Pěstovat million bells není vůbec složité. Možná jste se tisíci barevnými zvonky inspirovali třeba při svých cestách po rakouských Alpách anebo po Bavorsku. Naši jižní a západní sousedé totiž tuto letničku, minipetúnii, doslova milují a musí ji mít skoro každý.
Květy orchidejí jsou zřejmě tak krásné a křehké zároveň, že si mnoho z nás vůbec nedovede představit, že by takovou jemnou a nedotknutelnou nádheru dokázali udržet při životě. Omyl, tyto epifytické rostliny jsou ve skutečnosti stejně tak nenáročné jako člověk, kterému by k přežití stačil chléb a voda. Zapomeňte na mýty o orchidejích, zaplašte falešné představy a s ledovým klidem si orchidej doneste domů.
Věděli jste, že ibiškový čaj je egyptským národním nápojem, kterému se říká karkade? Že květy ibišku se především na blízkém východě kandují nebo nakládají do cukru? A že je ibišek nazýván „květinou z Havaje“, kde se stal pro svou krásu národní rostlinou? Přečtěte si další zajímavosti o ibišku včetně jeho nároků na pěstování.
Rýmovník cítíte již na dálku, ale co teprve, když utrhnete jediný lístek a promnete mezi prsty. Anebo si jej vložíte do nosní dírky, nejlépe 2, do každé jeden. Navíc si snadno připravíte odvar, který pak můžete inhalovat. Zapomeňte na drahé nosní kapky a jiné léky. Rýmovník se nepyšní svým českým jménem náhodou.
Alergii na pyl se také lidově říká senná rýma a způsobují ji pylová zrnka. Ta se podle rostlinného druhu od sebe liší velikostí i tvarem, některá způsobují alergikům vážné problémy, jiná jsou téměř neškodná. Která a proč?
Tu úvodní scénu z milé komedie Adéla ještě nevečeřela si jistě ještě pamatujete. Šílený botanik, hrabě von Kratzmar, při ní hraje na housle, aby přiměl rostlinu k pláči. A heuréka, podařilo se! Je něco alespoň vzdáleně podobného možné i ve skutečnosti?
20., nebo 21. března? Který den oficiálně začíná jaro bez ohledu na aktuální počasí? Někdo se totiž učil, že 20.3. a jiní, starší, že 21.3. A obě skupiny školáků vlastně mají pravdu, tedy ti starší měli. A jednou ji zase budou mít ti nejmladší, když řeknou, že je to 21.3. Záleží totiž na tom, jaký rok právě je.
Jarní cibuloviny jsou pojmem, který má vlastně dva zcela odlišné významy. Rozlišujeme dva druhy jarních cibulovin. Ty, které v předjaří a na jaře kvetou a ty, které se na jaře teprve vysazují, aby nám vykvetly mnohem později.
Světlo, teplo a vodní pára, to je koktejl, který zachutná mnoha rostlinným druhům. Výběr však musíme zúžit, jelikož právě světla se v našich běžných koupelnách rostlinám obvykle příliš nedostává. I tak je ale z čeho vybírat a určitě vás vybrané druhy nebudou nudit. Vaše koupelna naopak ožije a vaše relaxace v ní získá nový rozměr.
Molekulární biolog světového formátu Daniel Chamovitz studující molekulární mechanismy života rostlin systematicky srovnává lidské a rostlinné smysly. A snaží se prokázat, že rostliny dovedou vnímat a reagovat na všechny základní podněty prostředí podobně jako my.
Rozesadit si v zahradě sněženky na další místa a postupně si tak množit a rozšiřovat bělostnou předjarní až jarní záplavu květů není nijak složité. Jen je to třeba udělat v pravý čas. Tedy krátce po odkvětu. Zhruba 2 až 3 týdny. Co vše je dobré vědět o sněženkách?
Pochlubit se fotografií své vykvetlé stapelie vřele doporučujeme. Horší už to bude s její fyzickou prezentací, když zrovna tato právě vykvetlá rostlina zapáchá. Květy ve tvaru pěticípé hvězdy má opravdu grandiózní, ovšem puch, který produkuje, vyžene z bytu nejen zájemce o konfrontaci s touto raritou, ale i vás samé. Dobrá zpráva však je, že silný puch připomínající zápach lejna anebo mršiny, vlastně obojího dohromady, trvá jen krátce. A dokonce existuje i druh, jehož výrazné květy nezapáchají.
O Valentýnu, původně zřejmě anglosaském svátku všech zamilovaných, se lidé obdarovávají. Ale také zdobí. Vyzdobit si lze třeba jen jeden kout bytu, strom v zahradě, jídelní stůl, případně lze jen tu a tam narafičit nějaké to srdíčko, na stůl postavit hrnky ve tvaru srdíčka, na dveře pověsit valentýnský aranžovaný věnec, anebo jen nenápadně postavit na vnitřní okenní parapet novou orchidej v pěkné nádobě bez jakékoli okázalosti. Prostě jakoby nic. Ať si obdarovaná sama všimne.
Jsou krásné, když je dostanete, a pak možná ještě chvilku. Poté ale vezmou za své. Když na to však půjdete chytře, budou vám přinášet radost a zdobit bydlení dlouhé dny, a někdy až týdny.
Pampas neboli pampová tráva získala název podle místa původu - úrodných nížin Jižní Ameriky zvaných pampy. Česky se jí také říká kortaderie. Velmi rychle si získala místo nejen v našich zahradách, ale také domovech, stejně jako u profesionálních dekoratérů. Je svěží, je vzdušná a minimalistická. Hodí se tak téměř do každého interiéru.
Živý deštník je pryšec, který si své přiléhavé a tak trochu netradiční české jméno získal okamžitě, jakmile byl poprvé spatřen na výstavě sukulentů. Tento pryšec pochází z vnitrozemí Madagaskaru, kde roste jako endemit v pohoří Bongolava (800-1500 m.n.m) provincie Mahajanga. Je zde součástí opadavých lesů.
Rod musanda zahrnuje přibližně sto druhů tropických keřů, menších stromků, ale i bylin. Pro okrasné účely jsou pěstovány především nápadné musandy červenolisté, ale i jiné druhy.
Co vyžadují pokojové rostliny v zimě, co je trápí, jak o ně pečovat? Proč mnozí pěstitelé svým pokojovkám neumožní odpočinek v období vegetačního klidu a jak to udělat, aby si rostliny opravdu odpočinuly? A jak je to s kaktusy, povýšenou sektou mezi sukulenty?
Baobaby nemůžeme v našich podmínkách pěstovat jako stromy, ale v květináči si můžeme ve svém bytě tuto raritu piplat neomezeně. A ani nemusíme být zrovna milovníci bonsají. Sazeničky baobabu si přitom můžeme pořídit férově a dostatek semen k vyklíčení nám poskytne jediný plod. Nejčastěji se u nás dostaneme k semenům a sazeničkám afrického baobabu prstnatého.
Darování květin pro štěstí je pěkný novoroční zvyk, dokonce často darované rostlině se lidově říká “domácí štěstí“, tradiční je však i čtyřlístek, šťastný bambus a dokonce i jmelí, které je jinak tradičním symbolem Vánoc.