Peletky se mohou pyšnit hmotností do 1,4 kg/dm3 a velmi vysokou výhřevností, do 18 MJ/kg. Výjimečné jsou však i nízkým obsahem popelovin, 0,5 až 1% a vody, cca 10%. Velikost jednotlivých peletek můžeme charakterizovat průměrem, který se pohybuje mezi 6 a 20 mm a délkou, reálně 10 až 40 mm. Údaje se však v jednotlivých informačních zdrojích liší.

Co však víc, peletky jsou odolné proti nárazu a mají nízké nároky na skladování a o tom, že umožňují automatizaci spalování, jsme se už zmínili. Zásobník je tedy u kotle na peletky nezbytnou součástí. Peletky jsou vlastně vysokotlace lisovaným dřevním odpadem (většinou bez přísady pojiv). Vyrábějí se na matricových protlačovacích lisech, především z čisté dřevní hmoty. Někdy se ale ještě přidává díl organických pojiv. Peletky vám splní veškeré vaše požadavky na pohodlí a kulturu vytápění objektů.

Peletky v podstatě nahrazují klasická polínka, štěpky a brikety. Například ve Švédsku se dnes vyrábí přes 700.000 tun peletek ročně a v sousedním Rakousku se peletky ujaly natolik, že se dnes objem výroby peletek přibližuje hranici 500.000 tun. Samozřejmě, že jsou peletky a kotle na peletky propagované různými asociacemi a svazy, jelikož jde o takzvané ekologické palivo – obnovitelný zdroj. Tyto organizace stojí za testováním peletek různých výrobců a vydáváním certifikátů. S kotli je to ještě složitější. Ty mohou být navíc kombinované a tedy v nich nemusíme topit pouze peletkami.

Peletky ovšem nemusí být spalované pouze v kotlích. Pro jejich spalování jsou vhodné nejen automatické kotle na peletky či kotle kombinované, ale třeba i krbová kamna se zásobníkem, která pak na jedno naplnění hoří i několik dní. Přitom samotný vytápěcí systém na peletky bývá složen ze sezónního zásobníku paliva, dopravníku a kotle (či krbových kamen) a skladovat peletky nemusíme jen v pytlích, ale i v podzemním zásobníku (nádrži).

Bohužel jsou i přes všechny zmíněné výhody peletky oblíbenější v zahraničí, než u nás. Přitom je dřevo jako zdroj k jejich výrobě zdrojem obnovitelným a lze tedy předpokládat, že bude cena peletek v budoucnu klesat. Dřevo patří do skupiny takzvané suché biomasy a oproti neobnovitelné ropě, zemnímu plynu a uhlí si svou obnovitelností vyhrazuje přívlastek EKO. Ať už jde o celá polena či peletky jako dřevní odpad.

Výhodou kotlů na peletky je nenáročná obsluha a eliminace vysoké frekvence přikládání (přiložíme i jednou za několik dní). Peletky jsou v kotlích dopravované vestavěným šnekovým podavačem ze zásobníku k hořáku. A regulace je přitom nastavitelná. Na mnohých diskusních fórech se rozhořely spory o to, zda kotle na peletky české výroby dosahují takových výkonů, úspor a kvalit jako kotle zahraniční výroby. Posouzení je skutečně na odbornících, ovšem také na praktických zkušenostech jednotlivých uživatelů a jelikož u nás není topení peletkami zatím rozšířené masově, lze usuzovat jen stěží.

Klíčem k prvotnímu seznámení se s peletkami a kotli na peletky mohou být různé výstavy a veletrhy, ale i internet a na něm umístěné informační a diskusní zdroje. V každém případě však platí, že peletky jsou ekologicky přijatelným tuzemským palivem a při jeho užívání by se mohla částečně snížit energetická závislost ČR na palivech dovážených. Víc peněz by pak přibylo do státní kasy z daní z výroby, ale i distribuce a prodeje peletek. Včetně zařízení, určených ke spalování peletek. Nejde tedy v případě peletek jen o ekologii, ale i o ekonomiku a politiku a na to peletky zřejmě doplácely. Cena peletek totiž není na rozdíl od zemního plynu závislá na ceně ropy.

