Zateplování podlahy půdy, nejúčinnější z levných opatření vedoucích k úsporám energií (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Nový dotační program Nová zelená úsporám Light cílí na důchodce a domácnosti s nižšími příjmy. Nabízí přitom dotaci ve výši až 150 tisíc korun na stavební úpravy, díky kterým pak chudší lidé ušetří na energiích. Možnosti, jak dotaci využít, jsou přitom předem dané. 

Za získané dotační prostředky můžete zateplit střechu, podlahu půdy anebo stěny domu, můžete také vyměnit okna a dveře. Jaké stavební úpravy však mají na spotřebu energií největší vliv a kolik skutečně stojí? Je výhodnější zateplit nejdříve podlahu půdy anebo vyměnit okna? Jak silný má být izolant a kolik bude stát? Nevyplatí se mi spíše pořízení tepelného čerpadla? Představujeme malý výňatek z analýzy Asociace výrobců minerálních izolací.

Stará netěsnící okna (Zdroj: Shutterstock)
Stará netěsnící okna (Zdroj: Shutterstock)

Konkrétní stavební úpravy ve smyslu takzvaných energetických opatření mají skutečně různou účinnost a liší se také poměrem ceny a výkonu. 150 tisíc korun přitom dovede snížit výdaje za energie až o 30 procent, což může představovat snížení měsíčních záloh na energie o 3000 až 6000 korun. Také platí, že většina lidí, kteří o využití dotace uvažují, chce využít získané prostředky na maximum a již zde není velká ochota (a často ani možnosti) připlácet ze své kapsy. Jaká je tedy ideální skladba stavebních úprav, aby na ni získaná dotace postačila, a aby přinesly co největší tepelné úspory?

Stříkaná izolace na šikminách půdy (Zdroj: Shutterstock)
Stříkaná izolace na šikminách půdy (Zdroj: Shutterstock)

Největší úspory přináší izolace stropů a střech

Je nesporným faktem, že nejlevnější energií je ta, kterou domácnosti nepotřebují. Realizovat proto jiné stavební úpravy než ty s nejvyšší účinností nemá smysl. Začít přitom stačí znalostí výší úniků energií jednotlivými prvky staveb. Střechou či stropy (Podlahami půd) uniká až cca 20% tepla. Takové opatření pak spolkne 60 až 100 % dotace v závislosti na velikosti střechy. Pokud nám zbude 40% (v případě zateplení podlahy půdy může zbýt i více), můžeme zateplit část fasády, případně vyměnit část zastaralých oken. Ovšem komplexní zateplení domu s částkou 150 tisíc korun nezajistíme. Je však možné čerpat i z jiných dotačních titulů. Zde si ale na proplacení dotace počkáme, nejprve budeme muset investovat sami.

Zateplená podlaha půdy (Zdroj: Shutterstock)
Zateplená podlaha půdy (Zdroj: Shutterstock)

Orientačně nás vyjde zateplení metru čtverečního šikmé střechy minerální vatou tloušťky 30 cm na 550 až 700 korun. V případě fasády nás m2 vyjde v případě kontaktního zateplení systémem ETICS) na 1500 až 2000 korun. Izolace podlahy půdy minerální foukanou vatou tloušťky 40 cm začíná na cca 700 korunách za metr čtvereční. Více si přitom může realizační firma účtovat například u členitých fasád, při zhoršeném přístupu na půdu a kvůli dalším doplňkovým pracím.

Prioritu vám určí nezávislý odborník

Nezávislý odborník posoudí, jaké opatření vám přinese nejvíce úspor. Pro tyto účely existují Energetická konzultační a informační střediska poskytující poradenství zdarma. Navíc vám zde mohou pomoci i se získáním dotace. A konkrétní přehled úsporných opatření? Níže uvádíme modelový příklad pro rodinný dům s šikmou či plochou střechou, který je kompletně nezateplený, případně má více jak 20 let stará okna. Proč? Protože jsou takových domů v naší zemi zhruba dvě třetiny. Modelově je počítán dům o podlahové ploše vytápěného prostoru 150 m2 a se šikmou střechou.

