Mozaiková seč trávníků v Českých Budějovicích přináší ovoce, objevil se ohrožený čmelák

Čmelák klamavý (Bombus confusus), v Česku kriticky ohrožený druh evropského čmeláka, se odlišuje od ostatních evropských čmeláků krátkým a rovnoměrným ochlupením, stejně jako výrazně velkýma očima. Ochlupení čmeláka klamavého vytváří jeho až sametový vzhled. Jako jediný evropský čmelák též hájí svá teritoria, na kterých samci čekají na mladé samičky, proto také tento druh potřebuje velké oči. Daří se mu v lokalitách, kde má k dispozici nejlépe po celou sezónu velké množství bobovitých rostlin. A právě celoplošné seče berou čmeláku klamavému potravu. Nejlépe se mu daří právě v lokalitách s mozaikovou sečí. Navíc je tento druh ohrožován používáním pesticidů a změnou klimatu.

Pokud by byly v Budějovicích všechny trávníky hned od jara důkladně sekány, čmelák klamavý by o pastvu přišel. A nejen on, ale i další druhy hmyzu. Některým lidem se přitom v Budějovicích mozaiková seč nelíbila a nelíbí. A důvodů je uváděno více. Strach z klíšťat, bodnutí od včel, zdánlivá nevzhlednost neposečených ploch atd.. Naštěstí zvítězil zdravý rozum a přístup k přírodě. Ekologové spolupracují s radnicí i firmou, která ve městě trávníky seče, a kromě jiného se podařilo domluvit upravení plánu seče a to doslova ze dne na den. Důvodem byla potřeba zachování co největších částí trávníků s kvetoucím jetelem, který patří do čeledi bobovité (motýlokvěté). Právě jetele jsou významnou potravní základnou pro čmeláky.

Na našem území se vyskytuje přibližně 30 druhů čmeláků a pačmeláků. Některé z nich jsou zcela běžné, jiné se dostaly mezi ohrožené druhy a některé již z přírody zmizely úplně.

Některá místa jsou v Českých Budějovicích ponechávána po celý rok zcela bez seče. Jedná se o parky i jiné zatravněné plochy, třeba před budějovickým Výstavištěm. Volný růst lučních porostů pomáhá lepšímu zadržování vody a výskytu některých vzácnějších druhů rostlin i živočichů. Vhodné plochy jsou přitom vybírány přírodovědci ve spolupráci s magistrátem. A jelikož se již nyní ví, které plochy čmeláci klamaví preferují, je možné jejich preference zohlednit při návrzích mozaikového sečení i v příštích letech. Od začátku projektu kvetoucích trávníků je kladen důraz na jejich odborný monitoring, který pomáhá péči o trávníky lépe naplánovat.

Mozaiková seč trávníku je k přírodě šetrnější než plošné sekání travních ploch, pomáhá zadržet vodu v půdě a chrání biodiverzitu. Ovšem tento pojem také přinesl tak trochu zmatení pojmů. V jedné diskusi jsem dokonce narazil na názor, že by bylo lepší používat výraz například „etapová seč“, což i více odpovídá původnímu (starému) způsobu sečení luk. Slovo mozaika je v tomto případě zavádějící. Úřady je však vzaly za své.

Mozaiková seč vlastně vyloženě neznamená „sekat do tvaru mozaiky“. Tak trochu mě to také zmátlo, když jsem se tématem začal zabývat. Ještě než jsem začal hledat první informace a fotky, představil jsem si fotbalový trávník nějakého velkoklubu, kde je tráva sekána do mozaiky, šachovnice a nebo pruhů. Omyl v případě pojmu "mozaiková seč" jde o něco jiného.

Dříve i malí hospodáři sekali louky a travní plochy postupně (na etapy) a postupně tak využívali čerstvou hmotu a sušili posekané porosty. Díky tomu se jim navíc i za velmi deštivého léta podařilo usušit alespoň část sena v nejlepší kvalitě. Současný novotvar „mozaiková seč“ pak říká, že se sekané plochy pravidelně střídají s cílem sekat méně intenzivně a šetrněji k rostlinám i živočichům.

