Sdílet
 

Co se zahradou po přívalovém dešti a nebo povodni?

Datum vydání: 27.07.2016 | autor:

Na prvním místě při takovém neštěstí psychika. Nevěšet hlavu a říci si třeba: „ještěže to neodnesl i dům,“ „ještěže jsou na domě jen menší škody,“ ještěže dům nespadl, stojí a napáchané škody lze napravit“ a podobně. Ono se to říká, z tepla, od počítače či papíru, jenže v praxi musí mnohdy zasáhnout i psycholog a pokud pak zjistíme, že nám pojišťovna pomůže jen minimálně či vůbec a mnoho pomoci nelze hledat ani odjinud, … Ne, nechtěl bych se do takové situace dostat. Vraťme se proto raději k zahradě.

Přívalový déšť Přívalový déšť
Přívalový déšť
Emoce musí být zastoupeny racionálním myšlením. A proto je nejlepší vědět, co dělat. Samozřejmě i v případě, že byste si předem nepřečetli článek podobného ražení od troufalce, který ničím takovým neprošel a pouze skládá dohromady informace a rady, pomoc přijde. Určitě je možné obrátit se na odborníky, kteří poradí, jako první instance fungují obecní úřady a hasiči, v případě větších katastrof se pak na místě rovnou vyskytují a koordinují záchranné práce.

Přívalové deště zahradě tolik neublíží

Nejmenší škody mnohdy napáchají přívalové deště. Jejich voda totiž nebývá kontaminována a navíc nebývají bahnité. Voda prostě pouze spadne ve velkém množství na váš pozemek a nebo steče z nejbližšího kopce. V takovém případě je třeba uklidit zničené části rostlin, ovšem můžeme je přidat do kompostu, který taktéž nebyl kontaminován. Poté počkáme na oschnutí zeminy a zachraňujeme ty rostliny, které přežily. Především jim pomůžeme okopáváním, aby se neutopily, čili aby se ke kořenům dostal co nejdříve vzduch. I na plánované výsevy a výsadbu si počkáme až po oschnutí půdy. Pozor však – nenechte ji zcela ztvrdnout. S okopáváním začneme, dokud je ještě vlhká. Zároveň aplikujeme i hnojiva, jelikož voda odplavila živiny. Dobré je použít hnojiva, která proniknou ke kořenům a zároveň hnojivo listové, které představuje rychlý přísun živin. Na záhony, kde toho mnoho nezůstalo, vysejte zelené hnojení, to před zimou posekejte a zapravte do půdy. Klidně i spolu s jiným organickým hnojivem, například chlévskou mrvou.
Ničivá povodeň = zcela zatopená zahrada Ničivá povodeň = zcela zatopená zahrada
Ničivá povodeň = zcela zatopená zahrada

Ničivé povodně = víra, vytrvalost a hygiena

Při zasažení pozemku ničivou povodní v každém případě věřte, že pozemek bude zase v pořádku. Chce to ale čas a spoustu práce. Začneme s tím, že si uvědomíme kontaminovanost vody, která zahradou prošla. Pokud jen více zaprší a voda v zahradě zůstane místy stát, nic se neděje, pokud však zahradou projde záplava, je voda kontaminována na 100%. S velkou pravděpodobností se do ní dostaly nebezpečné látky (benzín či nafta, fekálie z žump, septiků a čističek odpadních vod, průmyslové chemikálie a nebo uhynulí živočichové). Je proto třeba dodržovat při práci na odstranění škod přísné hygienické zásady. Při práci používáme rukavice a holínky, umýváme a dezinfikujeme si ruce a vůbec všechny části těla, které přišly s kontaminovanou vodou do kontaktu. Znečištěné oděvy je třeba každý den po práci vyvařit. Též si zkontrolujeme, zda jsme očkováni proti tetanu. Samozřejmostí je zákaz konzumace plodin z postižené oblasti a též zákaz používání studniční vody a to ani k mytí. 
Po opadnutí vody zůstanou všude nánosy kontaminovaného bahna Po opadnutí vody zůstanou všude nánosy kontaminovaného bahna
Po opadnutí vody zůstanou všude nánosy kontaminovaného bahna

Likvidace kontaminovaného bahna

Tolik k hygieně. Prvním krokem očisty zahrady bude likvidace kontaminovaného bahna a také všech nekovových, neskleněných a neplastových předmětů, které byly povodní zasaženy. Problém s vybavením zahrady vyřešíme rychle, ale nánosy bahna jsou mnohdy tak silné, že nám jejich likvidace může trvat i měsíce. Bahna zbavená zahrada se bude kontaminace zbavovat ještě přes zimu a teprve na jaře se vrátí téměř do původního stavu. Pokud tedy dojde k povodni brzy na jaře, počkáme si rok.

V každém případě nekonzumujte v tomto roce žádné plodiny ze zahrady a to ani ovoce z ovocných stromů, prostě je bez slitování vyhoďte. Právě dobře zakořeněné stromy a keře se však s povodní vypořádají výborně. Proto začněte právě s nimi, z ostatních rostlin již nic nezachráníte. Stromy a keře (samozřejmě i ty okrasné), které voda neodnesla, zbavte nánosů bahna. Bahno vyvážejte pryč z pozemku, nikde jej neskladujte, úrodná půda z něj nikdy nebude. 
Takto nějak to začíná... Takto nějak to začíná...
Takto nějak to začíná...

