Sdílet
 

Geologický průzkum ochrání vaše investice

Datum vydání: 30.09.2011 | autor:

Geologické průzkumy lokalit spadají pod pravomoce Ministerstva životního prostředí. Inženýrskogeologický průzkum zahrnuje především průzkumy pro zakládání staveb, kdy jsou zjišťovány geologické a hydrogeologické poměry lokality, projektování a vyhodnocování provedených prací. Poznatky inženýrskogeologického průzkumu jsou využívané při navrhování staveb, především pak dimenzování jejich základových konstrukcí. 

Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Foto: Šetina
Foto: Šetina
Důležité jsou vlastnosti základové půdy a hornin, které jsou zjišťované polními a laboratorními zkouškami. Inženýrský geolog však nakonec i kontroluje provádění zemních prací (přejímky základových spár, hutnění násypů a zásypů, …) jakožto zástupce dodavatelů či investorů.

Je průzkum podloží staveb nadstandardní službou?

Pravdou je, že dosud neexistuje jakákoli zákonná povinnost vedoucí k nezbytnému průzkumu podloží staveb před zahájením výstavby. V praxi je však zřejmé, že se investice do průzkumu podloží opravdu vyplatí. Díky tomu totiž lze mnohem lépe rozhodnout pro styl založení základů budovy v konkrétní lokalitě.

Nesmíme zapomenout, že zemina, na které chceme stavět dům, je velmi choulostivým materiálem. Její vlastnosti nejsou „homogenní“ a nás mohou bez geologického průzkumu podloží čekat při samotné výstavbě velmi nepříjemné okamžiky. Vlastně vůbec nevíme, na jakém materiálu dům stavíme a informace z geologických map jsou nepřesné. Navíc není zdaleka zmapováno celé naše území.

V nejhorším případě se může stát, že se dům nakonec i zřítí, případně popraskají stěny, základová deska ve svahu „sjede“ a podobně. Jde sice o výjimečné situace, ale když se to stane, je prostě zle. Velmi obvyklé bývá „naklonění stavby“ a nemusí jít zrovna jen o historickou domažlickou věž a běžné je právě i vznikání prasklin v konstrukcích domu. Statika stavby je tak narušena a může být dokonce i znemožněno její užívání. Efekt je pak de facto stejný, jako by se zřitila.
Foto: Šetina
Foto: Šetina
Foto: Šetina
Foto: Šetina
Inženýrskogeologický průzkum prostě v půdě odhalí důležité nedostatky, z čehož vyplyne individuální návrh opatření, vedoucí k zajistění statické stability stavby. Největším problémem podloží pak bývá voda, případně organické sedimenty, ale i stopy po minulé lidské činnosti (v oblastech, kde probíhala podzemní těžba nebo existence navážky pod povrchem, která může být dokonce i toxická). Povrch se může v případě existence starých štol či navážky propadat a to samozřejmě ovlivní i statiku stavby.

Jak se geologický průzkum podloží provádí?

Podklady průzkumu podloží staveb získává geolog nejčastěji vyhloubením průzkumných vrtů. Ideální je malá vrtná souprava, kdy je i cena vrtu nízká. Není však možné dostat se s ní všude. Pak se používá velká vrtná souprava na principu jádrového vrtání bez výplachu a s větším průměrem vrtu.

Materiál je poté většinou analyzován v laboratoři. Průzkum podloží konkrétní lokality je nejčastěji dokončen během dvou až 4 týdnů a jeho cena je závislá na poměrech stanoviště i rozsahu výstavby. V případě běžných rodinných domů se však nemusíme obávat vysokých nákladů, částka se u menších domů obvykle pohybuje v tisících.

Získáme informace o složení zemin v dané lokalitě, jejich sledu v podloží a jejich vlastnostech. Údaje o podzemní vodě, její poloze, hladině i agresivitě vůči betonové konstrukci základů a nakonec získáme i podklady pro vytvoření statického výpočtu stavby.

Průzkum podloží je zakončen závěrečnou zprávou, ve které jsou zahrnuty výsledky všech geologických rozborů, je zde stanovena vlastnost zemin, stav podzemní vody a najdeme zde doporučení pro projektanta stavby, statika a realizační stavební firmu – dodavatele stavby.
Foto: Šetina
Foto: Šetina

Voda na stavbě

Díky geologickému průzkumu podloží lze včas a vhodně reagovat na přítomnost vody. Mohou být navržena opatření, která povedou k snížení hladiny vody během výstavby, ale i bránící rizikovým situacím po dokončení stavby a v jejím okolí. Působení vody bývá nejčastěji eliminováno odvodněním či vhodnou izolací základových konstrukcí.

Můžeme také odstranit možné následky působení agresivní vody, pokud je chemicky agresivní horninové podloží. Zabráníme degradaci stavebních materiálů (především základového betonu), obzvláště beton se může časem působením agresivní vody i naprosto rozpadnout. A to už je vážný problém.

Geolog ale musí počítat i s tím, že zpevněné plochy pozemku a stavby na něm ovlivňují také vsakování srážkové vody a její odtékání z pozemku. Vhodné vsakování srážek umožní zachovávat hydrogeologické poměry podloží. Pokud je naopak odtok vody z pozemku rychlý, může to být signálem rizika povodní. Je však nutné pro každou lokalitu dostatečně zvážit, zda je vhodnějším řešením vsakování či odtok vody a pozor, požadavky úřadů mohou být mnohdy odlišné od pragmatického úsudku geologa a jeho zjištění.
Foto: Šetina
Foto: Šetina
Vsakování i odtok vody prostě ovlivňují hydrogeologické poměry stanoviště pozitivně i negativně. Pokud by vsakování například zvyšovalo hladinu spodní vody a následkem toho by docházelo k opakovanému vytopení sklepa, je vhodnější odtok vody. Dlouhodobé snížení hladiny spodní vody zase může ovlivnit i statiku staveb. Ideální je tedy vytvoření stavu před zahájením výstavby, kdy lze předpokládat, že bude stabilní.

V problematice podzemních vod je také důležitý jejich směr a rychlost proudění. Je důležité vědět, že v propustném zvodnatělém podloží vytvoří nová stavba svými základy překážku. Za ní se pak zvedne hladina spodní vody a to je problém.
Foto: Šetina Foto: Šetina
Foto: Šetina

Geolog kontroluje provedení zemních prací a základů

Výsledky geologického průzkumu se sice využijí při navrhování především základových konstrukcí, je však také třeba kontrolovat jejich provádění a to včetně zemních a výkopových prací. Geolog kontroluje přejímku základových spár, hutnění násypů a zásypů pod podlahovými konstrukcemi, ale také provádí výběr vhodných zemin pro stavby násypů. Kontroly se provádí hlavně pomocí statické zatěžovací zkoušky deskou průměru 300 a 450 mm.

Klíčové je při realizaci základových konstrukcí právě zhutňování a výběr zemin vhodných pro zhutnění. Jde o proces, který tvoří stabilitu zemních konstrukcí. Ty se nesmí deformovat (nesmí sedat) zatížením při provozu a jejich případné „sednutí“ nesmí být na závadu konkrétnímu účelu. Zhutnění se měří buď přímo, nebo v laboratoři. V laboratoři se u zeminy zjišťuje zrnitost, vlhkost, plasticita a zhutnitelnost. 
Geologie a Geotechnika - Janda, Šetina

Geologie a Geotechnika - Janda, Šetina

Křemže, Křemže, Luční 434, 38203
Tel: 387 002 139
Web: http://www.geologie.cz
E-mail: martin.janda@geologie.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Geologie a Geotechnika - Janda, Šetina

Křemže, Křemže, Luční 434, 38203
Tel: 387 002 139
Web: http://www.geologie.cz
E-mail: martin.janda@geologie.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasoval: 1 uživatel

    Další články

  • Nezničte cizí majetek kácením stromů!Nezničte cizí majetek kácením stromů!

    Každý strom má svou životnost. Ať už z hlediska stáří, onemocnění nebo z důvodu přírodního či mechanického poškození. Jsou ale i případy, kdy lidé chtějí strom odstranit z jiných důvodů. Ať už je to kvůli velikosti…

  • Co nového v Jihočeském krajiCo nového v Jihočeském kraji

    V této rubrice se dozvíte informace týkající se rozvoje regionu. Záměry kraje i představitelů měst a obcí v souvislosti s plánovanou výstavbou bytů či rodinných domů, informace o získávání nejrůznějších státních dotací…

  • Co nového v Jihočeském krajiCo nového v Jihočeském kraji

    V této rubrice se dozvíte informace týkající se rozvoje regionu. Záměry kraje i představitelů měst a obcí v souvislosti s plánovanou výstavbou bytů či rodinných domů, informace o získávání nejrůznějších státních…

Diskuze na téma "Geologický průzkum ochrání vaše investice"

Buďte první a napište komentář k  "Geologický průzkum ochrání vaše investice"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE