Obavy ze skokového zákazu plynového vytápění po roce 2029 se rozplývají. Evropská komise přehodnotila původní radikální návrh ekodesignu, který mohl samostatné plynové kotle zcela vytlačit z trhu. Tyto technologie si v Česku nadále drží důležité postavení, přičemž tuzemské domácnosti při modernizacích spoléhají především na vysoce úsporné kondenzační jednotky. Zatímco stávající zástavba získává legislativní stabilitu, přísnější bezemisní pravidla se od roku 2030 zaměří hlavně na novostavby.
Poptávka po plynu v Česku nepolevuje
Tuzemský trh s vytápěním ukazuje, že zemní plyn zůstává pro české domácnosti osvědčenou a dostupnou volbou. Podle statistik Ministerstva průmyslu a obchodu zamířilo během roku 2025 do tuzemských domácností téměř 75 tisíc plynových kotlů s výkonem do 50 kW. Drtivou většinu z nich, celých 99 procent, tvořily moderní kondenzační modely. Ty představují racionální volbu především při rekonstrukcích, kde je k dispozici stávající plynová přípojka a otopná soustava s radiátory. Výměna starého kotle za nový kondenzační totiž nevyžaduje tak rozsáhlé stavební zásahy jako přechod na zcela odlišný zdroj energie.
)
Odborníci však upozorňují, že při výběru nového zařízení by samotná pořizovací cena neměla být jediným kritériem. Klíčovou roli hraje sezónní účinnost, správné dimenzování výkonu a optimalizace teploty vratné vody v otopném systému. Kondenzační technologie dokáže efektivně zužitkovat i teplo z vodní páry ve spalinách, čímž zásadně snižuje celkovou spotřebu plynu a šetří provozní náklady.
Brusel ustoupil od nesplnitelných limitů
Hrozbu faktického konce prodeje nových plynových kotlů přinesl návrh revize evropských pravidel ekodesignu z roku 2023. Ten původně počítal s tím, že by od září 2029 musely nově prodávané zdroje tepla dosahovat minimální sezónní účinnosti 115 procent. Takto nastavenou laťku by samostatně fungující plynový kotel nemohl z fyzikálního hlediska překonat, což by znamenalo jeho okamžitý zákaz a tvrdý dopad na plynofikované regiony, včetně například jižní Moravy s více než 340 tisíci domácnostmi s odběrem plynu.
)
Upravené znění pravidel
Evropská komise však vzala v potaz technickou realitu a na přelomu let 2025 a 2026 předložila upravené znění pravidel. Z něj byla nereálná hranice 115 procent vypuštěna. Nově se pro kotle do výkonu 70 kW navrhuje zvýšení minimální sezónní účinnosti z dosavadních 86 na 92 procent. Této hodnoty již řada moderních kondenzačních kotlů běžně dosahuje. Legislativní proces sice stále pokračuje, pravidla ekodesignu se však vždy týkají výhradně nově uváděných zařízení na trh, nikoli již provozovaných kotlů v domácnostech.
Jiný metr pro novostavby od roku 2030
Zatímco majitelé starších rodinných domů tedy mohou zůstat v klidu a dosluhující zařízení bez obav nahradit novým úsporným kotlem, novou výstavbu čekají podstatně přísnější nároky. Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) stanovuje, že veřejné budovy musí být bezemisní od roku 2028 a veškeré ostatní novostavby od roku 2030. Tyto principy nyní Ministerstvo průmyslu a obchodu zapracovává do novely zákona o hospodaření energií.
)
Český stavební sektor je na tuto transformaci z velké části připraven. Zhruba tři čtvrtiny současných novostaveb již bezemisní zdroj tepla využívají a téměř dvě třetiny projektů parametry budoucího standardu již nyní splňují. U nových domů se tak standardem stávají zejména tepelná čerpadla, případně hybridní systémy. Pro existující zástavbu s funkční infrastrukturou však plynová technologie zůstává ekonomicky smysluplným a stabilním řešením na řadu dalších let.
Zdroje: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), Evropská komise (návrh revize ekodesignu a směrnice EPBD), ENBRA, TZ LESENSKY.CZ