V EU jsou peletky běžně dokonce daňově zvýhodněné, u nás však úředníci v roce 2004 peletky naopak daňově znevýhodnili a vyňali je ze seznamu zboží podéhajícího snížené DPH. To samozřejmě mělo okamžitý vliv na zvýšení jejich ceny a tedy i snížení poptávky. V konečném důsledku pak byly téměř veškeré u nás vyrobené peletky vyvážené do zahraničí. Přitom spojení výroby peletek s firmami, zpracujícími dřevo, je naprosto ideální. Eliminuje se tak odpad z dřevovýroby, respektive lze využít a následně prodat právě odpad. A které spalování za účelem výtápění a výhřevu může být víc ekologické?

Změna nastala až s rozvojem dotační politiky. Na home page stránek Státního fondu životního prostředí České republiky se dnes doslova píše toto: Každý, kdo nahradí kotel či kamna na fosilní paliva za moderní kotel na biomasu či tepelné čerpadlo, nebo si pořídí solární systém, má do 31.12. 2008 šanci získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP). A dotaci skutečně lze získat právě i na vytápění kotlem na peletky.

Čeští výrobci technologií (kotlů) na spalování peletek se ale dnes zaměřují především na zahraniční trhy, kde mohou úspěšně konkurovat hlavně cenou. Peletky je tedy nutné dostat z bludného kruhu energetických a politických závislostí. Bez kvalitní distribuce, podpory a zvýhodnění spotřebitelů peletek ze strany státu a kvalitních zařízení (kotlů či krbových kamen) na spalování peletek za příznivou cenu můžeme hovořit pouze o palivu budoucnosti. A přitom jen do sousedního Rakouska to máme takříkajíc přes pár kopců. Paradoxně chybí jen krůček k tomu, aby se peletky staly jedním z nejžádanějších paliv a proto je investice do nich právě investicí do budoucna.

O lokálních krbových kamnech pro vytápění jednotlivých místností jsme už hovořili, zmínili jsme se samozřejmě i o kotlech pro ústřední vytápění celého domu, naprostým vrcholem jsou však dnes ve Skandinávii či Rakousku, ale i Německu a dalších zemích kondenzační peletové kotle spojené s kogeneračními jednotkami. Takové zařízení nevyrábí jen teplo, ale je schopné vyrábět i elektřinu. Vytápění peletkami je však v oblibě i v USA a Kanadě, Austrálii a některých asijských zemích.

Automatické kotle na peletky mohou dosahovat účinnosti spalování i přes 90% a ty běžně vyráběné jsou zpravidla určené pro rodinné domy. Pokud ale bydlíte v bytech starší zástavby, kde domem prochází i nezbytný komín, můžete sáhnout po krbových kamnech se zásobníkem. Základním dílem kotlů na peletky je osvědčený retortový hořák a v kombinaci s vysoce účinným kotlem pak teprve lze dosáhnout kýženého efektu.

Výkonové řady kotlů na peletky dosahují výkonu 24 kW až 650 kW a můžeme je dokonce kaskádovitě spojit do dalších výkonů. Pak lze těmito kotli vytápět i domy bytové, rekreační zařízení, průmyslové objekty a podobně. Využívají se tedy v systémech centrálního zásobování teplem, ale i jako záložní jednotky. Přitom v sezóně přikládáme jednou za 1 až 2 dny (ale i méně často) a mimo sezónu jednou za 3 až 4 dny (i jen jednou týdně).

V budoucnu to nebudou mít litinové kotle a klasické kotle s ručním přikládáním, určené pro spalování všemožných paliv, ale i odpadků, příliš snadné. Budoucnost je v moderních kotlích s vysokou účinností spalování. Dle evropských norem budou muset automatické kotle dosahovat parametrů spalování třídy 3 (kvalitní spalování bez typického tmavého dýmu). Přitom při výběru paliva hrají největší roli jeho dostupnost, dlouhodobá cena paliva a cenové nároky na kotel. Pokud se v systému ceny paliv dle současného trendu srovnají, budou hrát roli právě technologie spalování a jejich cena a dostupnost a právě ještě jedno kritérium, zmíněné už na začátku článku – OBNOVITELNOST ZDROJE.