První sekání koncem dubna nebo začátkem května, respektive tehdy, kdy už má trávník alespoň decimetr výšky. Pažit pak zkracovat o třetinu výšky, a jestli jde o čerstvý trávník, tak raději nastoupit do práce s kosou, než sekačkou. Tím totiž zabráníte tomu, aby docházelo k vytrhávání mladých rostlinek i s kořínky. Sekání pak opakovat nejméně 3x do roka tam, kde se snažíme udržet spíše louku, 5x u trávníků pochozích, až 10x u těch parkových a u anglických pěstěných, zastřihávat sekačkou klidně jednou týdně. Takové je penzum základních rad, které se obecně s údržbou trávníků sečením pojí.
Doba lidsky rozumná
Ve které části dne by se ale takové sekání vlastně mělo odehrávat? Na tenhle úkon obvykle dojde, až když k němu máme čas. Což se pak může do výsledné kvality díla promítnout. Než ale nahodíte motor (i ten ševelící, polo-tichý elektrický), měli byste zvážit pár maličkostí. Za prvé? Společenská etiketa je jednou stranou mince, její druhou pak lokální vyhlášky. I když vám v prvním případě nehrozí postih, nelibost sousedů nejspíš svým počínáním svévolně vyvolávat nechcete. Sekejte tedy v dobu, která se dá označit za rozumnou. V pět hodin ráno to nebude, a po sedmé večerní také ne. Nemá cenu budit spící a usínající (a nebo trávu sekejte kosou).
)
Vyhlášky pak modifikují aktivity, kterých se musíte v zájmu zachování klidu a pořádku v určitou dobu zdržet. Dost často jsou to neděle, státní svátky nebo víkendy všeobecně. Prostě chvilky klidu, které je neradno narušovat kraválem. Hodí se vědět předem, jak to zrovna mají nastavené tam u vás. Týká se to dlouhé řady činností (jde například i o prořezávky, pálení listí, štěpkování, práci s fukarem). Ne všechno pochopitelně regulují mantinely vyhlášek, ale je tak nějak lidsky pochopitelné, že třeba za pohřebním průvodem nebudete popojíždět na sekačce.
Od soumraku do úsvitu
Druhou velkou kategorií je limit nastavený počasím a jeho nejčasnější předpovědí do dalších hodin. Pokud už dva týdny nezapršelo a ani to na déšť nevypadá, je zbytečné sekat. Trávník a jeho rostlinky jsou už tak dost ve velkém stresu, takže jim komplikovat život sekáním nedává smysl. Jen byste vířili prach. Ani přesný opak - za deště, těsně po dešti – není odpovídající dobou na sekání. Tráva je mokrá, lepí se. Obaluje sekačku a její břity, koš se rychle zaplní ztěžklou a vše-špinící hmotou nasekaného salátu (i když sekání trávy bez koše má své výhody).
)
Obecně nejlepší variantou je, abyste posekali, a pak hned zapršelo. Tím se rostlinky po zásahu trochu oživí, regenerují. Předpověď počasí vám to pomůže naplánovat přesněji. Určitě byste neměli sekat v den, kdy očekáváte teploty vyšší než 25 °C. Sekat byste neměli ani trávník nějak deformovaný, poškozený (třeba zplihlý a utlačený, podupaný). A když je váš trávník v normální kondici, počasí je tak akorát (ani horko, ani vlhko)? Sekat se vyplatí teprve poté, co sejde rosa. Ideální čas je mezi osmou a desátou ranní. To už je povrchová vlhkost pryč, odpařila se a dílem vstřebala do listů. Trávy jsou tehdy vzpřímené, narovnané. Jejich stébla jsou čistá, díky rose zbavená prachu (takže tolik sekačku netupíte).
Podobně, byť ne až tak dokonalé podmínky, panují navečer. Mezi pátou až šestou podvečerní. Ale to už nemusí být úplně ideální. Trávník už totiž nebude mít čas na zotavení, s večerním chladem se už úplně nevzpamatuje. Taky hrozí, že pojezdy vytvoříte v trávě zvlhlé večerní rosou koleje. Sekat trávník přes poledne se vyplatí jen tehdy, když jej chcete zničit: pokosem narušíte pažit, dostanete jej do stresu a horký vzduch spolu se sluncem z něj ještě vytáhnou vláhu.
Ráno mezi 8-10 hodinou je sekání trávníku nejlepší. Nikoho tím nerušíte, trávník má čas na regeneraci a navíc se vyhnete horku.
)
