Sdílet
 

Kam a jak umístit garáž

Datum vydání: 03.01.2012 | autor:

Garáž je dnes již v zásadě ekonomicky velmi nevýhodnou investicí, pokud není spojena ještě s dalším způsobem využití kromě pouhého parkování osobního automobilu (dílna, sklad domácího nářadí, technické zázemí budovy, jednotka centrálního vysavače, …). Moderní vozy navíc garáž už v podstatě nevyžadují, postačí jim pouhý přístřešek, na druhou stranu je však garáž bezpečnostním prvkem, chrání vůz před poškozením a odcizením. Pokud se pro garáž rozhodnete, je velmi důležité její umístění, které přímo souvisí s požadavkem na snadný přístup do garáže. 

Samostatně stojící dvougaráž na hranici pozemku Samostatně stojící dvougaráž na hranici pozemku
Samostatně stojící dvougaráž na hranici pozemku
Volné nezastřešené stání před domem na pozemku Volné nezastřešené stání před domem na pozemku
Volné nezastřešené stání před domem na pozemku

Garáž jako součást domu, samostatně stojící, či pouhé stání?

Nejméně vhodným řešením je dnes včlenění garáže do domu a důvodů je více. U nízkoenergetických a pasivních budov narušuje garáž celistvost tepelné izolace stavby a vytváří ochlazované stěny. U všech rodinných domů pak zbytečně zmenšuje obytný prostor. Místo garáže by zde mohlo být o jednu místnost více.

Vhodnější je tedy realizace garáže jako přístavby k domu či její postavení jako samostatně stojícího objektu, když už vůbec nezáleží na tom, zda je vytápěná či nikoli. Pro starší vozy je vytápění garáže důležité, kdykoli můžeme v zimě okamžitě nastartovat a vyjet, u nových vozů pak postačí jen její ochranná bezpečnostní funkce a fakt, že nemusíme vůz zbavovat sněhu a ledu, vytápění garáže tedy není nezbytné, pokud není využívána ještě jinak (například jako dílna). U garáže oceníme i nepřehřátý interiér vozu v létě před spuštěním klimatizace či vyjetím a zapnutím ventilátoru.

I přes všechny přednosti kvůli kterým garáže stále stavíme, ztrácejí svůj smysl u moderních vozů. Jejich nároky na parkovací komfort jsou minimální. Pokud se pak rozhodnete pro nízkoenergetický či pasivní dům, vyhraje nejčastěji pouze zastřešené automobilové stání a mnohdy i stání nezastřešené. Naprostou minulostí jsou pak již garáže s montážní jámou, pokud se její majitel zrovna nezabývá opravami automobilů. Moderní vozy nelze opravovat svépomocí.

Pravým opakem úsporných řešení garáží či pouhých automobilových stání jsou prostorné, luxusní, vícegenerační rodinné vily, kde není v přízemí výjimkou ani troj či čtyřgaráž a dvojgaráž je zde naprostým standardem. Součástí takových garáží je i prostorné zázemí.

V zásadě platí, že řešení automobilového stání, garáže, její velikosti a vybavení, přímo souvisí s náklady vloženými do samotné stavby rodinného domu. S tím souvisí i vytápění garáže. Nejčastějším řešením je komprovisní „temprování“ tohoto prostoru. Přímé vytápění garáže pak nějčastěji souvisí s jejím dalším využitím. Potom je ale důležité osadit stavební otvor garáže kvalitními tepelně izolovanými garážovými vraty.
Garáž jako součást přízemí domu Garáž jako součást přízemí domu
Garáž jako součást přízemí domu
Samostatně stojící dvougaráž Samostatně stojící dvougaráž
Samostatně stojící dvougaráž

Kde postavit garáž

Situování garáže je vždy ovlivněno typem stavby domu, jejím konstrukčním a dispozičním řešením, orientací domu (k příjezdovým komunikacím a světovým stranám) a především pak velikostí, orientací a tvarem pozemku. Důležité jsou samozřejmě i podmínky terénu, jeho svažitost, vodní a půdní poměry a podloží. Nakonec nesmíme zapomenout ani na to, že garáž zásadně ovlivní vzhled domu a v samostatně stojící podobě celkovou architekturu staveb na pozemku. Nejnevhodnějším řešením je naprosto odlišný vzhled domu, garáže a oplocení pozemku, případně i dalších menších staveb na pozemku.