Prokypření půdy a výsev zeleného hnojiva

Poté, co odstraníte z pozemku bahno (při nabírání bahna lopatou vidíme na dně lopaty již hlínu či trávu (travní plochy), můžeme půdu na záhonech po oschnutí řádně prokypřit. Poté je ideální záhony (včetně vyčištěného skleníku) osít zeleným hnojivem, čili rostlinami, které svým rozkladem záhony pohnojí. Jakmile tyto rostliny vyrostou, posekáme je a před zimou zapravíme do půdy. Vhodnými rostlinami jsou jetel, hrachor, bob, lupina, vojtěška, vikev, hořčice, řepka, svazenka, měsíček, oves, žito, ale i jiné druhy. Zcela ideální je vysít směs více druhů rostlin, zelené hnojivo pak bude bohatší na látky.

Ošetření trávních ploch

Dále je třeba vzít vertikulátor a provzdušnit trávník. Ovšem nejprve z něj opět musíme odstranit bahno. U travních ploch se doporučuje jeho odstranění po oschnutí, kdy můžeme bahno vyhrabat a trávník poničíme méně. Následným provzdušněním zajistíme, že tráva začne dýchat. A nezapomeneme také na přihnojení.
Pokud šlo o přívalový déšť, mohou tato rajčata přežít a my můžeme konzumovat jejich plody, pokud o povodeň, pak nikoli Pokud šlo o přívalový déšť, mohou tato rajčata přežít a my můžeme konzumovat jejich plody, pokud o povodeň, pak nikoli
Pokud šlo o přívalový déšť, mohou tato rajčata přežít a my můžeme konzumovat jejich plody, pokud o povodeň, pak nikoli

Sanace skleníku

Pokud má váš skleník betonové dno, čeká vás právě zde nejvíce práce. Voda nemůže ze skleníku odtékat, čemuž přispívají i betonové základy, byť skleník nemá betonové i dno. Nezbude nám nic jiného než počkat, až půda i bahno vyschnou. Bahno vyvezeme a půdu přemístíme na venkovní záhony, aby se zde mohla přirozeně čistit. A opět – vysejeme na záhon zelené hnojení a před zimou posečeme a zapravíme do půdy. Výsledkem je zcela prázdný a suchý skleník, do kterého vrátíme půdu až na jaře, vyčištěnou a pohnojenou zeleným hnojivem. Vnitřní betonové stěny, sklo i betonové dno skleníku důkladně vyčistíme tlakovou vodou a tu beze zbytku vypumpujeme.

Na jaře je pak ideální (samozřejmě v závislosti na hloubce skleníku) navézt na jeho dno koňský hnůj v dostatečně silné vrstvě, ten pořádně ušlapat a na něj nahrnout slámu či seno. Teprve pak až navézt půdu, kterou můžeme obohatit o zahradnický substrát – bohužel však koupený. I kontaminovaný kompost je třeba ze zahrady vyvézt.
Voda s sebou bere vše, co jen může Voda s sebou bere vše, co jen může
Voda s sebou bere vše, co jen může

Masivní výskyt chorob, škůdců a plevelů

Po povodni můžeme očekávat již na podzim a poté v dalším roce masivní výskyt houbových chorob a také některých škůdců. Je proto třeba bedlivě sledovat, co a jaké rostliny napadá a používat vhodné prostředky ochrany, nejlépe biologické. Přípravek použijme vždy co nejdříve, máme tak vysokou šanci, že bude fungovat a my nebudeme muset sáhnout po chemii.

Dále je třeba přilákat na zahradu užitečné živočichy. Vybavte zahradu ptačími budkami, stačí se poradit se zkušeným zahradníkem, pro kterého jsou ptačí budky samozřejmostí. A pozor, každý ptačí druh má rád jiný typ konstrukce budky. Na jaře vám ptáci pomohou se škůdci. Ovšem jiné živočichy už letos na zdecimovanou zahradu nenalákáte, je třeba počkat až do jara. Nakonec i ti ptáci v zimě budky zaregistrují a zahnízdí až na jaře. Kromě škůdců živočišných a nemocí můžeme též v příštím roce očekávat masivní výskyt plevelů a to i těch, které zde předtím nikdy nebyly. Voda sem prostě připlavila spoustu semen.

S čím začít na jaře

Na jaře ovšem začneme něčím zcela jiným. Přes zimu jsme nechali pracovat přírodu a hned na jaře si necháme jako první krok udělat půdní rozbor. Ten nám poradí, jaké živiny byly nejvíce vyplaveny a také nakolik je půda ještě kontaminována. Například plodovou zeleninu je často vhodné začít pěstovat až o další rok později.

Co se studnou?

Naprosto nejhorší katastrofou však projde za povodně studna. Musíme přestat studniční vodu zcela používat a počkáme, až voda opadne. Poté je třeba její důkladná sanace, ke které je lepší přizvat odborníky. V případě vrtaných studní to dokonce jinak ani nelze. Pokud se do sanace studny přece jen chcete pustit, najdete přesný postup její sanace zde.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Katalog zboží

Novinky v katalogu zboží
  • GARDENA Kruhový zavlažovač Foxtrott s kolíkem Classic 276 Kč
  • Houpací síť Caribeňa - modrá 1 503 Kč
  • Stůl DANTE pevný 160×90 cm 12 480 Kč
  • Taka velkokvětá - Tacca chantrieri - semena taky - 3 ks 44 Kč
  • Lechuza QUADRO 21 linerS (kompletní set) 691 Kč
  • Letničky nízké - semena - 0, 9 g 17 Kč

Další kategorie e-shopu

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Co se zahradou po přívalovém dešti a nebo povodni?"

Buďte první a napište komentář k  "Co se zahradou po přívalovém dešti a nebo povodni?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE