Keramické obklady položíte kamkoli

Kdy je nutné vypracovat plán pokládky?

Plán pokládky, neboli spárořez, je dobré udělat před začátkem jakékoli podkládky. Pro jednoduché obklady není nutné pořizovat detailní dokumentaci, ale vždy je dobrá příprava postupu práce, typ podkladu, tmelu a spárovací hmoty. Dále typ obkladu a jeho položení (na střih, na vazbu, nakoso), při kombinaci více dekorů jejich rozvržení.

Při komplikovanější pokládce se pak zpracovává výkresová dokumentace, dnes již zejména pomocí počítače. Projektant musí vycházet jak z definice daného prostoru, tak také z vlastností materiálů uvedených výrobcem. V plánu se musí určit vhodná tloušťka obkladu a musí být dodržena správná návaznost spár, kdy spáry musí probíhat bez zlomů.

Jak postupovat při obložení sterého umakartového jádra?

Je-li pro nás bourání starého bytového jádra příliš velký zásah, můžeme kvalitním obložením vytvořit krásnou koupelnu i se starým umakartem. V tomto případě ovšem musíme umakart dobře zpevnit. První vrstvou je penetrační nátěr, díky kterému se uzavřou póry a nedojde tak k odsátí vody z vrstvy naneseného lepícího tmelu. Penetrací se tedy sníží savost podkladu a zvýší jeho soudržnost. Pokud bychom stěnu nenapenetrovali, mohli bychom se dočkat opadávání obkladu. Na tuto vrstvu pak přijde skleněná síťovina (perlinka) a ta celou stěnu vyztuží. Samotný obklad pak lepíme speciálním disperzním tmelem.

Lze lepit nové na staré?

Před nalepením nového obkladu je jistě nejlepší variantou odstranění obkladu starého, avšak jsou tací, kteří se chtějí zdlouhavé práce s kladivem a majzlíkem vyhnout a troufnou si položit nový obklad na starý. Tento postup je možný za předpokladu, že budou dodrženy některé důležité podmínky.

Nejdůležitější z těchto podmínek je perfektní stav původní dlažby bez trhlin. Původní dlažba navíc musí dokonale držet na podkladu. Pokud při poklepu narazíme na dutý zvuk, je nutné tuto část vybourat a následně vyrovnat výškový rozdíl speciální cementovou směsí.

Druhou podmínkou je odmaštění povrchu a jeho penetrace materiálem, který je určen pro pokládku obkladu na hladké nesavé povrchy. Na tuto vytvrzenou vrstvu pak již můžeme lepit nový obklad - nejlépe flexibilním lepidlem. Novou keramiku můžeme lepit bez ohledu na původní spáry a formáty, pouze u velkých ploch je nutné zachovat původní dilatační spáry.

Jak se rozhodnout pro správnou keramickou dlažbu?

U keramické dlažby bychom nejprve měli zvážit charakter místnosti, kam ji budeme pokládat. Do více zatěžovaných místností jako jsou chodby a haly je nutné využít dlažbu s větší otěruvzdorností. V kuchyni musí zase dlažba odolávat pádu nejrůznějších ostrých předmětů a musí být lehce omyvatelná.

Dlažba v koupelně musí být nejlépe s dobrým protiskluzovým povrchem a odolná proti nejrůznějším chemikáliím - od laku na vlasy až po nejrůznější agresivní čistící prostředky. V technických místnostech, kde může být dlažba vystavena náročnějším podmínkám, musíme zvolit dlažbu tvrdší. Tvrdost se vyjadřuje běžnou stupnicí tvrdosti od 1 do 10, kdy kvalitní dlaždice mají hodnotu mezi 6 a 9.

Co dělat, když je dlažba příliš studená či hlučná?

Jednou z mála nevýhod keramické dlažby je její studený povrch. Tento problém však může vyřešit již hojně využívané podlahové vytápění. Pro jeho instalaci je ideálním materiálem slinutá nebo hutná keramická dlažba, která má lepší tepelnou vodivost než například dřevo či linoleum.

Podlahové vytápění pod dlažbu je ideální do koupelen, ale také do velkých místností, kde by bylo jinak velmi obtížné dosáhnout rovnoměrného vytápění. Díky moderním materiálům i montážním postupům je dnes instalace podlahového vytápění mnohem méně náročná a podstatně rychlejší. Dosáhneme tak lepšího komfortu bydlení i úspor za energii.

Chcete-li se praktické keramické dlažby vzdát pro možnou kročejovou hlučnost, i tento problém se dá vyřešit již při samotné pokládce. Pod dlažbu se vloží jen 4,8 mm tenká deska z textilních vláken, která hluk utlumí a zároveň dokáže redukovat smykové napětí dlažbou a deformujícím podkladem.