Hlavním důvodem, proč se ale dnes k mozaikové seči přistupuje, je sucho. To totiž mění strategii sekání trávníků i trochu divočejších lučních porostů i ve městech, kde se dokonce začaly zakládat luční porosty místo dokonalých trávníků. A právě i tyto porosty jsou pak sekány mozaikově (a nebo vůbec). A spojeno je s tím i více opatření. Plochy se nesekají tak často, aby stačily vyrůst, sekání se provádí na větší výšku porostu (klidně i 7 a více cm), k tomu až teprve připočtěme mozaikové sekání s neposečenými ostrůvky a nebo dokonce nově zakládané květnaté louky místo převážně travních směsí. Politici a ekologové si od takových opatření slibují méně prašnosti, lepší zadržování vody v lokalitách a krajině a větší biodiverzitu.

Termíny sečení travních a lučních ploch jsou tedy přizpůsobené aktuálnímu počasí, aby nebyl zbytečně kosen příliš řídký porost a koseny jsou především rychle rostoucí plevele. Při takzvané mozaikové seči pak lze buďto postupovat v pruzích a nebo tvořit mozaiky (kombinace posečené plochy na vyšší výšku sekaného porostu a ostrůvků bez zásahu sekačkou).

Některé nově zakládané květnaté louky se pak nechávají zcela bez zásahu člověka. Někde dokonce začali rozhodovat o sečích a jejich způsobu provádění i ochránci přírody. Je pravdou, že obyvatelé měst přistupují k takovým řešením různě, ale na všem se všichni nikdy nedohodnou. A že taková rozhodnutí vyvolají i stížnosti? To je v pořádku, alespoň je zde prostor pro vysvětlení problému a nakonec je dost dobře možné, že právě ten, kdo si nejvíce stěžoval, přistoupí ke stejnému řešení i na svém pozemku. Navíc jsou „většinové“ reakce velmi pozitivní.

Bohužel mají někteří lidé také problémy s alergiemi a nebo se bojí třeba klíšťat. To bychom však mohli přírodu zrušit úplně a zavřít se přikurtováni v prosklených kójích. I pro tyto případy jsou zde ale kompromisy, například důkladnější sečení okrajových částí trávníků a nebo ponechávání neposečených porostů hlavně na okrajích měst, kde je to stejně do přírody „jako když dohodíš kamenem“. Nakonec je vždy třeba volit kompromisy, jelikož nežádoucí je jakýkoli extrém. Jak dokonalé sečení, tak žádné! Mozaikové sečení tedy neznamená, že se trávníky nebudou sekat vůbec, ale jinak! Sekané plochy se prostě pravidelně střídají a to i s ohledem na počasí.

• Na travních a lučních plochách se nechávají části neposečené.
• Ke střídavému sekání však dochází i v řádech let, nikoli jen v jediném roce. Čili „ostrůvky“ se nechají růst celý rok a až v dalším roce se posečou a neposečené ostrůvky se nechají jinde.
• Mozaiková seč ponechává na plochách různé typy stanovišť.
• Mozaika má podobu větších neposekaných i sekaných ploch, plošek a nebo pásů.
• V ideálním případě by měla zůstat neposečena alespoň 1/3 celé plochy.
• Vybrané plochy sečeme jednou až třikrát v roce, neposečené ostrůvky či pásy se nechávají po celý rok. Mozaikovou seč však lze provádět střídavě i v jediném roce.
• Cílem je sekat méně intenzivně a šetrněji k rostlinám a živočichům.
• Zároveň se lépe udrží voda v půdě a tedy celé lokalitě.
• Zakládají se také květnaté louky, ke kterým se přistupuje podobně jako k travním plochám a nebo se nechávají bez zásahu člověka.
• Mozaiková seč a zakládání květnatých luk též představují vyrovnanou a harmonickou výživu, za suchých období se pak hnojení zaměřuje na zvýšenou potřebu draslíku (K).
• Používají se též hnojiva s postupným uvolňováním biogenních prvků a to pouze v nezbytném množství a ve vhodné době.

Zdroj: novinky.cz, wikipedia.org, ČESKÉSTAVBY.cz