Stavíme s tradičními dřevinami Zobrazit fotky zobrazit 3 fotky Dřevo je naším společníkem a pomocníkem už po staletí. Rozděláme jím oheň, bylo základem pro výrobu nástrojů a zbraní, s jeho pomocí však už několik století i stavíme. Není stavba, kde by se dřevo jako surovina vůbec nepoužilo. Dřevo použijeme na stavbu krovů, obklady, výrobu oken, dveří a podlah. Zkrátka na vše, od interiérového až po zahradní nábytek. To ale stále není vše, zelenou mají dřevostavby, sruby a ekologické stavby.

Pro stavební prvky se nejčastěji používá smrk, borovice, dub, buk a dnes stále častěji také severské dřeviny - severská borovice, severský smrk a severský modřín. Zhodnoťme jejich vlastnosti a kvalitu.

Severská borovice
Tento druh borovice má, jak už napovídá název, původ na severu Evropy, konkrétně ve Finsku, kde extrémní klimatické podmínky nutí borovice růst velmi pomalu, s nízkou vlhkostní rovnováhou. Za takových podmínek má dřevo velmi husté letokruhy, které ho činí odolným. Ve srovnání s klasickou borovicí má severská výrazně lepší tepelně izolační vlastnosti. Severská borovice patří mezi husté dřeviny s drobnými, zdravými suky. Pro svoje charakteristické vlastnosti je určená nejen k využití v interiérech, ale také v exteriérech. Používá se také při výrobě infrasaun - k vnitřnímu a vnějšímu obložení jejich stěn. Má totiž nejkvalitnější míru odrazu infratepla a je designově stálá. Tepelně upravená severská borovice získává charakteristický karamelový nádech. Disponuje dlouhou životností, odolností vůči plísním a hmyzu a je také odolná povětrnostním podmínkám. Tepelnou úpravou se rozumí použití tepla a páry bez jakýchkoli impregnačních látek. Kromě toho je rozměrově a tvarově stálá. Takto upravená dřevina se používá při výrobě zahradního nábytku, plotových dílců, zahradních altánů a fasádních obkladů.

Borovice
Když se řekne borovice, každý si možná vybaví její handicap – měkkost. Je navíc na rozdíl od smrku křehčí a má na první pohled patrné výrazné letokruhy. Bělová část borovice je smetanová, zatímco její prostředek je oranžovohnědý. Vadou na kráse bývá fakt, že smetanová část často zamodrává došeda. Přesto patří borové dřevo mezi odolné a je jednou z nejdostupnějších dřevin na našem trhu. Věděli jste, že borovice v naší republice zabírají okolo 20 % z celkové lesní plochy a do výšky 40 m dorůstají 90 až 120 let? Na rozdíl od smrku je borovice tmavší a má hrubší strukturu. Často se používá na výrobu oken nebo dveří. Bohužel hůř snáší mořidla a nátěry.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Severský smrk
Severský smrk je oblíbený pro svůj pěkný vzhled s drobnými suky a živou strukturou. Šířka jeho letokruhů je z části menší než 1 mm. Smrk je dřevina se zralým dřevem a jeho jádro se od okrajového bělavého dřeva barevně nijak neliší. Pro severský smrk je typické strukturované dřevo. Pokud chcete jeho strukturu zachovat, je nutné dřevo co nejlépe opatřit ochranným nátěrem. Hodí se jak k vnějšímu, tak i vnitřnímu použití, především k obkladům. Uplatnění však našel i při výrobě saun, zejména u obkladů stěn.

Smrk
Smrk je ve stavebnictví jednou z nejpoužívanějších dřevin. Využití našel při stavbách krovů, výrobě oken, při pomocných monolitických betonových stavbách a podobně. Smrk obvykle dorůstá výšky okolo 40 m, do které roste 80 až 120 let. Pro smrk je typická bělavá až světle žlutá barva, která však vlivem slunečních paprsků tmavne. Pro smrkové dřevo jsou typické výrazné letokruhy a barevně méně výrazné suky, kterých však má oproti borovici podstatně více. Smrkové dřevo se snadno opracovává a získává hedvábný lesk. Narozdíl od borovice dobře snáší nátěry, lazury, laky a mořidla.

Sibiřský modřín
Ze všech jehličnanů patří mezi nejodolnější dřevinu. Je to tvrdé a odolné jádrové dřevo. Jeho charakteristickým znakem je nažloutlá až načervenale hnědá barva, která může ještě postupně výrazně ztmavnout. Díky jeho přirozené trvanlivosti je možné jej použít i bez opracování, s hrubým povrchem, rovnou z pily. Přesto se však doporučuje dřevo povrchově upravovat, například lakovat nebo lazurovat.

Modřín
O modřínu je známo, že jako jediný jehličnan na zimu shazuje jehličí. Modřínové dřevo je odolnější a tvrdší než tuzemský smrk a borovice. Jeho bělová vrstva je jemně žlutohnědá, zatímco jádro je až červenohnědé. Po napuštění a na vzduchu modřín tmavne. Obecně platí, že čím je dřevo tmavší, tím je lepší. Kresba jeho letokruhů je hustší než u smrku. Modřín je také oblíbený pro krásu mnoha drobných, dobře zarostlých součků. Používá se při výrobě schodů, zábradlí, nábytku, podlahovin a k obložení. Dobře se obrábí, protože narozdíl od borovice tolik nezalepuje nástroje. Navíc snadno přijímá lepidla a napouštědla.

Ať už se jedná o tuzemskou dřevinu či dřevinu dovezenou ze severu, aby byla jejich krása a vlastnosti zachovány, je téměř vždy nutná povrchová úprava, která zvyšuje životnost a odolnost před houbami a dřevokazným hmyzem.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)