Typické umístění garáže je v přízemí (1. nadzemním podlaží) rodinného domu. Představuje pohodlný pohyb v rovině domu. Dříve se však garáže často umisťovaly do suterénu. Tento trend byl spojen se zvykem podsklepovat jakoukoli stavbu. Vzniklé sklepní prostory by však byly až příliš velké a nevyužité, proto se majitelé rodinných domů často rozhodli pro problematický vjezd do „pozemní“ garáže svažitou příjezdovou cestou. U domů situovaných ve svahu to často nepředstavovalo žádný problém. Příjezd do garáže byl často kolmý ke stěnám domu, vlastně byl pouze „zařízlý“ do svahu, čímž dokonce částečně zanikl dominantní vzhled garáže. Na rovinatých pozemcích však kromě nepohodlného svažitého přístupu hrozilo rychlé zatopení garáže při silnějších přívalových deštích. Problémem byla i větší sněhová nadílka a případné náledí. Proto se takovému řešení snažíme vyhnout. Pokud se pro ně přece jen rozhodnete, měl by být maximální možný sklon příjezdové cesty do suterénní garáže 25o, což ale zvyšuje nároky na délku příjezdu ke garáži (sklon 25o představuje při výšce podlaží 250 cm 10 metrů délky příjezdové cesty a to mnohé pozemky ani neumožňují).
Garáž včleněná do domu, na první pohled jde z architektonického hlediska o harmonický celek Garáž včleněná do domu, na první pohled jde z architektonického hlediska o harmonický celek
Garáž včleněná do domu, na první pohled jde z architektonického hlediska o harmonický celek
Velmi nevhodně včleněná garáž do domu, byť jde o přístavbu, při pohledu z veřejné komunikace dominuje, po architektuře ani stopy Velmi nevhodně včleněná garáž do domu, byť jde o přístavbu, při pohledu z veřejné komunikace dominuje, po architektuře ani stopy
Velmi nevhodně včleněná garáž do domu, byť jde o přístavbu, při pohledu z veřejné komunikace dominuje, po architektuře ani stopy
Čili se opět vracíme k přízemnímu umístění garáže v rovině 1. nadzemního podlaží domu. Taková garáž může být součástí půdorysu domu, byť je k němu jen přistavěna, nezasahuje svou plochou do obytného prostoru a má samostatné zastřešení, které však musí ladit se zastřešením domu (sklon, typ střešní konstrukce a použitý materiál). V tomto případě můžeme využít výhody spojení obytného prostoru s garáží. Nemusíme tedy za nevlídného počasí vycházet z garáže ke vchodovým dveřím do domu, pouze projdeme z garáže do obytné zóny. Navíc využijeme možnosti krátkého vjezdu do garáže a případně i snadno spojíme systém vytápění domu s vytápěním garáže. Nevýhodou však bývají velká garážová vrata, která narušují fasádu a vůbec architekturu stavby. Jejich nenápadné řešení je přitom mnohdy doslova nemožné.

Dalším a mnohdy vhodnější řešením je samostatně stojící garáž, kterou lze rozšířit o dílnu a případně i z vnější strany o krytou terasu (například s krbem a posezením), na kterou můžeme z garáže vyjít. Samostatně stojící garáž nemusí být vytápěna, čímž ušetříme na nákladech při jejím provozu, lze ji navíc mnohdy umístit daleko vhodněji k příjezdovým komunikacím. Nevýhodou samostatně stojících garáží je však často zmenšení volné plochy na parcele, což může být fatální problém na malých pozemcích, kde se i při výstavbě domu snažíme „hnát obytný prostor do pater.“
Tato garáž nepřekáží pohledu ani dispozičnímu řešení domu Tato garáž nepřekáží pohledu ani dispozičnímu řešení domu
Tato garáž nepřekáží pohledu ani dispozičnímu řešení domu
Samostatně stojící garáž utopená na pozemku Samostatně stojící garáž utopená na pozemku
Samostatně stojící garáž utopená na pozemku

Zákony a normy

Pro stavbu garáže je klíčová norma ČSN 73 6057, která shrnuje požadavky a doporučení pro jednotlivé (samostatně stojící i včleněné do domu) i řadové garáže. Zajímat by nás měla i požární bezpečnost a hygienické požadavky norem - ochrana před hlukem, chvěním a výfukovými plyny a ochrana povrchových a podzemních vod před jejich znečištěním.

