Pravidelné kontroly střechy

I když střecha zrovna evidentně nevyžaduje údržbu, nic nepokazíme její pravidelnou kontrolou. Drobnější a dobře skrytá závada může za několik let vyrůst do velkého problému. Rychlé odhalení poškození střechy a náprava stavu prodlouží životnost střešních prvků i konstrukce střechy jako celku.

Zkontrolovat bychom měli všechny střešní prvky včetně doplňků. Obzvlášť háklivé jsou prostupy střešním pláštěm (komín, střešní okna, kotvení hromosvodu a další prvky). Ale i například poškozený hřebenáč představuje vážný problém, ohrožuje krov pronikáním vody v konkrétních místech, za silných přívalových dešťů pak i obytný prostor. Nepříjemné fleky na stropě určitě nikdo nechce. Choulostivé jsou i krajové tašky a třeba větrací pásy, kontrolujeme i zlomy střechy (např. úžlabí), kde dochází k poškození nejčastěji.

Chybějící kotvení tašek a střešních doplňků

Kotvení střešních tašek je u tradiční keramické a betonové krytiny nezbytné pouze v případě nevhodného sklonu. Při jejich použití v bezpečném sklonu (vždy uvádí výrobce) se kotvení tašek neprovádí. V každém případě ale platí, že přichycení tašek ke střešní konstrukci musí respektovat normy a doporučení výrobce.

Běžné pálené a betonové tašky se nepřichycují při sklonech od 12 do 45^o, při sklonech 45 až 60^o se pak připevňuje každá třetí taška (příchytkou či vrutem skrz otvor v tašce), při sklonech 60 až 90^o musíme připevnit každou tašku! Důležité ja také přichycení všech okrajových tašek, jelikož musí tento materiál odolávat i působení větru, stejně jako tašek pultových, úžlabních a lomených, nášlapných, kolektorových, anténních, odvětrávacích či tašek určených k odkouření, tašek u okapu, hřebene, na nárožích a kolem prostupů (střešní okna a výlezy, komíny).

Riziko mechanického poškození tašek

Z hlediska možného mechanického poškození jsou na tom nejlépe kotvené plechové krytiny. Ty poškodí pouze extrémně silný vítr. Mezi „nejkřehčí“ krytiny na trhu patří vláknocementové šablony a vlnité vláknocementové desky. Tento materiál není určen jako pochozí a hrozí mu poškození velkými kroupami či nadměrnou zátěží v zimě, případně padajícími větvemi.

Kvalitní keramické či betonové tašky odolávají výborně, přece jen je však možné, že taška praskne. Jen výjimečně je to vlivem mrazu, prudkému nárazu však odolat nemusí, stejně jako velmi silnému větru, který způsobuje poškození střechy nejčastěji. Druhým nejčastějším viníkem poškození keramických a betonových tašek je neopatrný pohyb po střeše. Doporučuje se šlapat pouze na místa, kde tašky leží na lati, jsou tedy podepřené.

Pokud je střešní krytina poškozena, je samozřejmě možné ji vyměnit. U tradičních tašek jde o poměrně snadný úkon, nejproblematičtější je výměna vláknocementových šablon, které dnes nahrazují dříve prodávaný eternit, obsahující škodlivý azbest. Před výměnou nebývá problém sehnat stejný typ i odstín tašek, víceméně je výhodou myslet na rezervu již při realizaci nové střechy. Náhradní tašky pak máme vždy po ruce.

Vyměňujeme poškozené tašky

S jednoduchou výměnou běžné střešní tašky bez ohledu na její tvar a typ si poradí kdokoli. Platí, že tašky lze po sobě ve svislém směru jednoduše posunout. Nejprve je nutné zasunout tašku nad tou poškozenou po lati směrem vzhůru (proti spádu střechy), poté se uvolní poškozená taška (pootočením kolem svislé osy, je-li ukotvena, mírným nadzvednutím tašek nad ní a vyjmutím). Přesně opačně se pak nasadí taška nová a nakonec vrátíme na své místo tašku nad ní, která je vysunuta.

Problém nastává v případě kotvení tašek k latím, kdy bude zřejmě nutné postupně uvolnit od hřebene směrem dolů všechny tašky v řadě pod sebou až po tu poškozenou a znova vrátit na své místo a opět přitom kotvit. Pokud mají kotvené tašky kolem té poškozené dostatečnou „vůli,“ můžeme je však pouze nadzvednout. Poté použijeme pilový list (list do pilky na železo) a uvolníme kotvení poškozené tašky – přeřízneme hřebík. Původní kotvení pak nahradíme u nové tašky dvěma dráty připevněnými k lati, na jejich koncích vytvoříme háček. Háčky budou tašku držet na pravé i levé straně. Tak ji zajistíme před působením větru. Kotvené jsou vždy tašky drážkové.

Vždy nahrazujeme novými tašky prasklé, rozbité (jejich část již chybí zcela) a drolící se (ty by zimu zřejmě nepřežily). Pokud je však střešní krytina v opravdu špatném stavu jako celek, musíme sáhnout k rekonstrukci střechy, minimálně pak k výměně krytiny, třeba i jen za podobnou starší, ale ještě zachovalou. Takovou krytinu lze pořídit třeba na inzerát.

Umisťujeme protisněhové tašky, zábrany a sněholamy

Nejprve si vyjasněme v nadpisu uvedené pojmy. Protisněhové tašky jsou vybavené zachytávacím prstencem. Představují harmonické včlenění protisněhového prvku do střešní krytiny. Jde o účinnou obranu proti sjíždějícímu sněhu.

Protisněhová zábrana je oproti tomu zachytávací prvek vyrobený nejčastěji z pozinkovaného plechu či oceli a s povrchovou úpravou, který se montuje na střešní krytinu. Výhodná je možnost dodatečné montáže zábran, aniž bychom museli měnit tašky, což nám udělá radost právě nyní, kdy se připravujeme na zimu. Množství protisněhových zábran se navrhuje podle sklonu střechy a oblasti (sněhové), stejně jako u protisněhových tašek. Obdobné je i schéma kladení. Sněholamy jsou složené z nosných tašek (nosnou taškou je každá třetí taška v řadě), které jsou opatřené závěsným hákem, mříží sněholamu a spojovacími svorkami. 

Sněholamy se používají v lokalitách s vysokou zátěží sněhem. Ochráníme jimi i střešní okna a úžlabí. Nosná taška a mříž jsou vyráběné z pozinkované oceli. Sněholamy se instalují jako průběžné, můžeme je navíc umístit i v několika řadách nad sebou.

Ochrana proti sněhu je u nově budovaných střech či při rekonstrukcích začleňována již do projektu střechy. Navržené řešení je závislé na spádu střechy, lokalitě (sněhové oblasti), místních zvyklostech, normách a pravidlech předepsaných výrobcem střešní krytiny. U protisněhových tašek platí, že by měla být protisněhová nejméně každá sedmá taška v řadě, nejvíce pak každá druhá. Pokud cheme instalovat sněholam, musí být také doplněn protisněhovými taškami či zábranami.

Překážky bychom měli umisťovat také nad prostupy střešním pláštěm a ochraňujeme jimi i úžlabí. Uvedenými překážkami zajišťujeme střechu před sjíždějícím sněhem, dosáhneme postupného odtávání sněhu a ledu na střeše a minimalizujeme možná zranění osob pohybujících se pod střechou.