Zdění keramických tvárnic na maltu (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Při stavbě domu je jen málokterý krok tak riskantní, jako první zakládání zdiva. Málem se tu zdá zkazit opravdu hodně, a možnosti nápravy jsou silně limitované a opravdu dost nákladné. Proto je nejlepší to hned napoprvé udělat opravdu správně. Co to ale znamená?

Založení první řady zdiva je extrémně důležité. Milimetrové odchylky totiž později vyústí v decimetrové problémy a s vychýlením svislých stěn, což se nikdy nevyplácí. Na co myslet dopředu? Že ono nezbytné proměření a vyrovnání zakládací řady cihel na základové desce budoucího domu neutáhnete jako one-man show

Zapotřebí tu budou dva až tři páry dalších šikovných rukou, které pomohou s proměřováním, přípravou a vrstvením malty, kontrolou. A ještě maličkost: materiál k pokládce se pochopitelně hodí mít už nachystaný (třeba přímo na základové desce), ale myslete na to, že kolem okrajů a rohů, stejně jako při úhlopříčném přeměřování, budete potřebovat manipulační prostor. Tak ať si jej složeným předchystaným stavivem nezastavíte.

Tip: Nechte si odborně spočítat spotřebu zdiva a dalšího materiálu podle vašeho projektu zdarma.

Zakládání první řady z betonových tvárnic (Zdroj: Shutterstock)
Zakládání první řady z betonových tvárnic (Zdroj: Shutterstock)

Rovná základová deska neexistuje

V čem je hlavní zádrhel a proč ta nezbytnost přeměřování? Základová deska domu, pokud tedy nemáte extrémní štěstí, je jen zřídka vzdálená pojmu dokonalé roviny. Ono kolísání výšky v prostoru může činit rozdíl i 5-6 centimetrů, zatímco třeba řezané cihly pro základovou řadu počítají s vlastní přesností kolem 0,2 milimetrů. Jde tedy o hodně. 

Po proměření základové desky, respektive ochranné izolační vrstvy, je třeba naložit první vrstvu základové malty. Ta má trochu jiné složení (nastudujte, než ji „uvaříte“ v míchačce) a počítejte s tím, že tato základová vrstva musí mít nejméně 10 milimetrů. Víc jí pochopitelně bude tam, kde budete dorovnávat nějaký výškový shod. Klást maltu přitom začínáte v bodě, kde je elevace základové desky nejvyšší.

Měření, přeměřování a další měření

Samozřejmě, maltu nebudeme nanášet tam, kde nebude k užitku: v místě vstupů, terasových dveří, garážových vrat. Chce to vyčíst ze stavebního plánu/projektové dokumentace a ideálně zakreslit (křídou, sprejem) i na podkladovou hydroizolační vrstvu, abyste věděli odkud-pokud. K proměření požadované výšky zakládací malty slouží měřicí/aretační zakládací sada (nivelační přístroj, laserová vodováha). Pro manipulaci s ní je třeba trochu cviku, protože chyby si v této fázi skutečně nemůžete dovolit. Pro další měření bude naším zásadním výškovým bodem, přednastavenou nulou měření, vrstva základové malty v tomto místě, a k němu budeme všechna další měření rovnováhy a výšky vztahovat.

První řada z tradičních pálených cihel, na ni jsou ukládané vápenopískové tvárnice (Zdroj: Shutterstock)
První řada z tradičních pálených cihel, na ni jsou ukládané vápenopískové tvárnice (Zdroj: Shutterstock)

Od rohu do středu, bez spěchu

Míchačka jede na plné obrátky, zakládací malta se točí? Výtečně. Je třeba ji naklást v požadované síle (znovu, opět – minimálně 10 mm), natáhnout ji podél obvodu domu. S proměřování výšky a možného sklonu nám pomůže vodováha, nebo jiná měrná technika. A postupně tak plníme, v krocích na délku stahovací latě, základovou linii malty. 

Při dostatku nachystaného materiálu a pomocníků, a na nevelkém stavení, je to hotové za pár hodin. Skutečně se ale spěch nevyplácí, jde opravdu o hodně. A vy potřebujete dokonalou rovinu. Po zavadnutí zakládací malty pak můžete začít klást první, soklovou řadu cihel. Záleží pochopitelně, jaký stavební materiál jste zvolili. 

Tvorba správného rohu (rohové vazby) je malá věda, a na materiálu záleží: jinde se zakládají speciální rohové cihly, onde zase základové cihly seřezávate první o třetinu délky. Poté, co „vytvoříte“ rohy, pak následuje proměření. V linii obvodové zdi, i úhlopříčně. A ano, sedět to musí dokonale. 

Mezi rohové cihly pak natáhnete „zednickou šňůru“ – špagát, který vás bude vést – a směle pokračujete pokládkou dalších cihel, po celém obvodu. Jestli na sucho, jen s pomocí perodrážky, lepením nebo kladením, to už záleží na konkrétním konstrukčním systému a materiálu. Jen myslete na to, že se cihly po osazení do maltového lože nesmí posouvat, abyste neztráceli výšku.

Tři řady za den stačí (Zdroj: Shutterstock)
Tři řady za den stačí (Zdroj: Shutterstock)

Tři řady za den stačí

Je to práce, při které by se vám hodilo mít tolik rukou, jako má pavouk. Je třeba klást opatrně cihly, přeměřovat je vodováhou, případně gumovým zednickým kladívkem jemně zarovnávat do linie. A ano, pokud narazíte na „mezeru“ dveří či vstupu, je dobré znovu dvakrát měřit. Poté, co je první řada hotova, se hodí nechat maltu a vsazené cihly trochu zatuhnout (do druhého dne), aby nám tlakem další vrstvy „neklesala“ pracně nastavená linie. 

Další šár už pak pravděpodobně budete klást typově jinými cihlami. Na vnější straně fasády tak bude vznikat prostor pro budoucí zateplení. Na straně vnitřní si pak pohlídejte lícování cihel. Každou další linii cihel začínáte klást opět od rohů, a nesnažte se pospíchat. I tři řady za den stačí, aby dům rostl před očima, a přitom nedocházelo k chybám.

Výstavba z tvárnic Porotherm (Zdroj: Shutterstock)
Výstavba z tvárnic Porotherm (Zdroj: Shutterstock)

Jde to nicméně i jinak. Pokud vám založení zdiva připadne složité, alternativou mohou být cihlové stěny. Jednotlivé vyzděné stěny domu vznikají na robotické lince ve výrobní hale, na stavbu jsou přepravovány již jak celistvé prvky.