Sdílet
 

Chcete zahradu na šikmé střeše?

Datum vydání: 17.03.2011 | autor:

Zelené střechy jsou moderním eko-hitem, pro vysokou finanční náročnost jsou však u nás stále málo obvyklé. K vypracování tohoto článku nás podnítil dotaz našeho čtenáře, který se zajímal konkrétně o zelené střechy šikmé. Odborné zdroje vesměs uvádějí, že zelené střechy jsou nejen ekologickým řešením, ale skladba vrchních vrstev chrání hydroizolaci před slunečním zářením (u plochých střech) a substrát navíc funguje jako tepelná izolace v zimě i v létě. Posviťme si však na problematiku zelených střech více. Očima konkrétního projektanta i odborných a komerčních informací.

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), řešení zelené střechy mobilními nádobami a pergolou Ilustrační foto (www.shutterstock.com), řešení zelené střechy mobilními nádobami a pergolou
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), řešení zelené střechy mobilními nádobami a pergolou
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), řešení zelené střechy mobilními nádobami Ilustrační foto (www.shutterstock.com), řešení zelené střechy mobilními nádobami
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), řešení zelené střechy mobilními nádobami
Naše první kroky vedly k projektantovi zahrad, kterého jsme se zeptali na osobní (subjektivní) názor a zkušenosti se zelenými střechami. Ten byl víceméně velmi opatrný až skeptický a my jeho pohled na věc srovnáme s aktuální nabídkou řešení.

Na prvním místě projektant upozorňuje na velmi složitou údržbu zelených střech, obzvláště těch šikmých. Poté upozorňuje na problémy s izolací, respektive hydroizolací. Uvádí, že životnost použitých materiálů může být cca 30 let. Ale co pak? Běžnou zahradu samozřejmě navrhujeme na mnohem delší období a ta se v průběhu času mění a „vyzrává,“ až dosáhneme optimálního stavu, o kterém bylo uvažováno v jejím návrhu (projektu).

Za další problém projektant označuje omezený výběr rostlinných druhů, jelikož rostliny jsou na střeše mnohem více exponované klimatickým vlivům, než ve vzrostlém terénu, jindy zase nedostatku závlahy. V každém případě raději doporučuje střechu extenzivní, kde je výška substrátu do 15 cm oproti střechám intenzivním s výškou substrátu 0,5 až 0,8 metru (vrstva substrátu v tomto případě střechu zatíží nadměrně).

U plochých střech nedoporučuje velkou zátěž v jejich středu. Je lepší tuto střechu osázet po okrajích a uprostřed nechat prostor pro naši relaxaci. Stejně tak doporučuje zavěšené či volně stojící mobilní nádoby s rostlinami po obvodu střechy. V zásadě má vůbec raději řešení zeleně na plochých střechách v podobě rostlin v nádobách, jako kdybyste si zařizovali terasu. Povrch střechy pak doporučuje po důkladném provedení izolací pokrýt dlažbou.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), tradiční norská šikmá zelená střecha Ilustrační foto (www.shutterstock.com), tradiční norská šikmá zelená střecha
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), tradiční norská šikmá zelená střecha
Problémy se zatížením střechy mohou být značné. Zatíží ji substrát, rostliny, jednotlivé vrstvy střešní skladby včetně izolace, zahradní nábytek, my sami a v zimě pak i silné nánosy sněhové pokrývky. U šikmých střech zase nastává další problém, je nutné zajistit jejich plochu i okraje proti sesuvu a na střešní konstrukci položit takový systém, který substrát a rostliny do něj zasazené a oseté udrží.

Pokud navíc plánujete novostavbu, budete se zelenou střechou počítat už v projektu, ale u starších budov je to prostě problém. Na výrazně vyšší zátěž nejsou dimenzované. Představte si, že na střeše leží celoročně silná vrstva sněhu a ledu a v zimě na ni napadne ještě další.

Šikmé střechy pak doporučuje osázet extrémně odolnými travinami a co se týká dalších druhů rostlin (aby vám střecha v určitém ročním období vykvetla), opět lze volit pouze extrémně odolné druhy. Na plochých střechách se hojně osazují sukulentní rostliny. A nakonec: je tu velký problém se závlahou. Substrát bude vodu propouštět a ta bude stékat, za extrémně suchého počasí pak rostliny hynou. A systém zavlažování zelené střechy je složitý i nákladný.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com) Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Samozřejmě však platí, že co odborník, to názor. Pokusíme se vám proto představit dnes nabízená řešení zelené střechy s konečným důrazem na střechy šikmé.

Pro realizaci zelených střech plochých a šikmých platí podobné principy. Avšak s jedním zásadním rozdílem: u šikmých střech je nezbytná stabilizace násypu zeminy na střeše. A to dokonce i v době, kdy kořeny rostlin prorostly substrát dostatečně, i když – zde je už riziko sesunutí výrazně nižší. Do skladby šikmých zelených střech se proto umisťují dřevěné přepážky kolmé na spád střechy, nebo speciálně tvarované desky, které zabrání sesouvání násypu. V žádném případě nelze realizovat šikmé zelené střechy intenzivní.

Na rozdíl od námi osloveného projektanta, který si nepřál být jmenován, výrobci hydroizolací a dalších materiálů svorně tvrdí, že současný sortiment hydroizolačních i pomocných materiálů bez problémů zvládne pokrýt zvýšené nároky jakékoli zelené střechy. Přesto je však určitá míra skepse na místě, jelikož zelené střechy jsou u nás novinkou a to ne příliš rožířenou a stávající tuzemské materiály nejsou dostatečně dlouhou dobu odzkoušené praxí. V mnoha zemích je však zelená střecha již poměrně tradičním a oblíbeným řešením. Proto je vhodné se poohlédnout do zahraničí (například severské státy) a porovnat jejich způsoby realizace zelených střech s místními postupy, materiály a prezentovanými skladbami. A to dokonce porovnat i řešení historická. 

Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com) Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com) Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Typy zelených střech

Zásadně se liší zelené střechy extenzivní a intenzivní, a to především tloušťkou použitého substrátu a tedy i zatížením střechy. Výsadba na extenzivní střeše není příliš náročná na hloubku kořenového systému a tedy ani tloušťku substrátu, navíc má i nízké nároky na zálivku. Většinou bývají na extenzivní střeše vysázené sukulenty, které dobře snesou i delší dobu sucha. Tloušťka substrátu extenzivní střechy je 10 až 15 cm. Oproti tomu intenzivní střechy jsou osázené keři, květinami a bylinami a často i oseté trávou. Na extenzivních střechách někdy dokonce najdeme i menší stromy. Rostliny na intenzivní střeše jsou náročnější na zálivku a tloušťku substrátu, jeho vrstva dosahuje 0,5 až 0,8 metru. Jedině v takto silném substrátu mohou mnohé náročnější druhy (dřeviny) zakořenit a substrát může zadržet dostatečné množství vody.

Skladba zelené střechy

  • nosná střešní konstrukce
  • parozábrana asfaltovým pásem, který obsahuje hliníkovou vložku
  • tepelná izolace (např. z pěnového polystyrenu)
  • hydroizolační souvrství pásů, kdy musí být vrchní pás atestován na prorůstání (resp.neprorůstání) kořínků
  • geotextilie (separační vrstva)
  • hydroakumulační a zároveň drenážní vrstva nopovou fólií, určenou speciálně pro zelené střechy
  • filtrační vrstva z geotextilie (aby se nopová fólie nezanesla)
  • vrstva substrátu
  • zeleň (extenzivní či intenzivní – podle nároků a typu zelené střechy)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com) Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), zahrada na stěně Ilustrační foto (www.shutterstock.com), zahrada na stěně
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), zahrada na stěně
Z uvedené skladby je patrné, že zelené střechy jsou velmi nákladnou záležitostí, náročnou zároveň na kvalitní, bezchybné provedení.

Na co si dát největší pozor?

Prvním problémem je použití izolačního materiálu, který brání prorůstání kořínků, viz výše.

Zásadní je pak drenážní a hydroakumulační vrstva. Ta je na jedné straně schopna udržet vodu, na druhé straně nadbytečnou vodu propouští a odvádí ji ze střechy. Nejčastěji se používají nopové fólie, které jsou v horních nopech perforované, spodní nopy pak vodu naopak zadržují. Je tak zajištěna vyvážená zásoba vody pro kořeny rostlin. Ideální jsou nopové fólie velkých ploch, které roznáší zatížení vlhkou zeminou do větší plochy.

V případě extenzivní zelené střechy je střešní kosntrukce zatížena 80 až 170 kg/m2 (lehké zelené střechy jen cca 40 kg/m2). Ovšem u intenzivních střech je to cca 300 kg/m2 a více. Z uvedených údajů je patrné, že únosnost střešní konstrukce je naprosto zásadní. Uvedené hodnoty předpokládají stav nasycení vodou a zatížení včetně vysazené vegetace (zatížení sněhem a provozem se kalkuluje zvlášť a celkové zatížení střechy je tedy součtem více čísel).

Zelené střechy je možné běžně realizovat a bez problémů udržovat o sklonech od 0 do 30o. Existují však i řešení pro sklony až do 90o, kdy hovoříme o „zelených stěnách“ nebo tzv. „valených střechách.“ U plochých střech se aplikuje větší tloušťka izolace (sklony nižší jak 2o). Výhodou intenzivních zelených střech je nulový sklon – při nulovém sklonu dochází k maximálnímu zadržování vody. Extenzivní střechy a vegatace na nich naopak vyžadují alespoň minimální spád.

Nesmíme zapomenout ani na zajištění proti pádu osob, a to při provádění zelené střechy i její údržbě. Ploché střechy vyžadují zábradlí, střechy šikmé zase zařízení pro připnutí lana, které nás bude při realizaci a údržbě jistit. A důležitý je samozřejmě i samotný bezpečný přístup na plochu zelené střechy.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasoval: 1 uživatel
Diskuze na téma "Chcete zahradu na šikmé střeše?"

Buďte první a napište komentář k  "Chcete zahradu na šikmé střeše?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE