Po dekády patřilo rytí mezi klasiku zahradnických činností, a proto se dnes na nápad nerýt pohlíží jako na krajně zcestnou až kacířskou myšlenku. Když tomu dáte šanci, můžete se ale dobrat toho, že rytí vždy a za všech okolností není cestou, jak své zahradě prospět.
Pomocí zeleného hnojení doplníme půdě organickou hmotu, která zlepší kvalitu půdy, zvýší obsah živin i schopnost držet vodu. Zelené hnojení je vůbec jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit úrodnost pravidelně vyčerpávané zeminy rostlinami užitkovými i okrasnými. Jaké rostliny a směsky jsou vhodné?
Množí se snad ještě rychleji, než žravé kobylky. Jsou velmi nenáročné, odolné a všudypřítomné. Bojovat s mandelinkami se dá jen těžko, ale dá se to zvládnout. Když nepodceníte přípravu a nebudete se bát pustit se do nich vlastníma rukama.
Přistál nám v redakci e-mail, ve kterém se nás čtenář ptal, jak se zbavit třásněnek. Byl přesvědčen, že k nim domů každý rok nalétávají zvenčí, a že ale neútočí na jejich pokojové rostliny. Více méně jich denně vysají ze stěn, stropů a podlah stovky. Prý se jim do domu třásněnky dostávají zřejmě z louky či okolních polí díky větru.
V temných hlubinách internetu se dá narazit na ledacos. A ještě děsivěji, než gastronomický terorismus webů určených novopečeným maminkám, vyznívají zaručené recepty pro výrobu domácích hnojiv pro pokojové květiny. Některé zajisté fungovat mohou, a určitě i zamýšleným způsobem. Jestli ale budete mít odvahu je vyzkoušet všechny, to už je na vás.
U obrazu nás většinou zajímá samotná malba na plátně a ne stav rámu. Jenže i mistrovské dílo na plátně může být kvůli škůdcům rozhlodáno. S okrasnými nelistnatými stromy v zahradě je to podobné: povětšinou jen dotváří kulisu, a proto lehce přehlédneme, že se v ní děje něco nekalého. Jací jsou ti nejhorší nepřátelé jehličnanů?
Někomu příroda nadělila rychlost, sílu nebo dokonalé maskování. A mšicím? Ty dostaly do vínku schopnost množit se závodním tempem. Jako králíci na steroidech. Vlastně, ještě rychleji. Co z toho plyne pro zahradníky?
O rajčatech, ale i paprikách, okurkách, melounech a vůbec zelenině a jejím hnojení toho již bylo napsáno dost, ale hnojení chlebem? Překvapivě účinné. A funguje třeba i na jahody a mrkev.
Rady zaznamenané na zažloutlých stránkách receptářů, útržcích z novin a papírcích vložených do knih a deníků, ručně psané poznámky na okraji kalendářů. To byl internet vědomostí našich babiček. Jejich tradiční doporučení, týkající se domácí výroby hnojiv, se hodí brát s rezervou. Ale některé určitě fungují. Chce to jen vyzkoušet.
Střídání plodin se v zemědělství říká sofistikovaněji osevní postup. Definice říká, že je to plán postupného střídání plodin na pozemcích. Jde tedy o synonyma. Bohužel se to ani v zemědělství neděje v až takové míře, v jaké by bylo třeba. Důsledkem je pak nadměrné vyčerpávání půdy a zvýšené náklady na hnojiva i pesticidy.
Pěstitelské kouzlení s vejci, hnojení vaječnými skořápkami, ale i celými vejci, pěstování ve skořápkách. Vajíčka jsou vynikajícím hnojivem, hlavní důvod se jmenuje vápník.
Letos uplyne 120 let od úmrtí klasika ochrany rostlin Pierre Maria Alexise Millardeta, profesora botaniky univerzity v Bordeaux, který stál za zrodem takzvané bordeauxské jíchy. Roztoku, který se tradičně užíval dosti dlouhou dobu jakožto základní ochranný přípravek u révy vinné a ovocných rostlin.
Chemický přírodní alarm, ale obrazněji lze říci, že stromy mluví, volají o pomoc. Nejznámějším tísňovým signálem v Morseově abecedě je známé SOS (3 tečky, 3 čárky a 3 tečky), celosvětově se stal standardem v roce 1908, kdy byl schválen státy účastnícími se námořní dopravy. Kdo mohl nejen v té době, ale ještě donedávna, tušit, že stromy mají svůj systém volání o pomoc. A to již hodně dávno, vytvořila jej evoluce.
V lidském těle probiotika (patří mezi ně především bakterie mléčného kvašení laktobacily) pomáhají harmonizovat prostředí ve střevech, vlastně nahrazují hodně zjednodušeně řečeno takzvané špatné bakterie dobrými, čímž zlepšují naše zdraví a imunitu. A o tom samém můžeme hovořit i v případě rostlin a půdy, ve které rostliny rostou. Probiotické bakterie (resp. půdní mikroorganismy) podporují růst rostlin, jejich zdravotní stav, vzhled i plodnost.
Rez hrušňová je houbová choroba, která decimuje naše hrušně již dlouhou dobu. Stačí jediný jalovec v dosahu vašich hrušní a úroda hrušek má namále. Jak se rzí hrušňovou bojovat a jak provádět prevenci? Pomůže veřejná osvěta?
Odpověď na otázku v názvu článku je v zásadě velmi jednoduchá, při nadbytku jakékoli suroviny (odpadu) je vhodné založit kompost speciální a zkompostovanou hmotu později používat uvážlivě. Může jít o nadbytek listí, posekané travní hmoty, ale i jiných materiálů.
Ještě než se vůbec rozhodnete s plísní v květináči začít bojovat, je třeba zjistit, zda vůbec jde o plíseň. Mohou to totiž být usazené soli a vápno ze zálivky a hnojiv, které rostliny nejsou schopné vstřebávat a proto se postupně hromadí na povrchu substrátu. Rozdíl je pak jasný, jde o materiál drobivý a dosti suchý, což právě plísně nejsou. Ale při jen minimálním množství zkušeností plísně rozpozná od solí a vápenných výkvětů každý.
Podzim není jen velké finále sklizně, hotovo a konec sezóny. Je to spíš zaklenutí bloků před startovním výstřelem, který přijde po zimě. To, jak rychle příštím rokem vyrazíte do cíle, je dáno podzimní přípravou. Neradi se opakujeme, ale to, co uděláte na své zahradě teď, rozhodne o tom, jak vám práce půjde celý příští rok. Jedním z nejzásadnějších úkonů, který ve vlastním zájmu nesmíte opomenout, je správné hnojení.
Možná toho máte doma po ruce více, než jste si mysleli. Tedy prostředků a vůbec věcí, které lze využít k likvidaci plevelů a škůdců. Není nutné používat za každou cenu chemii, lze se bez ní celkem snadno obejít. Nebo alespoň částečně.
Motyčku nedáte z ruky, jen když si jdete zasprintovat s konví; po večerech rostlinkám zpíváte a pak ještě studujete ze zahradnických almanachů? Děláte pro ně první poslední - ale pořád to neroste tak, jak jste si představovali? Pak nesprávný vývoj plodin a jejich nedostatečná úroda nemusí být nutně výsledkem ne-péče nebo špatného počasí, ale nevhodného pH půdy. Co s tím?