Sdílet
 

Jak uspořit energii v panelových domech I. díl

Historie panelové výstavby.

Datum vydání: 30.03.2005 | autor:
Stav panelových domů je dnes úměrný jejich stáří. Je nepochybné, že opravy vyžadují především domy postavené do roku 1980 a to i z hlediska energetické účinnosti.
Připravili jsme pro vás v tématicky navazujících článcích Úspory energií v panelových domech trochu historie panelové výstavby, seznámení s nynějším stavem a energetickou náročností panelových domů v porovnání se současnými právními předpisy, opravná a rekonstrukční opatření vedoucí ke zvýšení energetické účinnosti.
Foto ECČB.
Foto ECČB.
První panelový dům byl postaven v roce 1957 v bývalém Gottwaldově. Od šedesátých let do roku 1990 se počty dokončených bytů v panelových domech pohybovaly na úrovni 30 a více tisíc bytů ročně. Nejvyšší objem dosáhla panelová výstavba ve druhé polovině 70. let a to až 45 tisíc dokončených bytů ročně. Podíl panelové výstavby se pohyboval kolem 80%, nejvyšší podíl na celkové bytové výstavbě byl dosažen v 80. letech a činil téměř 100%.

V 90. letech se podíl dokončených bytů v panelových domech začal rychle snižovat až na 10% v roce 1998. Začíná převládat výstavba klasickými technologiemi, klesá však výrazně i počet dokončených bytů.

Z hlediska nutnosti oprav a údržby bytového fondu v panelových domech je zajímavé sledovat stáří panelových domů. Statistika uvádí, že cca 31% všech bytů v panelových domech bylo postaveno do roku 1970 a jsou tedy převážně starší 35 let. Dalších cca 37% je starších 25 let a více než čtvrtina je starších 15 let.

Byty v panelových bytech podle roku dokončení Domy dokončené z bloků (počet) celomontované (počet) z bloků (%) celomontované (%) 1959 - 1967 - 270 6361 - 24,2 1968 - 1970 12 572 93 401 - 24,2 1971 - 1975 21 210 190 812 25,7 17,0 1976 - 1980 27 284 207 744 33,1 18,5 1981 - 1985 11 264 166 167 13,7 14,8 1986 - 1990 1 021 139 043 1,2 12,4 1991 - 1995 6 183 49 085 7,5 4,4 1996 - 1998 2 966 3 469 3,6 0,3
1) včetně bytů v domech z panelových bloků a blokových panelů

Přehled panelových soustav

V průběhu let byly prováděny panelové bytové domy v různých konstrukčních soustavách. Nejznámější jsou stavební soustavy typů G, G OS, BP, T06 B, VOS, T08 B, B70, BANKS, PS 69, VVÚ-ETA, Larsen-Nielsen. Většina těchto soustav měla své oblastní varianty, které vycházely z materiálové základny jednotlivých krajů.

Zpočátku byly obvodové pláště realizovány jako jednovrstvé z lehčených betonů. Lehčený beton zajišťoval i tepelnou izolaci štítových (nosných) stěn, kde vlastní nosnou funkci měla železobetonová část panelu.
Později se prosadily sendvičové pláště třívrstvé, kde vnitřní železobetonová část v tloušťce zpravidla 150 mm má nosnou funkci a vnější železobetonová vrstva v tloušťce zpravidla kolem 60 mm chrání vloženou tepelnou izolaci uvnitř.

Současný technický stav panelových domů

Stav panelových domů je dnes úměrný jejich stáří. Je nepochybné, že opravy vyžadují především domy postavené do roku 1980 a to i z hlediska energetické účinnosti. Tyto domy vznikaly v době platnosti staré tepelně technické normy a jejich potřeba tepla na vytápění je tedy vyšší, než u staveb navrhovaných po revizi normy – původně byly používány menší tloušťky izolací.

Dalším zásadním aspektem je stav jejich obvodového pláště, především styků a spár. Styky panelů jsou místem, kde zpravidla nebylo z konstrukčních důvodů možné dokonale propojit tepelné izolace. Spáry jsou vyplňovány betonem a z exteriérové strany těsněny. U starší zástavby se zvyšuje riziko zatékání do spár.
Samostatnou kapitolou jsou meziokenní vložky. Většinou jsou realizovány na bázi lehké prefabrikace, tloušťky tepelné izolace v jejich skladbě současným požadavkům zcela nevyhovují, těsnění styků s panelovým pláštěm i oknem je nedostatečné. Na hranici životnosti jsou technické instalace, výtahy apod.
Foto ECČB.
Foto ECČB.
Obecně je panelová výstavba vnímána veřejností spíše negativně. Základní negativa panelové výstavby jsou:
  • urbanistické narušení stávající zástavby opakujícími se sídlištními celky,
  • nízká kvalita budov a bytů v architektonickém a dispozičním řešení,
  • životnost budov, především obvodového pláště, je kratší než původně předpokládaná,
  • současné dožívání velkých skupin panelových budov vyplývající z ukončování velkých sídlištních celků ve stejnou dobu,
  • absence městotvorných prvků, negativní ovlivnění psychiky obyvatel sídlišť,
  • obecně vnímaná předpojatost k prefabrikaci.
Množství technických vad panelové stavby nedůvěru zvyšuje. Základní příčiny vzniku poruch a vad na panelových budovách jsou:
  • nedostatečné znalosti v době výstavby (podcenění vlivů teploty, vlhkosti, smršťování, dotvarování, klimatických účinků),
  • nedodržování technologických předpisů při výrobě prefabrikovaných prvků,
  • nedodržování technologických předpisů při montáži,
  • nedostatky projektové dokumentace,
  • nedostatečná výše plánovaných finančních prostředků (v průběhu panelové výstavby trvale snižovaný ukazatel nákladu na 1 BJ),
  • minimální nabídka stavebních výrobků (převážně výrobky levné a nekvalitní),
  • nedostatečný tlak na kvalitu (u investora i u dodavatele, stavební dozor byl prováděn formálně),
  • zintenzivnění agresivních účinků okolního prostředí (kyselé deště apod.).
Lze konstatovat, že v současné době jsou již bohaté zkušenosti z probíhající regenerace panelových domů. První opravy obvodových plášťů se záměrem zvýšení tepelně izolačních vlastností byly prováděny již od začátku 90. let, ojediněle i dříve. To však byly většinou zásahy, které souvisely s odstraněním objevujících se defektů, především plísní.

V prvních letech byly pro dodatečné izolace panelových stěn používány tepelné izolanty zpravidla v tloušťce kolem 5 cm. Současné trendy již vycházejí z požadavků tepelně technické legislativy, která byla v nedávné době novelizována. Na trhu je rovněž výrazně větší výběr materiálů i výrobků, například oken s inovovanými vícekomorovými rámy a možností mikroventilace. V menší míře jsou prováděny komplexní rekonstrukce střech, lze očekávat postupný nárůst jejich oprav, který bude souviset s dožíváním hydroizolačních vrstev z asfaltových pásů.
Při renovaci střech bude jistě zvažována i otázka dodatečné izolace. Narůstat bude i počet výměn otopných soustav v závislosti na jejich životnosti ve vztahu ke stáří domů.
Další díl na téma:
  • nápravná opatření,
  • odstraňování vad panelových domů,
  • zvyšování energetické účinnosti.
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Jak uspořit energii v panelových domech I. díl"

Buďte první a napište komentář k  "Jak uspořit energii v panelových domech I. díl"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE