Variant, jak vybavit dětský pokoj, existuje celá řada. Každá z nich by však měla vycházet z  takzvaného povinného vybavení, které představuje zdravotní postel, stolek, židli umožňující zdravé sezení a dostatečné úložné prostory.

Při výběru nábytku máme v podstatě dvě možnosti. Buď pokojíček vybavíme nábytkem „šitým“ dětem na míru, nebo nábytkem univerzálním, který lze průběžně přestavovat, doplňovat a může tak sloužit dítěti od předškolního věku až do dospělosti.
I když druhá varianta není pro děti tolik atraktivní, je určitě praktičtější a finančně výhodná. Z nábytku pro dospělé děti duševně ani fyzicky nevyrostou, pouze si jej budou přizpůsobovat svým potřebám.

Zdravý spánek nade vše

Jak si kdo ustele, tak si lehne, platí pro děti dvojnásob. Spánek v pokřivené poloze může mít neblahý vliv na jejich pozdější vývoj. Zdravotní lůžko by nemělo být ani příliš měkké ani příliš tvrdé. Jako nejvhodnější jsou doporučována lůžka s lamelovým roštem a zdravotní matrací (např. latexová), která by měla být z jednoho kusu, hladká a nečleněná.
Důležitými faktory jsou dobrá odvětrávatelnost matrace a dostatečná výška lůžka (minimálně 42 - 45 cm nad zemí). O celkových rozměrech postele platí: čím větší tím lepší. Aby si jí dítě pohodlně užívalo i v době dospívání, měla by mít délku alespoň 2 m.

Aby se děti při práci u psacího stolku nehrbily, měly by sedět na pohodlné, tvrdší židli, jejíž opěrka umožňuje prohnutí páteře v bederní oblasti. Židle by měla být výškově nastavitelná tak, aby se dítě vždy opíralo nohama o podlahu. Sedák by přitom měl podepírat co největší část stehen. Neméně důležitý je také sám psací stůl. Deska by měla být dostatečně velká, nejméně však tak, aby dostačovala na rozpětí loktů sedícího. Stejně jako židle, měl by i stůl být výškově nastavitelný. Povrch stolu by měl být matný, aby odlesky nekazily dětem oči. Zapomenout by se nemělo ani na dostatek úložních prostor (zásuvky, poličky, kontejnery).

Učíme se uklízet

Od tří let by se dítě mělo již učit, že všechno nepatří na jednu hromadu do krabice, ale na určené místo. Dítě by mělo mít k dispozici dostatek regálů, zásuvek a skříněk, kam by mohlo ukládat zvlášť hračky, kreslicí potřeby, knížky a podobně.

Pojďme si hrát

V místnosti by mělo být prostředí maximálně podporující umělecké a pohybové sklony dětí. Neměla by chybět plocha na kreslení ani malé místo na cvičení.
Praktická a jistě vítaná může být například také ribstol na zdi, houpačka ve dveřní zárubni, nebo klouzačka z palandy.
Při hře se přece fantazii meze nekladou.