Obecně platí, že technické předpisy vyžadují několik konkrétních opatření. Před garáží bychom měli vytvořit dvou až tří procentní spád od garážových vrat. Bráníme tak srážkové vodě pronikat do garáže. Zajistit bychom také měli ohnivzdorné dveře mezi garáží a obytným prostorem. A nakonec je zásadní také řešení podlahy garáže. Minimálně by měla být dostatečně odolná slané břečce, která na ní bude v zimě ulpívat, ideálně bychom pak měli zajistit rošty pod koly automobilu, na které najdeme, kde roztaje solí a jinými nečistotami kontaminovaný sníh a led. Pozor však, roztátý materiál nesmí být odváděn do kanalizace. 

Důležitá je také kvalitní ventilace garáže. Veškerý vzduch v garáži by měl být vyměněn nejdéle během hodiny. V případě vytápěné či temperované garáže musíme použít ventilační techniku, u garáží nevytápěných musíme počítat s odvětrávacími otvory (průduchy). Jejich velikost je pro osobní vozy určena na 0,0225 m2 pro 1 automobil = mřížka rozměrů 15 × 15 cm. Odvětrávací otvory je doporučeno umístit pod strop a u podlahy ve stěně proti garážovým vratům, je-li to možné (pokud je nevytápěná garáž přistavěna právě touto stěnou k domu, budou otvory v boční stěně, co nejdál od vrat).
Architektonicky geniální řešení garáže Architektonicky geniální řešení garáže
Architektonicky geniální řešení garáže
Pro výstavbu garáží jinak platí platné ustanovení stavebního zákona a souvisejících vyhlášek, přičemž samostatně stojící garáž je drobnou stavbou do zastavěné plochy 25 m2. Nevyžaduje tak stavební úpovolení ani ohlášení stavby, její povolení podléhá „režimu územního souhlasu.“ Garáže se běžně staví ze zdiva o tloušťce 25 cm, minimální tloušťka zdiva je pak z hlediska statiky garáže 17,5 cm.

Jako minimální vnitřní rozměr garáže je uváděna šířka 2,3 m a délka 5 m, většinou však potřebujeme větší prostor. O to víc, pokud chceme garáž využívat i k dalším účelům. Proto je vhodnější minimální plocha 24 m2 (4 x 6 m). Výška garáže by měla standardně odpovídat běžné výšce obytných prostor, pouze výška garážových vrat je větší než výška vchodových dveří do domu, standardně kolem dvou metrů.
Dvougaráž se sekčními garážovými vraty, pohled zevnitř Dvougaráž se sekčními garážovými vraty, pohled zevnitř
Dvougaráž se sekčními garážovými vraty, pohled zevnitř

Osazení garáže garážovými vraty

Garážová vrata jsou problematikou na samostatný článek. Nejčastěji se dnes prodávají sekční garážová vrata, lamelová či kazetová, která se zasouvají pod strop. Mohou se však zasouvat i do strany, kde pak ale zbytečně zabírají jinak využitelný prostor. Tradiční křídlová vrata jsou dnes nahrazována právě sekčními, nejčastěji z důvodu pohodlného automatického ovládání (i když i křídlová vrata lze ovládat automaticky a osadit pohonem). Často narazíme i na vrata výklopná a zcela se ještě nepřežila ani vrata roletová, byť jsou oproti vratům sekčním a výklopným mnohem horší jejich tepelně izolační schopnosti. Nevýhodou křídlových a výklopných vrat je potřeba dostatečného prostoru před vraty - automobil nesmí stát kvůli otevírání vrat přímo před nimi. Obecně platí, že pokud vrata osadíme pohonem, využijeme možnost jejich dálkového ovládání. To nám usnadní přístup do garáže za jakéhokoli počasí, aniž bychom mu byli vystaveni.
Garáž se sekčními kazetovými garážovými vraty
Garáž se sekčními kazetovými garážovými vraty
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasovali: 3 uživatelé
Diskuze na téma "Kam a jak umístit garáž"

Buďte první a napište komentář k  "Kam a jak umístit garáž"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE