Dlaždice a oblady vybírejte obzvlášť pečlivě!

Obvykle rozeznáváme tři druhy dlažeb - glazované dlažby s klasickým střepem, glazované se střepem slinutým a slinuté dlažby bez glazury.

Druhy dlažeb

Každá z výše zmíněných dlažeb je vhodná na něco jiného. Třeba dlažby na klasickém střepu se hodí spíše do interiérů, protože mají horší mechanické vlastnosti. Při venkovním použití by jim hrozilo poškození a brzké opotřebení.

Slinuté neglazované dlaždice jsou ideální do průmyslových hal s velkým provozem. Jejich probarvené střepy bez glazury totiž spolehlivě zakryjí drobnější poničení. Nízká je rovněž jejich pořizovací cena. Tento typ dlažeb má ovšem i svoje nevýhody. Jednou z nich je takzvaná zbytková nasákavost, což znamená, že třeba kuchyňský olej se z nich čistí jen velmi obtížně. Omezený je rovněž výběr designu.

Nejuniverzálnějším a také nejpoužívanějším typem dlažeb jsou slinuté dlažby s glazurou, které v sobě spojují většinu výhod obou předchozích druhů. Jsou na povrchu nepropustné a spolu s výbornými mechanickými vlastnostmi se nedají snadno poškodit. K jejich přednostem rovněž patří odolnost vůči mrazům. V této kategorii je velká nabídka jak z hlediska designu, tak rozměrů dlažby.

Povrchové vlastnosti dlažby

Při výběru podlahových dlaždic je nutné si všímat, zdali moc nekloužou a také jak dlouho vydrží bez poškození barevného povrchu (bez otěru). Tato vlastnost je odborníky klasifikována na pětistupňové stupnici. Hodnocení je ale opačné, než známkování ve škole. Stupeň 1 znamená ´nejslabší´ a představuje nejnižší odolnost proti otěru, stupeň 5 naopak nejvyšší. V místech, kde chodí méně lidí, například v domácnostech, stačí stupeň 3. Naopak třeba v kavárnách nebo na úřadech je ideální stupeň 4 a větší.

V některých místech, jako třeba v bazénech nebo nádražních podchodech, je nutné položit dlažbu, na které lidé nebudou klouzat a ohrožovat tak své zdraví. Ovšem pozor! Čím vyšší odolnost vůči uklouznutí, tím je údržba povrchu náročnější, delší a také stojí víc peněz.

Místa určení a možnost prohlídky

A jak při výběru dlažby postupovat dál? Dalším základním krokem je ujasnit si, do jakého místa v bytě jsou dlažba či obklady určeny. Zda do kuchyně, koupelny, na chodbu, na WC či jinam. Kromě kvality a vhodnosti materiálu se zaměříme na design čili vzhled obkladů, na barevné kombinace, zda dobře ladí se svým okolím a zda se tedy do vybraných míst hodí.

Každá slušná firma z této branže svým zákazníkům nabízí vzorky obkladů a dlaždic nejen v katalozích, ale i ve fyzické podobě. Aby si je mohli osahat. Ideální pak je, pokud vám budoucí dodavatel na svých www stránkách představí své referenční práce, realizované na veřejně dostupných místech (třeba restauracích). Nakupování pouze podle katalogů se totiž nemusí vyplatit. Fotografie ne vždy zcela přesně vystihnou vzhled materiálu a namísto radosti pak může nastat zklamání. Už jen proto, že některé druhy dlažeb jsou k dostání pouze v malém počtu kreseb, některé dokonce jen v jediném. A pokud si podobnou dlažbu pořídíte, můžete být po jejím položení rozčarováni z takzvaného razítkového efektu.

Jak nakupovat?

V některých případech je také dobré dávat si pozor na výprodeje. Ty sice nabídnou dlaždice či obklady za ´vynikající´ cenu, ovšem hrozí při nich jedno nebezpečí. Po čase zjistíte, že byste potřebovali ještě další materiál, ten už však neseženete. Proto je nutné si při takové koupi předem udělat větší zásoby. Náhradní obklady se budou později hodit, pokud se vám některá dlaždice poškodí a bude ji třeba vyměnit.

Při nákupu je také nutné si zjistit jeho přesné podmínky, obzvlášť termín dodání a délku záruky (ta trvá nejméně dva roky). A také pravidla případné reklamace. Důležité je také vědět, zda vám dodavatel objednané zboží doveze až na místo. Je rozumné se zajímat i o to, zda vám dodavatel zajistí i grafické návrhy a zda poradí při prostorovém navrhování koupelen, rozvržení pokládky obkladů a dlažeb, či výběru sanitární keramiky. Důležité jsou též renomé dodavatele a kvalita konkrétní značky.