Jak založit kompost

Co do kompostu patří a co ne?

Do kompostu se hodí ovocné a zeleninové odpady, listí a drny, seno, uvadlé květiny, posekaná tráva, piliny a rozdrcený zahradní dřevní odpad (v menším množství), zbytky kávy a vylouhovaného sypaného čaje, vaječné skořápky, trus domácích malých zvířat (králíků, slepic, …), nikoli však psů a koček, popel ze spáleného dřeva v menším množství, stejně tak novinový papír či lepenka a slupky citrusů, neooddenkový plevel ještě před nasazením semene, vápno, které sypeme ve vrstvách, hnojiva, která podporují rozvoj mikroflóry a chemické prostředky, které urychlují rozklad a zkracují tak zrání kompostu. Kompost je ve vrstvách prokládán zeminou, použít lze i rašelinu.

Do kompostu určitě nedáváme zbytky či odřezky masa a kosti, tuk, omáčky, majonézu, cigaretový popel s nedopalky, plasty, kov, sklo, kamení, nať brambor, hořlavé materiály včetně žhavého popela, časopisy, oddenky plevelů, chemicky ošetřené a nemocné rostliny.

Kam s kompostem

Začlenění kompostu v prostoru zahrady je prvním klíčem k úspěchu. Kompost zakládáme na odlehlém místě zahrady, nejlépe ve stínu, například pod větším stromem. Není vhodné umístění kompostu na volné prostranství (příliš mnoho dešťových srážek) a pod střechou (příliš málo vody), ale např. pod strom, ideálně pod ořešák královský nebo jiný druh s výraznou silicí (přebije mírný zápach kompostu).

Pokud nevyužijeme zahradní kompostér z černého plastu, musíme počítat s tím, že kompost bude cca 1 metr vysokou hromadou, nikoli však kupou. Proto je třeba vytvořit dřevěné bednění. Nejjednodušší je použít 4 dostatečně dlouhé kůly a prkna. Kůly zatlučeme do země palicí a prkny prostor (postačí půdorys alespoň 1 x 1 metr) ohraničíme a zpevníme. Nepoužívejte železniční pražce a jiný chemicky impregnovaný či ropnými produkty znečištěný materiál.

Nejprve ale na zvoleném místě odstraníme drny a dno kompostu nesmíme ničím zakrývat – žádné fólie, plech a podobně. Z půdy pod kompostem se do něj dostanou živé organismy, které zajistí jeho rozklad.

Kompost se musí sám zapařit. V kompostu se nesmí držet nadměrné množství vody, vyhýbáme se proto při jeho zakládání přemokřeným místům zahrady a neuzavíráme jej z boků zcela. Stejně tak nesmí kompost přeschnout, proto jej za horkých dní zavlažujeme.

Kompost můžeme maskovat hustými a vysokými rostlinami, případně živým plotem, nemusí na něj být prostě vůbec vidět. A počítejte s potřebou dobře sjízdné cesty kolečkem, případně zahradní mechanizací.

Vrstvy kompostu

Vrstvy odpadu vždy prokládáme vrstvou zeminy a pokud můžeme, poprášíme je vždy vápnem. Zeminu použijeme podle množství nového organického odpadu v kompostu – na 40 cm vrstvu odpadu 10 cm vrstvu zeminy, aby byla v kompostu cca 1/5 zeminy a 4/5 organického odpadu. Pokud je na zahradě lehčí zemina, použijeme mleté vápno, pokud těžší, použijeme vápno hašené. Přidat lze i malé množství hnojiva (např. Cererit).

Jednotlivý materiál musíme v kompostu uváženě střídat, čili vždy mícháme vlhké a suché, zelenou a hnědou hmotu (dusíkatou a dřevnatou) porézní materiál s hutným. A právě zelené rostlinné zbytky bychom měli prosypat vápnem.

Vrchní část kompostu udržujeme ve tvaru mísy, aby voda nestékala po bocích a naopak se vsakovala dovnitř kompostu. Kompost nesmíme sešlapávat – musí zůstat vzdušný, aby mohlo lépe probíhat tlení (přístup vzduchu je pro tlení nezbytný). Kromě zeminy lze do kompostu přidat rašelinu, chlévský hnůj, exkrementy králíků a slepic a jiné.

Jak dlouho kompost zraje

Kompost, který připravujeme během jednoho roku, další rok zraje (minimálně půl roku). Pro náročnější zahradní pěstitele je proto vhodné připravit vedle prvního kompostu další rok druhý, po roce ten první využít a na stejném místě opět zakládat nový. Je tak zajištěno dostatečné množství humusu, který obohatí naši půdu. Na podzim dokončený kompost musíme na jaře přeházet, obecně ale platí, že kompost přehazujeme během jeho zrání i dvakrát. Kompost musíme při přehazování odebírat z boku (nikoli po vrstvách) – materiál se tak krásně promíchá. Každou lopatu musíme rozhodit, kompost se tak provzdušní (nová hromada tedy bude o něco vyšší než před přehazováním). Nahoře opět vytvoříme mísu a počkáme do podzimu, kdy zapravíme humus do půdy. Na jaře pak můžeme na stejném místě připravovat nový kompost.

Použití kompostu

Před použitím je vhodné kompost přehazovat přes hrubé síto – nezetlelé zbytky se od humusu oddělí a my je pak můžeme přihodit do kompostu nového. Kompost lze na podzim přehazovat a zapravovat do země i za mírného mrazu. Na podzim zapravujeme kompost do těžké, jílovité zeminy, v březnu a dubnu do zeminy lehké. Kompost pomáhá k tomu, aby byla půda na zahradě kypřejší a bohatší na živiny. Při zapravení kompostu do půdy již nepotřebujete používat hnojiva. Při použití urychlovačů lze kompost odebrat již po půl roce, vždy je ale lepší počkat a do zeminy vpravit co nejkvalitnější materiál bez použití chemie.

Vůbec neplatí, že bychom museli každý rok využít veškerý humus, doporučujeme použít každý rok vrstvu o síle 1,5 cm a poté lze kompost využívat průběžně – podle konkrétní potřeby. Do květináčů pro pokojové i venkovní rostliny je vhodné míchat kompost poměrem 1:1 se zeminou.

Kompost je natolik kvalitním materiálem pro zlepšení vlastností půdy, že je běžně vyráběn průmyslově. Pokud mu ale my sami budeme věnovat pravidelně trochu času, získáme stejný materiál zcela zadarmo.

Urychlení rozkladného procesu

Rozkladný proces urychlíme použitím kompostéru, případně kompostovacího sila. Kompostér je vybaven průduchy a spodními dvířky pro snadné odebírání materiálu. Ideální je kompostér z černého plastu, kdy se hmota uvnitř více zahřívá. Důležitý je také materiál kompostéru, ideální je HDPE - vysokohustotní polyetylen, který je mrazuvzdorný a vydrží proto velmi dlouho. Rozklad urychlí i použití hnojiva, rašeliny či chemických urychlovačů rozkladu – zeptejte se na konkrétní přípravky svého zahradníka. Víceméně platí, že je mnohem lepší nepoužívat chemii a prostě si počkat.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com