Sdílet
 

Jak odvětrat vlhké prostory

Datum vydání: 30.07.2012 | autor:

Běžné jsou dnes v koupelnách instalace malých ventilátorů různých konstrukcí. Kromě konstrukce se liší výkonem, spotřebou elektřiny, krytím, hlučností a také vzhledem. Nezapomeňte však, že nelze zcela pouze oddělit větrání bytu (obytných místností) a jeho hygienických prostor: koupelen kvůli vlhkosti a WC kvůli zápachu.

Mřížka ventilátoru v koupelně pod stropem Mřížka ventilátoru v koupelně pod stropem
Mřížka ventilátoru v koupelně pod stropem

Co je větrání

Větrání je výměnou nekvalitního, vydýchaného a převlhčeného vzduchu za čerstvý vzduch venkovní. Nejenže tedy musíme odvádět spotřebovaný a převlhčený vzduch, ale také musíme zajistit přívod vzduchu čerstvého, a to v odpovídajícím objemu (množství). Výměnu vzduchu můžeme zajistit třemi způsoby:
  • kaskádovým větráním s nuceným odvodem vzduchu z koupelny, WC a kuchyně
  • individuálním větráním jednotlivých místností včetně koupelny, WC a kuchyně (méně obvyklý způsob větrání)
  • celkovým nuceným větráním s rekuperací tepla

Kaskádové větrání

Čerstvý vzduch je přiváděn do obytných místností, dál prochází méně významnými místnostmi, kde není požadována vysoká čistota vzduchu a je odváděn z hygienických místností (koupelny a WC) a kuchyně. Čili vzduch proudí ve směru od nejnáročnějších prostor na čistý vzduch až k nejvíce znečištěným prostorám. Je tak zabráněno šíření pachů, škodlivin a odvádění nadměrné vlhkosti do obytných prostor. Z koupelny, WC a kuchyně je přitom vzduch odváděn nuceně – pomocí podtlakové ventilace. Do koupelny přivádíme čistý vzduch například mřížkou ve dveřích či stěně, případně pode dveřmi (štěrbinou bezprahových dveří). Pozor však, do bytu musí být zároveň zajištěn přívod čistého vzduchu, jinak nemůže ventilátor pracovat. Kaskádové větrání je stále nejoblíbenějším způsobem odvádění spotřebovaného a převlhčeného vzduchu z bytů. Zásadní je však v tomto případě kromě přívodu čerstvého vzduchu také výběr vhodného ventilátoru odpovídajícího výkonu.
Dálkové ovládání vnitřní jednotky rekuperačního systému Dálkové ovládání vnitřní jednotky rekuperačního systému
Dálkové ovládání vnitřní jednotky rekuperačního systému

Individuální větrání

Do všech prostor včetně koupelny a WC je zajištěn samostatný přívod i odvod vzduchu. Mimo zimní období je vzduch přiváděn otevřeným oknem a odváděn nuceně ventilátorem, nebo dochází k přirozené výměně vzduchu pouze otevřeným oknem. Toto řešení však dnes není již dostačující a proto se používají například okenní větrací jednotky s rekuperací tepla, případně se tyto jednotky instalují do zdi. Jejich účinnost získávání tepla může být až 80%.

Celkové nucené větrání s rekuperací tepla

Individuální větrání je však dnes často nahrazováno celkovým nuceným větráním interiéru domu s rekuperací tepla, kdy jsou i prostory jako koupelna, WC a kuchyně zahrnuty v celém systému. Tuto změnu s sebou přinesly nízkoenergetické a pasivní stavby.
Společné odvádění spotřebovaného vzduchu prostupem skrz šikmou střechu Společné odvádění spotřebovaného vzduchu prostupem skrz šikmou střechu
Společné odvádění spotřebovaného vzduchu prostupem skrz šikmou střechu

Ventilátory pro kaskádové větrání interiéru

Pro ventilátory kaskádového větrání je zásadní výkon (vzduchový výkon), dopravní tlak, hlučnost, montážní poloha, údržba a čistitelnost, spotřeba elektřiny, bezpečnost provozu, vzhled, ovládání a řízení výkonu a nakonec i protipožární opatřenípříslušenství ventilátoru. A právě podle uvedených kritérií ventilátor vybíráme, respektive si necháme doporučit.

Vzduchový výkon představuje dopravované množství vzduchu. Běžně vystačíme s výkonem 60 až 150 m3/h, ovšem v závislosti na době, po kterou ventilátor běžně funguje. Pro malé koupelny stačí výkon nižší, pro velké s početnějším vybavením a pro větší počet osob vyšší.

Spojitou veličinou se vzduchovým výkonem je dopravní tlak, jenž popisuje tlakový odpor, který musí ventilátor při dopravě vzduchu překonat. Pouhé odvádění vzduchu přes zeď do venkovních prostor vyžaduje minimální dopravní tlak a v takovém případě instalujeme ventilátor axiální (dosahují tlaku 20 až 30 Pa). Jejich motor i kolo jsou dnes běžně ukryté ve zdi a my vidíme jen krycí mřížku. Díky nízkému dopravnímu tlaku spotřebovávají malé množství energie (do 50 W) a nejsou hlučné. Jestliže však ventilátor vede vzduch dál potrubím, nejčastěji do společného svislého potrubí pro celý dům, vybíráme ventilátor radiální, s vyšším dopravním tlakem. Radiální ventilátory jsou i konstrukčně větší a umožňují připojení i dlouhého potrubí s koleny. Radiální ventilátory doshují dopravního tlaku 50 až 100 Pa v závislosti na dimenzování a větvení potrubí. Nezapomeňte také, že při větších výkonech ventilátoru jak 100 m3/h je třeba instalovat například do dveří koupelny či do stěny sousedící s vedlejší místností mřížku pro lepší přisávání vzduchu.
Ventilační turbína, která zajišťuje mechanický způsob ventilace na principu podtlaku Ventilační turbína, která zajišťuje mechanický způsob ventilace na principu podtlaku
Ventilační turbína, která zajišťuje mechanický způsob ventilace na principu podtlaku
Zásadní je také montážní poloha vybíraného ventilátoru, čili zda je možné jej instalovat na stěnu, strop, nebo v libovolné poloze. Ventilátory přitom vždy kotvíme k pevné konstrukci, jelikož jsou díky točivosti při svém provozu zdrojem vibrací. Ideální je výběr takového ventilátoru, jehož tělo bude zcela skryté ve stěně či ve stropním podhledu. Kvůli bezpečnosti provozu v obzvláště vlhkém prostoru, jakým je koupelna, volíme ventilátory s krytím IP 44 (proti stříkající vodě) a IP 45 (proti tryskající vodě) a umisťujeme je do výšky 1,8 metru od země a výše. Výška umístění pak není dána pouze bezpečností, ale i faktem, že odvádíme větší množství vodních par, které se drží pod stropem. Co se týká hlučnosti ventilátoru, lze technicky dosáhnout 40 dB ve vzdálenosti 3 metry od ventilátoru.

Ventilátor může být ovládán vypínačem, může však být zajištěn i tlačítkem s časovým doběhem, nastavitelným běžně v rozsahu minut, po jejichž uplynutí se ventilátor sám vypne. Spínání ventilátoru může být zajištěno společně s osvětlením na fotobuňku či v nastaveném časovém intervalu. Příslušenstvím některých ventilátorů je i regulátor otáček, jímž je plynule měněn vzduchový výkon dle aktuální potřeby. Nejsofistikovanějším řešením je ovládání hygrostatem – ventilátor je tak vždy sepnut po překročení předem nastavené relativní vlhkosti vzduchu v měřeném prostoru.

Koupelnové ventilátory dosahují běžně příkonu 15 až 100 W. Čili ventilátor průměrného výkonu, který poběží jednu hodinu denně, spotřebuje během roku elektřinu v tržní ceně do 100 korun, což je zanedbatelné. Některé typy ventilátorů mají také vřazenu požární klapku, která je určena pro bytové domy, kde jednotlivá podlaží tvoří samostatné požární úseky. Myslete také na to, aby bylo možné snadno sejmout čelní mřížku ventilátoru, abyste mohli ventilátor omýt vodou včetně mřížky – ventilátorem proudí vlhký vzduch, který obsahuje prachové částice.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasovali: 2 uživatelé
Diskuze na téma "Jak odvětrat vlhké prostory"

Celkem komentářů: 1

Lenka 02.08.2012, 10:42:20

více o celkovém rekuperačním větrání jsem se dočetla například na těchto stránkách: http://thermwet.cz/o-rekuperaci . Myslíte, že je to výhodné?

Přidat nový komentář k  "Jak odvětrat vlhké prostory"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE