jako podlahový materiál, při výrobě zahradních stolků, lavic a podobně. Hodí se i jako obkladový materiál pro fasády (zde se používá hlavně borovice, není konstrukčně tolik nosná jako smrk). Pro plotové výplně či obklady fasád jsou vhodná prkna hoblovaná ze všech 4 stran. Prkna se vyrábějí nejčastěji ze smrkového, borového či modřínového dřeva, stejně jako palubky. Objednat lze různé délky, šířky i tloušťky prken. Oproti tomu nehoblovaná prkna lze použít jako hrubé stavební řezivo, například při realizaci bednění. Prkna obecně použijeme vždy, kdy je třeba sáhnout po masivnějším kusu dřeva. Ze stejných materiálů se nejčastěji vyrábějí i fošny, latě či hranoly. Rozdíl je však mezi těmito výrobky v rozměrech. Střešní latě dosahují průřezu 30/50 a 40/60 mm, prkna tloušťky 18 až 40 mm a šířky 80 až 200 mm, fošny tloušťky 40 až 100 mm a šířky 80 až 240 mm, hranoly pak tloušťky i šířky 80 až 240 mm. Maximální délky mívají 5.000 až 6.000 mm. Dřevěné krovyKrov musí jakožto nosná konstrukce střechy unést střešní krytinu, ale i svou vlastní zátěž, tepelné izolace, v zimě sníh a po celý rok nápory větru. Dokonce platí, že dřevěné krovy jsou vhodnější než ocelové i z požárního hlediska. Je důležité, aby byly jednotlivé prvky krovů vyrobené ze zdravého a pevného dřeva. Tento materiál lze použít při konstrukcích šikmých střech jakéhokoli typu, pokud se nerozhodneme pro konstrukci vazníkovou, vyráběnou z prken a fošen. Každý krov je vyráběn na míru, respektive je na stavbu dopraven dostatečný počet trámů a trámků, kde bývají rozřezané na díly potřebných rozměrů, nebo lze získat dodávku materiálu již předem vyrobenou na míru. Druhá varianta je náročná na přesný výpočet a rozměry dílů. Krov vytváří tvar střechy a stává se tak vlastně střešním pláštěm, přenáší zatížení na nosnou konstrukci stavby. Krovy se svazují tesařskými vazbami, dnes se nejčastěji používají ocelové spojovací materiály.
