Panely z přírodních materiálů se začaly vyrábět a používat již před padesáti lety ve Velké Británii. Válkou zničená země trpěla značným nedostatkem stavebních materiálů, proto se hledal nový a levný zdroj, který by byl k dispozici v dostatečném množství. Volba padla na biomasu, přesněji slámu, která díky svým vlastnostem umožňuje výrobu odolného a trvanlivého stavebního prvku, jakým je ekopanel.

Co je ekopanel?

Lisováním za vysoké teploty a tlaku bez použití dalších přísad (např. pojiv) se obilná sláma spojuje v kompaktní výrobek – ekopanel. Slaměné jádro se pak následně polepí recyklovaným papírem. Vytlačovaný nekonečný pás se pak formátuje okružní pilou na požadovanou délku, kterou lze měnit od 1,2 do 3,2 metru. Zákazník si může vybrat ze dvou šíří: 1200 a 800 mm. Tloušťka je zatím pouze jedna - 58 mm. Všechny materiály použité ve výrobě jsou ekologicky zcela čisté a navíc, mají původ v obnovitelných přírodních zdrojích. Do slaměného jádra se přidává směs odpuzující hlodavce.

Vlastnosti ekopanelů

Běžné rozměry výrobku jsou např. 2500x1200x58 milimetrů nebo 2000x800x58 milimetrů, jak bylo výše uvedeno, délku lze zakázkově měnit od 1,2 do 3,2 metru. Hmotnost ekopanelu (2500x1200 mm) je kolem 70 kg, což odpovídá cca 22 kg/m2. Měrná hustota ekopanelu je 379 kg/m³, je podobná měkkému dřevu. Navzdory pochybnostem a nedůvěře veřejnosti zkoušky prokázaly, že ekopanel je těžce hořlavý (třída C1). Výrobek totiž neobsahuje dostatek kyslíku na to, aby podporoval hoření. Od ostatních stavebních materiálů se odlišuje také tím, že neobsahuje žádná pojiva, alkoholy, terpentýny a jiné chemikálie uvolňující hořlavé výpary.

Konkurenceschopnost

Při srovnání celkových nákladů vychází konstrukce z ekopanelů levněji než sádrokartonové, dřevotřískové, překližkové či dřevovláknité desky. Při porovnání ceny se často zapomíná připočítat cena dodatečné izolace, montážních rámů (ekopanel je samonosný), spojovacího materiálu i vyšší pracnost. V současné době se ekopanel stále více uplatňují jako plášť dřevěných skeletových konstrukcí. Metr čtvereční zdi (vnitřní malba, ekopanel, izolace, ekopanel, standardní omítka + potřebný spojovací materiál) vychází kolem 1000 Kč, náklady na jeden ekopanel činí 180/m².

Kde všude je možné ekopanel použít

• realizace montovaných dřevostaveb – použití pro opláštění dřevěné kostry
• příčky a půdní vestavby – ekopanely mohou nahradit klasické pevné příčky z cihlel apod.
• podhledy, pochůzné střechy, obložení stěn
• ztracené bednění
• a další účely

Montáž ekopanelů

Předností ekopanelů díky jejich robustnosti a pevnosti je snadná instalace bez různých podpůrných konstrukcí a izolací. Na materiál lze aplikovat štuk, dlažbu, tapety a různé nátěry. S ekopanely pracujeme podobně jako se dřevem, mohou být bez problémů vrtány, formátovány na požadované rozměry (řezné hrany nutno opatřit polepem) a spojovány vruty nebo hřebíky. Jak bude dále ukázáno, manipulace a instalace je bezpečná a rychlá, zvládnete jí i svépomocí.

K montáži a úpravě ekopanelů potřebujeme:

• přímočaré a okružní pily pro formátování, vrtačku, šroubovák
• montážní prvky – univerzální kotvicí spona, podložka pro ekopanel, spojovací materiál – podle potřeby doporučený kotevní systém (350 až 500 N)
• PUR pěnu
• odzkoušené stěrkové a spárovací hmoty pro konečnou úpravu

Důkladné rozměření je nezbytným předpokladem úspěšné instalace. Ekopanel podkládáme dodávaným plastovým profilem o šíři 6 a výšce 3 cm, který pevně upevníme pomocí vrutů a hmoždinek k podlaze. Nelze opomenout nutnou dilatační spáru u stropu, která by měla být min. 10 mm, maximálně však 15 mm.

Ekopanel nejdříve pomocí pil naformátujeme na požadované rozměry a tvar. Všechny řezy je pak nutné polepit dodávanou lepící páskou. Pro připojení ekodesek ke stavební konstrukci a vzájemné spojování ekopanelů používáme univerzální sponu a vruty 4x50 mm. Vzdálenost mezi sponami je doporučena zhruba 50 cm, první spona od kraje zhruba 20 cm. Na styčné plochy ekopanelů nanášíme PUR pěnu.

Stavby s dřevěným skeletem

Výstavba dřevěných skeletových konstrukcí přinesla pro ekopanely další uplatnění. Na území ČR dnes již najdeme několik staveb, kde jsou ekopanely převládajícím stavebním materiálem nahrazujícím cihly a sádrokarton. Ekodesky se uplatňují při konstrukci stěn, podhledů, podlah, příček a v podkrovní vestavbě.

Konstrukce vzorového domku probíhala zhruba následovně. Na připravenou základovou desku byla natavena hydroizolace a osazena nosná dřevěná konstrukce (skelet) stěn a střechy. Ta pak byla opláštěna ekopanely. Celková tloušťka obvodové zdi činila 24 cm, mezera mezi venkovním a vnitřním ekopanelem je vyplněna vhodnou skelnou nebo minerální izolací o tloušťce 12 cm. Takto jednoduše zvyšujeme tepelný odpor stěn bez nutnosti dodatečných konstrukcí (kontaktní izolace, fasádní konstrukce). Vnitřní konstrukce jako příčky, šikmé podhledy v podkroví jsou kompletně provedeny z ekopanelů a opatřeny malbou podle požadavků zákazníka. Rozvod elektřiny po domě (kabeláž, rozvodné krabice, vypínače, zásuvky) je zapuštěn do ekopanelů. Na rozdíl od pracného zasekávání do cihelných zdí jsou potřebné drážky a otvory rychle zhotoveny pomocí ručního nářadí (mafl, drážkovací frézy, vrtačky).

Jediným výrobcem ekopanelů v ČR a v celé Evropě je společnost EKOPANELY CZ s.r.o. se sídlem v Jedousově u Přelouče. Původním záměrem majitelů byla instalace britské technologie, nakonec však společnost vyvinula a uvedla do provozu vlastní výrobní linku, a to s třetinovým nákladem než za cenu původního zahraničního zařízení. I tato skutečnost se odráží v příznivé ceně ekopanelů na českém trhu. Nové přírodní materiály si již získaly své místo v českém stavebnictví, jmenujme např. izolaci Canabest apod.