Většina našich domů je nezateplených (Zdroj: Shutterstock)
Většina našich domů je nezateplených (Zdroj: Shutterstock)

1. Zateplení stropu (resp. podlahy půdy) je plnohodnotnou alternativou zateplení střechy, pokud nechceme půdní prostor využívat jako obytný. Uvažujeme o minerální izolaci tloušťky 40 cm. Toto zateplení přinese 25% úspory nákladů na vytápění, zateplovat budeme cca 150 m2 plochy, kdy nás m2 vyjde na cca 720 Kč. Celková investice bude cca 108 tisíc korun.

2. Kompletní zateplení šikmé střechy minerální vatou o tloušťce 30 cm, kdy zateplujeme celkovou plochu šikmé střechy cca 240 m2. Plocha střechy je tedy výrazně větší než půdorysná plocha domu. Tímto opatřením uspoříme cca 20% nákladů na vytápění domu. Celkové náklady se budou blížit maximální výši dotace, tedy částce 150 tisíc korun, což je cca 600 Kč měsíčně.

3. Výměna starých oken za nová by se měla přednostně realizovat ve vytápěných obytných místnostech společně s jejich zateplením nebo zateplením stropu (podlahy půdy). Navíc je důležité, aby byla nová okna umístěna na vnější hranu zdiva, tedy do izolantu. Výměna starých oken by se sice měla provést společně se zateplením, ale i bez něj touto výměnou uspoříme cca 15% nákladů na vytápění. Při ceně cca 14 tisíc korun za okno rozměru 180 x 150 cm nás bude výměna deseti oken stát cca 140 tisíc korun.

4. Zateplení severní či návětrné strany domu (prostě nejchladnější stěny), jelikož dotace nepostačí na kompletní zateplení fasády domu. Za 1 m2 zateplení fasády zaplatíme cca 1500 až 2000 korun při použití minerální izolace silné 20 cm (včetně prací). Průměr je tedy 1750 Kč za m2, přičemž za 40 m2 zaplatíme cca 70 tisíc korun. Za 80 m2 140 tisíc korun.

5. Výměna topného systému, na kterou se ale bohužel nevztahuje dotace z programu NZÚ Light. Navíc platí, že třeba pořízení tepelného čerpadla je výhodné pouze při současném zateplení domu. Výměnou topného systému ušetříme až cca 20% nákladů za vytápění, přičemž investice se pohybuje v řádech stovek tisíc. Obecně platí, že pořízení tepelného čerpadla či fotovoltaiky je doporučováno až jako poslední opatření z hlediska ceny a výkonu. Teprve až po zateplení obálky domu (střechy, stěn a oken) se vyplatí investovat do výměny topného systému. Ať již jde o výměnu kotle, rekonstrukci celého topného systému, tedy i rozvodů a radiátorů, případně instalaci podlahového vytápění. 

To samé platí i pro pořízení solárního ohřevu vody anebo výroby elektřiny pomoci fotovoltaických panelů. Tyto nákladné investice nezatepleným domům velké úspory nepřinesou.

Obecně platí, že nejefektivnější jsou komplexní energetická opatření spojená s renovací domu. Tedy realizace zateplení střechy, stěn, výměna oken, instalace nového zdroje tepla a instalace fotovoltaických panelů na střechu. Pokud je taková renovace, která může celkem vyjít i na 1,25 miliónu korun a více, provedena správně, uspoří trvale 70 až 90 % energie. Bohužel na taková opatření dotační program NZÚ Light zdaleka nestačí. A peněženky nejchudších také ne.

Pokud tedy například senioři žijí ve starém nezatepleném domě s podlahovou plochou 150 m2, spotřebují cca 40 MWh energie ročně. Při současné fixované ceně plynu (3000 Kč za 1 MWh) zaplatí na zálohách měsíčně cca 10 000 Kč, v případě elektřiny dokonce 20 000 Kč (6000 Kč za 1 MWh). Po částečném zateplení domu za použití 150 tisícové státní dotace z programu Nová zelená úsporám Light klesne spotřeba domácnosti až o 30 % (reálně spíše 20 až 25%) na 28 MWh. Měsíční zálohy se tak sníží na 7000 Kč (plyn) či 14 000 Kč (elektřina). Této úspory je možné dosáhnout pouze při investici za co nejúčinnější opatření. Především tedy zateplení stropu (resp. podlahy půdy) a současné výměně oken na severní straně domu.

Zdroj: www.AVMI.cz